Na sviňu svět
Josef Prokeš
(příběhy z dnešního Brna a Litovan) Osobité povídky brněnského spisovatele, pedagoga a hudebníka. Stylově různorodé povídky se odehrávají vesměs v Brně a jejich hrdiny jsou více či méně groteskní figury, které se svéráznými způsoby vyrovnávají se svými životními trably a prohrami. Mezi velice lidskými postavami se občas zcela přirozeně pohybují i čarodějnice nebo andělé, kteří sami nebývají zcela bez chyby. V příbězích není nouze o nahořklý humor a tragikomické situace, povídky se často vzájemně prolínají a doplňují, takže představují tentýž děj z několika různých úhlů pohledu. Přestože některé z nich jsou psány silně sarkastickým stylem a jejich postavy mívají daleko ke kladným hrdinům, celkovým autorovým postojem je velmi laskavý nadhled a pochopení získané životními zkušenostmi.... celý text
Přidat komentář
Některé povídky se mi líbily, jiné vůbec. Vulgarismů bylo až moc a ilustrace se mi nelíbily ani trochu, ale zajímavá byla provázanost povídek a nenápadné odkazy mezi nimi.
Příběhy z Brna, které se zdánlivě prolínají jsou psané s velmi humorným nadhledem. Mám to štěstí, že jsem se autorem setkala. A tak vím, že v příbězích zaznívá stejný laskavý humor, jakým i vypráví a jaký z něho přímo čiší. A svět, ten je prostě někdy na sviňu, ale musí se brát s nadhledem a humorem. Jinak budeme mít psí život a nudu jak v Brně.
Po knize jsem sáhla spíš náhodně kvůli splnění tématu "odehrávající se v Brně". O to víc jsem byla překvapená, jak moc se mi líbila. Krátké povídky, zdánlivě nesouvisející, které se ale nenápadně proplétají a skládají mozaiku celku. Povídky jsou podobné a přece každá jiná, je v nich vtip, životní moudro a zkušenost, v jiné zas hořkost a smutek. Je náš život sledem náhod, nebo ho řídí andělé? Kdo ví?
Opět děkuji čtenářské výzvě, že mne navedla na zajímavou knihu, po které bych jinak zcela určitě nesáhla.
Povídky jsou kraťoučké, některé se mi líbily. Knížku jsem přečetla při jízdě brněnskými tramvajemi, což mi, vzhledem k obsahu, připadalo docela vtipné.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Na sviňu svět |
| 2000 |  Člověk a počítač aneb svítání digitální kultury |
| 1994 | Sestup do základního tábora |
| 1994 | Pod jednou střechou |
| 1994 |  Nebýt stádem Hamletů - průhledy do českého folku |
Přijde mi, že jsem něco zásadního v téhle sbírce povídek nepochopila. Nebo jsem možná jen očekávala něco úplně jiného (ani nevím proč jsem čekala něco ve stylu Nuselského punku).
Povídky byly zajímavě provázány, ale to bylo tak vše, co mě zaujalo. Škoda.
Cíleně čteno do výzvy, takže svůj úkol to splnilo.