Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Na Větrné hůrce (nebo také Bouřlivé výšiny či Vichrné návrší, anglicky: Wuthering Heights) je jediný román britské autorky Emily Brontëové. Román vyšel pod mužským pseudonymem Ellis Bell v roce 1847. Emily Brontëová zemřela krátce po vydání románu, který nesklidil v době vydání výrazný úspěch a nějakou dobu byl dokonce považován za rané a nezralé dílo Charlotty Brontëové. Hodnota díla začala být rozpoznávána až ve 20. století a dnes je Na Větrné hůrce považováno za jedno z nejvýznamnějších děl anglické literatury. Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy.... celý text
Přidat komentář
Má oblíbená kniha, ke které se stále ráda vracím. Doporučuji nejprve přečíst a potom se podívat na filmové zpracování s Timothy Daltonem (film by se měl spíše jmenovat Kate a Heathcliff, jelikož obsahuje zhruba třetinu knihy a ještě má překroucený konec), ale Dalton je tam tak úžasný, že si Heatcliffa zamilujete a odpustíte mu při druhém přečtení knihy cokoli!
Označila bych jako knihu mého srdce... Obdivuhodné, že Emily Brontë, která většinu času strávila na odlehlé faře svého otce, vynikala takovou fantazií, mistrně vládla jazykem a vytvořila tak geniální dílo.
Ťažko sa mi hľadajú slová... Toto je úplná pecka. Bez príkras. Bez kalkulu. Žiadne citové vydieranie. Skvelý text. Jeden z najlepších . Ako povedal Montezuma : Legenda.
Surrealisty milovaná klasika a není se co divit, obsahuje totiž vše, co jim bylo tak drahé: šílenou lásku, výživné plivance do tváří pokojného měšťanstva a nakonec sebezničení podané tak surově a magicky až z toho běhá mráz po zádech. Emily lážo plážo předběhla dobu o 100 let, načež umírá na tuberkulózu zapříčiněnou, mimo jiné, vodou kontaminovanou průsakem z místního hřbitova. Jednoduše legenda.
P.S.: nikdy jsem nepochopil, proč takový překlad názvu...Na Větrné hůrce, co to jako je?...nějaká staročeština asi...Bouřlivé výšiny, to má jinačí grády!
Kniha mě docela překvapila, nečekala jsem, že bude tak čtivá ... Příběh se mi líbil, líbila se mi atosféra, kterou autorka dokázala vykreslit detailním popisem krajiny ... člověk má opravdu pocit, jako by se tam nacházel také. Teď jen přemýšlím, jestli se mi líbila víc, než Jana Eyrová :) :)
Doporučuji. Je to klasika.
Klasika, která se nezapře.. snad jen skákání z jednoho děje do druhého mi trochu činilo potíže, ale postupným prokousáváním knihy jsem si na něj zvykl. Příroda je popsaná mistrně, úplně jsem cítil, jakobych tam byl :) Filmová verze je nic moc...
Na 100% budu číst několikrát :-) Úžasný příběh plný lásky, nenávisti, pomsty..... Toto je opravdu paní spisovatelka a její dílo mě vtáhlo do dějě od první stránky a hodně úryvků se mi nesmazatelně vrylo do paměti. Doporučuju ;-)
Kniha se mi moc líbila. Děj mě vtáhnul do sebe a celkově jsem měla přečteno během dvou dnů. Musím říci, že jsem se malilinko ztrácela, ale jinak krásný příběh :)
Dobře vykreslený příběh o tom, jak může člověka celoživotně zatvrdit ponížení , absence respektu a nenaplněná oboustranná láska.
Knížka se mi velice líbila..na začátku jsem se sice ztrácela v těch rodinných vztazích kdo je čí bratranec..a kdo si koho vzal..Ale potom se vše osvětlilo a já jsem se naplo vžila do příběhu..a zcela mě zaujal..nenávist Heatcliffa mě překvapovala ale i přesto miloval Kateřinu nade vše..a jeho chuť po pomstě..fascinující...No nejhezčím bodem knížky nejspíš bylo když se Katka mladší a Hareton do sebe zamilovali..:) I když byl průběh knihy celkem smutný a krutý..konec dopadl dobře...:) Mě se moc líbil tenhle příběh a myslím že se kněmu jednou zase vrátím..
V podstatě se téměř zcela ztotožňuji s komentářem uživatele pet-kyval. Úvod poněkud nepřehledný a nesrozumitelný, až jsem si říkala, že jestli to v duchu tohoto zmatku bude pokračovat, tak ji vážně zahodím. Nezahodila jsem a dobře jsem udělala. Vynikající vykreslení postav, atmosféry, citu. Čtení ve mně vyvolávalo opravdu mnoho emocí a to se jen tak nějaké knize nepovede. S narůstajícím počtem stránek jsem byla netrpělivější a netrpělivější, čím dál tím méně jsem si byla schopna představit, kam až jsou hlavní postavy ochotny a schopny zajít, co se jim odehrává v duších.
Opravdu fascinující příběh, o tom, jak lidé umí nenávidět, trpět a milovat (není-li to všechno jedno a to samé).
Tuto knihu lze označit za klasiku a přestože jsem ji četla jako mladá, stále ve mě i po letech zanechává pocit mrazení v zádech z toho, jak se autorce podařilo vystihnout tragické osudy hlavních postav a hlavně spalující vášeň, vedoucí doslova až za hrob.
Nikdy více, v žádné jiné knize jsem na tak strhující a doslova obnažené vystižení citových hnutí postav už nenarazila.
Za ty pocity dávám čtyři hvězdy.
Bylo to pro mně docela velký zklamání (v dobrém :-)), čekala jsem od toho něco jiného. Něco nudnýho o čem se dá předpokládat že to dopadne šťastně láskou Kateřiny a Heatcliffa a ono nic. Pravda chvíli jsem se nudila,
ale bylo to fantastický. Mladí lidé, kteří nemají svoji lásku naplněnou a krutý děj týdle knihy byl fantastický. Moc se mi líbila.
Kniha o tom, čo môže spôsobiť veľká nenaplnená láska. Čítala som ju ešte v puberte, dala by som si ju znovu, zo zvedavosti ako by na mňa zapôsobila dnes. V slovenčine má krásny poetický názov - Búrlivé výšiny.
Zvláštní, jak člověk na začátku hlavního hrdinu neboli Heathcliffa miluje a doufá, že se mu všechno podaří, uprostřed knihy ho nenávidí a nejraději by ho vymazal z povrchu zemského a na konci ho přijme takového, jaký je a je rád, že se snad setkal s Kateřinou.
Pamatuji si na ono noc, kdy jsem tuhle knihu dočítala. Zbývalo mi kolem stovky stránek dokonce a já se nemohla odtrhnout. Paradoxně si už moc nepamatuji konec, ale co si pamatuji docela živě, je ta atmosféra, kterou jsem při čtení cítila. Tajemný dům, tajemné postavy a pan Heathcliff (snad se tak jmenuje!) byl můj vzor po docela dlouho dobu. Jak já ho obdivovala pro tu jeho nenávist a nedůvěřivost k lidem! A ten nádherný popis! Jak prostředí, tak postav. To je moje!
Pro některé jsou hlavní postavy chladné, ale já je beru takové jaké jsou. Myslím si, že Emily Brontëová chtěla především ukázat jaká láska může být a jak člověk může trpět, když je neštastná.Jak se láska může změnit v nenávist. Knihu si můžu přečíst tisíckrát a stejně bude má nejoblíbenější.
Knihu jsem četla (na můj zvyk) celkem dlouho, často jsem ji odkládala a věnovala se něčemu jinému. Když už jsem se konečně ponořila do děje, přišel nějaký zlom, který mě opět zpomalil. Ovšem asi posledních 20 stránek jsem přečetla jedním dechem. Přesto jsem trochu zklamaná.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Autorovy další knížky
2009 | Na Větrné hůrce |
1944 | Búrlivé výšiny I. |
1944 | Búrlivé výšiny II. |
lepší knihu jsem nečetla... velice dobre napsaná A propracovaná.. jako bych byla v ději..