Na Větrné hůrce
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547764/bmid_na-vetrne-hurce.png
4
4894
4894
Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2023
,
Tympanum
Originální název:
Wuthering Heights, 1847
Interpreti: Milena Steinmasslová
více info...
Přidat komentář
Vyprávění této knihy se mi líbilo. Příběh nebyl příliš spletitý a neměl tisíce odboček jako to bývá u jiných. Jazyk byl pro mě dobře srozumitelný. Vřete doporučuji
Kniha není o nenávisti ani o zášti, to rozhodně ne. Pokud si to myslíte, nahlížíte na ni špatně, nebo aspoň jinak než já. Pro mě je ta kniha o lásce, dokonce o veliké lásce, která je jen nenaplněna a opovrhována. Žádná postava v knize nemá srdce z kamene a rozhodně ukazuje špatné i dobré stránky lidského nitra. Jednoduše je to jedna z knih, které se vám dostanou "pod kůži" a probudí ve vás city, jakkékoliv. Za toto vděčím autorce velké díky, protože snad u žádné jiné knihy, jsem nepociťovala právě toto. Pocit hřejivosti, úzkosti,štěští a ztráty, smutku. No prostě je to hotová hostinu všelijakých pocitů. Postavy je možná těžké mít rád, ale já si našla ke všem nějakou cestu. Nejvíce sem si oblíbila Heathcliffa, i když je tomu těžké uvěřit.
Proto knihu řadím mezi mé toptoptop a nedám na ni dopustit.
Toto je jen můj skromný názor na knihu:))
Příběh mě moc neuchvátil. Značně propletený rodokmen postav a jejich prapodivné chování.....prostě nic pro mě.
Tak to jsem sáhl vedle. Ne, nelíbilo se mi to. Ne vždycky je rozumné pustit se do starého a významného díla literatury. Snad ani v první polovině 19. století nemohli být lidé tak divní, jako postavy téhle knihy.
Postupne procitam povinnou cetbu ze stredni a musim uznat, ze nektere jsou vazne skvosty. Na Vetrne hurce me naprosto dostalo a zaroven jsem zkoukla 2 verze filmove adaptace. Neuveritelny pribeh nenaplnene lasky az za hrob, vasne, zrady a silene pomsty. Jsem naprosto uchvacena a doporucuji jako dlouho nic!
Vůbec jsem nevěděla, jak tuto knihu hodnotit. Očekávala jsem něco úplně jiného a nechtěla jsem dávat hvězdičky ovlivněná mými představami. Myslela jsem, že se začtu do příběhu jedné osudové nehynoucí lásky, ale namísto toho jsem měla v ruce knihu plnou nenávisti, zloby, zášti a touhy po pomstě. Já jsem si v té spoustě negativních citů té lásky Heathcliffa a Kateřiny nějak ani nevšimla. Zdálo se mi, že jakmile už nějaký cit projevili, hned za tím následovalo nějaké obvinění a zášť …. Bylo nemožné najít si v knize postavu, se kterou bych sympatizovala, všichni mi přišli sobečtí. Heathcliffovo chování bych zpočátku i dovedla pochopit, ale pouze do té doby, než přišel na scénu jeho syn … Měla jsem i chvilky, kdy jsem si myslela, že nedočtu …. Ale s odstupem se na knihu dívám trošku jinak, asi už jsem to vstřebala a mám pocit, že bych se k ní ještě někdy i vrátila a možná si z ní vzala víc ...
Je to mistrně napsané, atmosférou prýštící a poutavé dílo, o tom žádná. Celkově jsem byla nadšená, jen mě tam trochu něco chybělo... sama nevím jak to popsat. Možná kdyby byla v příběhu nějaká postava, která by mi byla sympatická (krom téměř karikaturní postavy pana Lockwooda, který svou jednoduchostí vždy vykouzlil úsměv na mých rtech) zkrátka někdo, komu bych celou dobu "fandila". Ale možná právě v tom je kouzlo téhle knížky - v tom žasnout nad jednotlivými osobnostmi, z nichž ani jedna není černobíle vykreslená.
Jako román jsem si to představovala trošku jinak. Zvlášť, když čtu v jiných knihách, že zrovna tuto knihu čte hlavní hrdinka. Kniha se mi četla velmi dobře, je poutavá a napínavá. Jen vztahy mezi těmi lidmi mě trošku zarážely...
:)
Do téhle knížky jsem se pustila hlavně proto, že jí máme v povinné četbě k maturitě. Stydím se to říkat ale nic moc jsem od ní nečekala.....A potom jsem otevřela první stránku.......a za dva dny jsem jí přečetla. Skutečně nádherné, poutavé, zajímavé. A taky dost smutné a depresivní. Ale to právě dělá Větrnou Hůrku tak přitažlivou....
Čtu již po několikáté.......mám li od mládí a vždy tam najdu nový pohled na silné emoce, které tento příběh prostupují...fascinující prostředí vřesoviště.....dostala jsem ji od strýce ve svých 18 l...tehdy jsem odebírala vybrané knížky z Odeonu , ale doma na to nebylo. protože jsem těch knižek potřebovala moc...nestačily mě knihovny na vsi....byla jsem od mala "knihomol"....arodiče , ač taky rádi četli, neměli na mé bláznivé objednávky....ale mám ji moc ráda
Príbeh o osudovej láske, zrade, nenávisti a pomste, ktorá zasiahne generácie, je silným emotívnym zážitkom, avšak chápem, že si nemusí nájsť veľa priaznivcov, keďže povahy nie sú vôbec idealizované, sú vykreslené reálne, so všetkými svojimi chybami, bez štipky prikrášlenia a akejkoľvek romantiky. Catherine je krásna, ale sebecká a povrchná. Heathcliff nie je dobrý človek, je zlý, krutý a tvrdý. Edgar má slabú vôľu, Izabela slabého ducha.
Avšak tie vyhrotené emócie, láska, ktorá pretrvá až za hrob, Heathcliff, ktorý Catherine miluje, ale ani v hodine jej smrti jej nedokáže odpustiť zradu i nádherná príroda yorkshirských slatín, robia tento príbeh strašným i nádherným, a z čítania tejto knihy silne sugestívny zážitok, na ktorý sa nedá zabudnúť. Kniha určite nie je určená širokému spektru čitateľov, mnohí ju odsúdia ako zvrátené dielo a nenájdu v nej tú hĺbku, ktorú v sebe má. Moja milovaná, ku ktorej sa už roky stále vraciam ...
Zajímavý příběh, ale pohřbený množstvím postav stejných jmen a podobných osudů. Přiznám se, že jsem si musela nakreslit rodokmen, aby se zezačátku alespoň trochu zorientovala. Škoda, že se děj poněkud vlekl, být trochu kratší, možná by se mi knížka líbila víc.
Kompletně celý příběh Kateřiny a Heathcliffa vypráví její služebná. Fakt, který mi na celém příběhu neskutečně vadil. Celý pohled na jejich životní příběh je tak hrozně omezený. Vypráví samozřejmě jen to, u čeho byla. Postavy spolu někde hovoří, ale my si jen můžeme domýšlet o čem, protože ona se na ně dívala z velké dálky a samosebou nic neslyšela.
Ovšem je to příběh, kde nikdo nedokáže být šťastný, včetně psa, do kterýho si tam každý maximálně tak kopne. Ale úplně stejně tak kopou ostatní lidé do Heathcliffa. Není zlý, není špatný, protože by se tak narodil nebo takový chtěl být. Je zlý, je záštiplný, protože to tak společnost kolem něj chtěla. Nikdo mu to nemůže vyčítat, může s ním soucítit a litovat ho, protože on byl jen nešťastně zamilovaný chudák, kterého předem každý odsoudil jen proto, že vypadal jinak.
Na rovinu - nemám ráda Kateřinu, protože to prostě byla jenom hloupá Káča, která se za celý život nedokázala rozmyslet, co vlastně chce. Jednou toho, pak zase toho. A naopak Heathcliffa jako jediného ráda mám.
Na téhle knize je nejtěžší najít si postavu, kterou si je možné zamilovat. Protože to prostě nejde. Heathcliff žil pomstou, tahle kniha žije pomstou.
Ale hvězdičku navíc za vylíčení prostředí. Na vřesoviště v okolí Větrné Hůrky do smrti nezapomenu.
Nedávno jsem si knihu přečetla znovu a zdaleka jsem nebyla tak nadšená, jako když mi bylo sedmnáct. Už to bylo příliš expresivní, příliš emocí. Asi už jsme střízlivější generace.
Pěkný popis postav a okolí ve kterém se děj odehrává. Přijde mně, že je to takový trochu psychologický román. Některé postavy jsou opravdu zvláštní. Nejvíce sympatickou osobou se mně zdála asi Nelly. Kniha skončila nejlíp, jak mohla.
Snad je to mou tupostí vzhledem k romantickým příběhům (rozhodně ne všem), mám pocit, že jsem četla úplně jinou knihu, než popisuje většina komentářů. Romantika?! Nepřišla mi během čtení na mysl. Zpočátku jsem byla zvědavá, jak se rozehraná situace vyvine, později převládal pocit, že snad čtu absurdní drama, černou grotesku. Dospělí lidé? - interakce party pětiletých spratků. Nepopírám hodnotu negativního zobrazení, může dobře posloužit - ale zde bylo vše natolik odtržené od reality, že jsem nenašla nic, co bych si z této knihy mohla vzít.
Dočetla jsem čistě jen z úcty k autorce. Pokud není chyba na mém přijímači, pak si říkám, že snad celá ta konstrukce byla motivována snahou psát "úplně jinak", proti tehdejšímu kánonu. Pak tedy neupírám autorce body za odvahu, ale pro mě a dnes žalostná ztráta času.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Na Větrné hůrce |
| 1944 | Búrlivé výšiny I. |
| 1944 | Búrlivé výšiny II. |
Určitou představu jsem o knize také měla, než sem se pustila do čtení. Neměla jsem ji zařazenou mezi povinnou četbu na stření škole, tak sem si k ní našla cetu až teď. Opravdu bravurní dílo. Deprese na mě nepadala, ale také jsem si někdy povzdechla, jak je toto možné, že takové jednání někomu může v takové míře projít, že to tolik lidí kolem dovolí. Pro mě nejodpornější postavou byl nerudný dědek Josef, ostatní mi nepřišli nějak zlí, jen opravdu neš´tastní. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby si starý pán nepřivezl domů Heathcliffa nebo se k němu ostatní chovali jinak.