Na Větrné hůrce
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93484/na-vetrne-hurce-93484.jpg
4
4843
4843
Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , Naše vojskoOriginální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
To už je taková klasika :-) Silný příběh, nic moc veselého, ale přesto perfektní... Někdy si knížku zkusím přečíst znovu...
Tato knížka mi dala docela zabrat. Četla jsem ji na etapy snad půl roku.
Nikdy jsem neměla potřebu ji zavrhnout, pouze charakterové vlastnosti osob, které jsou hlavními postavami, jsem stěží rozdýchávala. Shrnula bych je asi do 4 slov a to: hodný blbec a sobecký manipulátor.
Nemohla jsem se dočkat poslední stránky až celý tenhle nešťastný příběh skončí.
Až mě samotnou překvapilo, že už hodinu po dočtení knížky jsem měla chuť, začít číst od začátku.
Miluju tenhle příběh a knížku čtu vždy když se mi rozmůže taková melancholická nálada. Miluju to sychravé počasí na Vichrném návrší. Miluju Heathcliffa.
(SPOILER) Knihu jsem moc dlouho odkládala. Když jsem se k ní konečně dostala, tak jsem si první dvě kapitoly říkala, že to bude utrpení přečíst. Ale pak se začal rozvíjet zamotaný příběh a já byla zvědavá, jak to bylo dál. Jen jsem si musela udělat rodokmen, kdo s kým byl příbuzný, abych se v tom vyznala. A konec taky dobrý. Ze tří * se to vytáhlo na plný počet. A doufám, že to nikdy nebude patřit mezi zakázané knihy jenom proto, že jeden snědý přivandrovalec ničil život dvěma rodinám.
Uf... dočteno silou vůle. Začátek slušný, prostředek jedno velké utrpení, sáhodlouhé popisy myšlenkových pochodů a všeho možného, konec celkem napínavý a svižný. Film mě kdysi zaujal, knihu již znovu číst nebudu.
Na začátku jsem se nemohla vyznat v postavách, bylo jich hrozně moc. Ale časem jsem se do toho nějak začetla a skvělé čtení! Příběh byl fascinující a já se zamilovala!
Toto tedy není můj šálek čaje. Opravdu jsem trpěl každou stránkou a měl jsem, co dělat, abych to dočetl. No zkušenost dobrá, ale nikdy víc. Utahaný děj, který sice byl zajímavý zápletkou, ale byl tak rozplyhlí, že se to nedalo vydržet
Kniha byla velmi čtivá a děj byl také zajímavý. Čekala jsem, že příběh bude chronologický a ne složen ze vzpomínek a vyprávění, ale ve výsledku jsem celkem spokojená.
Surový příběh o nenávisti a pomstě, jako přesný opak romantických příběhů plných džentlmenů a jemných dam. Děj má spád, některé úseky, monology a vyprávění paní Deanové mě ale občas nudily. Klasická literatura.
Znovu si už určitě nepřečtu. Neoblíbila jsem si ani jednu z postav, část příběhu si čtenář prostě musí domyslet a ty naivní rozhovory...No, asi jsem si četbu této knížky správně nenačasovala.
Snad po čtyřech letech, kdy jsem knihu odložila, mám příběh dočtený. Příběh naplněný zlobou, temnotou, touhou po mstě, láskou a divokou anglickou přírodou. Není to klidné čtení na večer, ale může nám dát mnoho impulsů k zamyšlení, proč ne všichni lidé jsou milými a empatickými bytostmi.
Román se četl dobře, ale bohužel mě vůbec nezaujal. I přesto, že téma pomsty a proměny Heathcliffa je zajímavé, přišlo mi, že jeho osobnost nebyla dostatečně vykreslená, prostě jen působil jako psychicky nemocný. Postrádala jsem nějakou hloubku.
Tento román jsem dlouho odkládala, protože jsem se obávala, že bude na můj vkus moc zdlouhavý. Ale i přes dlouhé monology a detailní vyprávění jsem byla překvapená, jak dobře se mi kniha četla. Při psaní komentáře mě stále dokola napadá slovo melodramatický... všechny emoce, které vás napadnou, v knize najdete, a to pořádně vyhrocené! Jeden charakter byl horší než druhý, ale přesto jsem měla potřebu knihu dočíst a ani nepřeskakovat. Atmosféra skvělá a už chápu, proč byl a je kolem knihy takový poprask. A teď se jdu podívat na film(y).
(SPOILER) Já vím, že Jana Eyrová je možná oblíbenější a slavnější, ale já mám od sester Brontëových nejraději právě tuhle. Vřesoviště, vítr a nejděsivější literární scénu, kdy pan L. na začátku příběhu hodlá přespat u sousedů a vzbudí ho ťukání na sklo...ruka malé Catherine za oknem a dětský hlas...geniální otevření příběhu starého jako lidstvo samo. Příběh vášnivé lásky, zrady, msty, nepochopení, žalu a nesmrtelné duše, která navždy pláče na opuštěných vřesovištích. Atmosféra, jakou se žádnému filmování nepodařilo vystihnout.
Bohužel mě tato kniha zklamala a čtení mě vůbec nebavilo. Styl psaní je pomalý, nezajímavý, velmi zdlouhavý a někdy celkem zamotaný.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Popravdě jsem si myslela, tedy hlavně podle té novější obálky, že to bude nějaký strašidelný román, do kterého se vůbec nezačtu. Ale přestože kniha měla zvláštní atmosféru, užila jsem si ji od začátku až do konce, protože jsem od ní dostala vše, co jsem čekala. Velkou bezmeznou lásku, přátelství, pýchu, utrpení, nenávist a dokonce i smrt.
Je proto škoda, že někdo tak talentovaný, jako Emili Bronteová, musel zemřít v pouhých třiceti letech, a tudíž nestihl napsat další takové skvělé knihy, jako byla právě tahle.