Na východ od raja
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141336/bmid_na-vychod-od-raja-6r1-141336.jpg
5
2045
2045
John Steinbeck vo svojom denníku nazýva tento román prvá kniha. A vskutku Na východ od raja je priamočiary a pôsobivý ako všetky staré príbehy. Ide o kompozične košaté rozprávanie o niekoľkých generáciách Traskovcov a Hamiltonovcov, ktorých búrlivé a prepletené osudy pripomínajú biblické rozprávanie o páde Adama a Evy či o bratovražednom súperení Kaina a Ábela. Steinbeck v tomto diele vytvoril svoje najpodmanivejšie postavy a spracoval klasické literárne témy - hľadanie identity, nevyspytateľnosť lásky a fatálne následky jej absencie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
East of Eden, 1952
více info...
Přidat komentář
Pan Steinbeck napsal dle mého něco, co nemá obdoby. Kniha Na východ od ráje je pro mne ta skutečně nej. Troufám si říci, že jsem přečetl stovky knih, ale stále marně hledám alespoň náznakem něco tak krásně napsaného, jako je kniha Na východ od ráje. Tato kniha má skutečně všechno, co má dobrá kniha mít. Ale především je to kniha, která vás po přečtení neopustí, něco z ní s vámi zůstane na vždy a kdykoliv si na ní vzpomenete, před očima uvidíte vyprahlé vrchy nad úrodným Salinským údolím a usměvavou tvář úžasného člověka Samuela Hamiltona a moudrého Číňana Lee. Často lituji, že jsem neměl možnost se setkat s některými lidmi a mezi mnoha je to právě Samuel Hamilton, Lee a především John Steinbeck.
Myslela jsem, že jsem s věkem otupěla a už žádná knížka se nevyrovná srdcovkám z mládí. Steinbeck to dokázal. Chválu bych mohla psát dlouho a nestačilo by to. Takhle má vypadat LITERATURA.
V knížce toho je hodně, tak něco, co v komentářích snad nezaznělo. Mě třeba vedla k zamyšlení nad biblickými příběhy. Jako opravdový hřích mi vychází až Kainův čin, ne zvědavost a neposlušnost Adama a Evy . Pravda, jsem bezvěrec.
A taky mě napadlo, že místo populárních motivačních příruček doporučuji přečíst si Na východ od ráje, nebo alespoň některé kapitoly , např. 24., 34.
Timšel, přátelé.
Nechápu, proč jsem ji nečetla dřív.
Úžasná kniha, která opět dokazuje, že to co se dnes vydává pod nálepkou "bestseller" je v naprosté většině bezcenný brak. Tahle knížka má vše, co má správná kniha mít. Má příběh (dokonce několik), má myšlenku a je neuvěřitelně nadčasová. Pořád má každému z nás co říct, třebaže vyšla už před více než 60 lety. Je to přesně ten typ knížky, kterou by člověk měl mít v knihovně, protože se k ní bude zaručeně znovu vracet.
Všechny postavy byly perfektně vykreslené, některé jsem si oblíbila více jiné méně. Kupodivu, kdo mě ale nejvíc iritoval, nebyla Cathy, ale Adam. Na jednu stranu to byl úžasně čistý člověk, ale zároveň hrozný slaboch. Chápu, že mu Cathy zlomila srdce, ale i když odešla, měl přece dál pro co žít - pro dva krásné syny, ale on se raději uzavřel do sebe. To mi přišlo nejen zbabělé, ale i sobecké. Podobné geny zdědil i Aron, ale u toho mě jeho naivita tak nevytáčela, protože byl ještě mladý a naivita k mládí patří. Nejsympatičtější z celé knihy pro mě byl Lee, jenž se svým neuvěřitelně lidským přístupem jako jediný dokázal každého brát takového jaký je, se všemi klady i nedostatky.
Asi nejkrásnější kniha, kterou jsem kdy četla. Má v sobě sílu a nese velké poselství, a přitom je tak prostá a lidská.
Myslím si, že se jedná o opravdu hodnotnou knihu. Kniha je čtivá, zajímavá a opravdu ji doporučuji k přečtení.
Mám rozporuplné pocity. Zase se musím zamyslet nad svou naivitou, když nemohu uvěřit , že existují lidé jako Katy. Že někdo umí intrikovat jako Joe... Chtěla bych poznat někoho, jako Lee. Moudrého a trpělivého. A Sam Hamilton mi také přirostl k srdci. Každá postava v knize má svoje kouzlo a jejich propletený příběh je mistrovsky napsán.
Kniha se mi dostala pod kůži, dost však neobvykle. Nebudu hodnotit, jdu proti proudu ... od samého začátku mě popisované lidské osudy dost iritují, tolik zla, bezmoci a bezcitnosti ve mě vzbuzují neklid, nedokážu se u knihy uvolnit ....
Ke knize se jistě vrátím. Neustále mi leží v hlavě. Je to bravurní dílo, které v současnosti nepoberu.
Krásný příběh o dobru a zlu v každém z nás, a o tom, že si "můžeme" vybrat. Nic není dáno.
Pár citátů z knihy:
"A já věřím tomu, že svobodná, zkoumavá mysl lidského jednotlivce je největší hodnota na světě. A za to taky chci bojovat: aby se mohla svobodně a bez usměrňování rozletět, jakým chce směrem. A musím bojovat proti každé ideji, náboženství nebo vládě, která omezuje nebo ničí individualitu. Takový jsem a takové jsou moje cíle. Chápu, proč se systém, založený na určité formuli, musí snažit o zničení svobodného ducha - svobodný duch totiž může svým zkoumáním zničit takový systém. Ovšemže to chápu a nenávidím to a budu proti tomu bojovat za zachování toho jediného, co nás dělí od netvůrčích zvířat. Kdyby se podařilo zhasnout onu záři, jsme ztraceni."
"Lidé se samozřejmě zajímají jenom o sebe. Příběh, který není o nich, prostě neposlouchají. A teď vyslovím pravidlo - každý velký a trvalý příběh se musí dotýkat všech lidí, jinak by nepřetrval. Cizí a odlehlé motivy lidi nezajímají - jenom ty hluboce osobní a důvěrně známé."
Samuel se zeptal: " Ale jak vám to jde dohromady s příběhem o Kainovi a Abelovi?"
"Já myslím, že to dohromady jde," odpověděl Lee. "Je to snad nejznámější příběh na světě, protože se týká každého. Symbolizuje vlastně lidskou duši. Hledám teď slova - nepouštějte se do mě, jestli se nevyjádřím dost jasně. Největší hrůza pro každé dítě je žít bez lásky, a zavržení je peklo, kterého se nejvíc bojí. Snad každý na světě pocítil zavržení v té či oné míře. A pocit zavržení vyvolává hněv, a hněv zase nějaký druh zločinu, který má to zavržení pomstít, a ze zločinu vyplývá pocit viny - a to je příběh celého lidstva.
Kdyby se ten pocit zavržení dal amputovat, člověk by nejspíš nebyl to, co je. Snad by bylo míň šílenců. A jsem přesvědčen, že by nezůstalo mnoho věznic. Všechno vyplývá z toho - tady je příčina a počátek. Jedno dítě zbavené lásky, po které touží, kopne kočku a nese v sobě tajný pocit viny, jiné krade, aby si lásku koupilo za peníze, třetí se pustí do dobývání světa - a pořád se s ním táhne vina, pomsta a ještě větší vina. Člověk je jediný živočich s pocitem viny. Proto se mi ten starý a strašný příběh zdá důležitý, protože je jako mapa duše - utajované, zavržené a provinilé duše."
"Všiml jsem si, že nic nevede k horšímu neuskopojení než hojnost. Nakrmte člověka, oblečte ho, dejte mu pěkný dům - a umře vám zoufalstvím."
"Já vím, že někdy se lže z laskavosti. Ale nevěřím, že je to k něčemu dobré. Prudká bolest z pravdy přejde, ale pomalá a sžíravá trýzeň ze lži nepomine nikdy. Je jako nevyhojitelný bolák."
Milujem klasickú literatúru, ktorú kniha Na východ od raja úspešne reprezentuje a ja som pri jej čítaní prežívala jeden úžasný čitateľský zážitok.
Konfrontácia pravdy a dobra so lžou a zlom je nadčasová téma, ktorá v podaní Johna Steibecka pôsobí ako vyznanie viery človeka k základnym životným hodnotám a postojom, ktoré hovoria o tom, čo si v živote najviac ceníme, vážime, čo považujeme v živote za to najpodstatnejšie...
Skutky a činy jednotlivých postáv tejto trojgeneračnej rodinnej ságy odzrkadľujú to, čo je pre človeka skutočne dôležité, bez ohľadu či boli dobré alebo zlé. Nie slová alebo sľuby.
Pri čítaní nás to nutí premýšľať, a tak by to malo byť.
Krásne literárne dielo, ktoré odporúčam prečítať !!!
Přečtena podruhé a znovu nad ní žasnu. Tohle je moje bible, dokonalost sama. Nádherně poskládaný příběh, který v sobě nese tolik poselství a nutí se zamýšlet. Postavy kladou otázky, na které někdy odpovídají a někdy si lámej hlavu, Ty čtenáři, vždyť Tobě je psána.
To co mě hodně oslovilo jsem si začala poznamenávat, ale pak jsem si uvědomila, že bych si ji musela poznamenat celou, sakum prásk, protože vše na sebe různě navazuje, prolíná se. Naprosto mě dostává jak Steinbeck – jeden z mých nejoblíbenějších – dokonale vystihuje povahy a city. Naše strachy, obavy, ale i lásku. Jak něco nějak vypadá, ale zdání může klamat: „Nenávist však nemůže existovat sama o sobě. Potřebuje lásku – jako spoušť, ostruhu nebo dráždidlo.“
***
„Dělej aspoň, že se pohybuješ, Adame!“
„Jak pohybuju?“
„Dělej aspoň, že žiješ, jako by sis na to hrál! A za čas, třeba za dlouho, to bude zas pravda.“
„Když člověk ví, že má přítele, tak se za ním ani nepodívá. A pak přítel najednou zmizí a člověk si krvavě vyčítá, že si pro něj neudělal čas.“
„Víš, moc jsem si toho v životě nepřál,“ začal. „Brzy jsem se to odnaučil. Když si člověk moc přeje, kouká z toho leda zasloužené zklamání.“
„Přehrady mezi lidmi jsou někdy tak tenké, že se jich stačí dotknout, aby padly.“
„Jako dítě si člověk připadá středem všeho. Všechno se děje jenom kvůli němu. Ostatní lidé? Ty vidí jen jako přízraky, stvořené proto, aby měl s kým mluvit. Ale když vyroste, zaujme ve světě svoje místo a stane se sám sebou, má určitý rozměr a tvar. Něco z něho vyzařuje k ostatním lidem a z nich zase k němu. Je to tak těžší, ale zároveň daleko lepší.“
***
A biblickým timšel (můžeš) nám připomíná, že jsme to, ČÍM CHCEME BÝT, volba je jen na nás. Máme možnost se rozhodovat, konat nebo naopak nekonat.
Ohromný příběh. Je tak krásně plynule napsaný, že nemám výhrady téměř k ničemu. Postavy sympatické, děj navazuje a je strhující.
Za mě nejlepší kniha, která z autorových rukou vzešla. Nedá se to komentovat slovy - příběh dechberoucí - to si prostě musíte přečíst a zažít ten pocit, který ve Vás ulpí po přečtení....
Literární skvost, nevím, co víc dodat. Vytvořit takové postavy jako Cathy, Samuel, Lee - to je opravdu mistrovské umění. Nádherná kniha.
Štítky knihy
láska zfilmováno 20. století americká literatura rodina USA (Spojené státy americké) rodinné vztahy sebepoznání, sebepoznávání Bible ságy osudové okamžiky lidskost, lidství
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Pohodove cteni