Na východ od ráje
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277215/bmid_na-vychod-od-raje-LQ5-277215.png
5
2043
2043
Biblickým příběhem Kaina a Ábela se nechal inspirovat věhlasný John Steinbeck v této rodinné kronice zahrnující události od války Severu proti Jihu až po první světovou válku. Děj se odehrává v údolí Salina v Severní Kalifornii a je pohledem do lidského nitra dvou bratrů. Spisovatel sem promítnul i část svých vlastních životních osudů. Dotisk r. 2011 (ISBN 978-80-7218-764-5)... celý text
Přidat komentář
Tuto knížku doporučuji k přečtení. Kniha je čtivá a ač ji pan Steinbeck napsal před dlouhou řadou let, tak témata a postavy a jejich osudy jsou dnešní. Určitě jste tuto knihu četli jako povinnou četbu. Ale chce to si ji přečíst až v dospělosti, to vás teprve chytnou jednotlivé postavy a jejich osudy. Od krutě děsivé Cathy až po hodného Samuela.
Kniha moc pěkná, na děsivou Cathy dlouho nezapomenu, ale konec byl dle mě nekonečný. Začátek a prostředek knihy napínal a lákal a konec už nudil.
Naprosto úžasná knížka, tak lidská, se vším tím dobrým i zlým. Charaktery postav propracovány do nejmenších detailů, osudy barvitě a živě popsány. Rozhodně stojí za přečtení.
Celá kniha ve mně vyvolala nespočet emocí. Samuel byl mojí oblíbenou postavou a od jeho smrti jsem fandila snad jen Leemu, který celou knihou tak nějak proplouval. Musím uznat, že u některých scének jsem se málem rozbrečela smíchy (maminka která nastoupila do neexistujícího letadla, jiná matka, která si pro sebe vymyslela sebevraždu utopením se v mělkém jezírku...) S některými postavami jsem tak cítila, že jsem po dočtení měla pocit, jak kdybych ztratila blízkého kamaráda. Skvělá knížka, těším se na Hrozny hněvu
Kniha o živote každého z nás. Úžasne a veľmi pravdivo napísaná. Nemám, čo by som vytkla. Treba si to prečítať :)
Díky povinné četbě, která mě vždy spolehlivě odradila, jsem se k této knize dostala až ve svých téměř ...ceti letech. Ale jsem šťastná, že jsem se k ní dostala a už po pár kapitolách jsem si byla jistá, že ji nečtu naposled. Charaktery postav jsou tak pravdivé, tak dnešní.
Skvělá kniha.
Jedna z nejoblíbenějších knih. Lidé v mém okolí ji buď nenávidí, nebo milují. Příběh je mistrovsky propracovaný (jak by se od pana Steinbecka dalo čekat) a je založen i na dnes aktuálních tématech. Co mi na knize trošku vadilo byl předlouhlý popis prostředí.
Úžasná kniha. Nejdřív jsem se bála, že mě tak dlouhá knížka bude nudit, ale nedošlo k tomu. I popisné části byly skvělé. Knížka mě naprosto vtáhla a k postavám jsem si vytvořila velmi silný (ať už negativní či pozitivní) vztah.
Biblické příběhy jsou nadčasové a opět vždy využitelné... John Steinbeck jim dal nový tvar, podobu, ukázal světu to, co všichni vidí - nenávist mezi bratry, jejich nevraživost, která se snoubí s pocitem, že takhle to být nemá. Steinbeck pojmenoval to, čeho se bojíme a z čeho jsme zmateni. Jeho román je detailním pohledem do nitra obyčejných lidí, nejedná se o žádné hrdiny, ale o postavy, které jsou jako my všichni - vedle pár dobrých vlastností mají mnoho špatných, nebo minimálně nevyužitelných. Samuel je nenapravitelný snílek, Charles poněkud přízemní zemědělec, který mnoho věcí nechápe a chápat nechce, ale za to využívá selský rozum, Adam je slaboch a jeho synové tak trochu kopírují jeho a Charlese. Při čtení románu na mě často padal až úzkostný pocit a myslím, že to je přesně to, co dělá z románu dobrý (dokonce skvělý) román! Vyvolá v nás různé pocity a asociace a vyburcuje nás k reakci. Takže, muži by se měli dát pozor na své Cathy, a my všichni se možná najdeme v tom až frustrujícím vztahu s našimi sestrami a bratry.
Ale vždy si je třeba pamatovat, že jsme pány sami nad sebou - TIMŠEL. O to je třeba bojovat.
Krásná kniha, pro mě poutavý děj, po dočtení jsem měla smutek v srdci, že už jsem ji dočetla.
Tuhle knihu jsem četla pěkně dlouho. Mohla za to spousta práce, ale taky to, že jsem ji četla vážně pomalu a některé pasáže i dvakrát. Prostě jsem ji potřebovala vstřebat. Beru ji jako morální výchovu a mnoho pasáží jsem si v knize (nestoudně) podtrhala. Steinbeck mi zodpověděl spoustu otázek, ale i ty, na které jsem se neuměla zeptat.
Zvláštní, jak jsem se dokázala vžít do několika postav, ne vždy, ale během situací, kterým zrovna čelili. Cala jsem neměla ze začátku ráda, ale postupně jsem mu opravdu fandila, protože on sváděl ten vnitřní boj dobra a zla, asi jako každý normální člověk...
Nejspíš jsem si měla psát během čtení poznámky, protože těch dojmů bylo opravdu mnoho. Jestli tohle není Steinbeckovo nejlepší dílo, tak už se opravdu těším na Hrozny hněvu a další...
Mě bohužel kniha moc nezaujala, přišlo mi to takové monotonní a žádný pořádný zvrat..
Kniha je velmi čtivá, zajímavé je jak autor popsal osudy, povahu a pocity lidí. Jak přemýšlí. Některé osoby se nezdály tak dobře vykreslené jako jiné ale to připisuji tomu, že děj příběhů vypravěč zažil jako malý nebo je zná jen z doslechu.
Velmi mě zaujala polemika o tom, jestli máme osud předurčen (rodiči, vlastnostmi, Bohem) a ještě víc se mi potom líbilo jak byla tahle otázka uzavřena.
Kniha nám postupně ukazuje z jakých poměrů hrdinové pochází, čemu věří a jak se vypořádávají právě s tou předurčeností… moc pěkné
Upřímně jsem nečekala, že by mě kniha nějak oslovila, Steinbeckova novela O myších a lidech mě i přes všechny ty kladné reference celkem zklamala.
Tato kniha ale moje dosavadní mínění o autorovi poněkud vylepšila. I přes značný rozsah se Na východ od ráje velmi dobře čte, a i přes to, že by se samotný děj s přehledem vešel do o polovinu menšího románu, se v knize "pořád něco děje".
Samotnému závěru knihy nemám co vytknout - takhle dlouho mě již žádná kniha nedojala.
Štítky knihy
láska zfilmováno 20. století americká literatura rodina USA (Spojené státy americké) rodinné vztahy sebepoznání, sebepoznávání Bible ságy osudové okamžiky lidskost, lidství
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Kdyby tato knížka měla 10000 stránek, tak já čtu pořád a pořád dál. Ke všem postavám jsem tak nějak přilnula, protože byly tak dokonale vykreslené, že mi přišlo, že jsou součástí mojí "rodiny". I přesto, že jich tam bylo dost a prošla jsem si s nimi téměř tři generace si myslím, že každá tam měla své nezastupitelné místo. Největší pohlazení pro duši pro mě byl Lee a Samuel.