Na západe nič nové
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/226567/bmid_na-zapade-nic-nove-226567.jpg
5
9006
9006
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce… Miliony čtenářů na celém světě četly tuto knihu, miliony diváků znají z jejího filmového zpracování záběr chlapce zabitého ve chvíli, kdy za naprostého ticha zbraní sahá v zákopu po motýlu. Tento obraz přesně vystihuje smysl Remar... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1977 , SmenaOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha, kterou řadím opět do klasik. Kniha mě zaujala již autorovou počáteční myšlenkou, že válka je nesmyslná (první vydání u nás již v roce 1929!). Dále bylo velmi úžasně popsáno, jak válka v člověku odkrývá lásku a nenávist, hrdinství i zbabělost, holý pud sebezáchovy i neuvěřitelnou velkorysost. Jako povinnou četbu rozhodně doporučuji, skvělá věc, která se dobře čte a má velmi zajímavý přesah.
První kniha, kterou jsem kdy od Remarquea četla, určitě si přečtu i další :).
Musím říct, že tahle kniha na mě udělala velký dojem. Když jsem jí četla, prožívala jsem příběh spolu s hlavním hrdinou
Staré vydání knihy se mě válelo v knihovně ještě z dob povinné četby, kterou jsem založil a snad bych ji nikdy nečetl nebýt Databáze knih a tak vysokého hodnocení. Neustále jsem na ni narážel, kdekdo ji kdekoliv četl, v MHD, na dovolené, na dlouhé plavbě na ostrov, tak mi to nedalo a musel jsem ji oprášit a taky přečíst. Všiml jsem si, že knihu většinou čtou ženy. I v recenzích převládá více žen. Určitě jsem na podobné téma četl lepší a čtivější knihy, zas takovou vědu bych z toho nedělal. Kniha nádherně popisuje nesmyslnost války, ale to také i jiné válečné knihy a ještě lépe. Je psána stylem, který mi moc nesedí - krátké, stručné věty.
Tuto knihu bych asi nikdy nečetla nebýt povinné četby a je to škoda, protože tato kniha je úžasná! Příběh mě úplně pohltil. Příběh je o přátelství, odvaze, oddanosti, hrůzách války, co válka dokáže udělat s lidskou psychikou.. Moc se mi tato kniha líbila a určitě doporučuji :).
Děsivé, šokující a smutné. Toto jsou zkráceně moje dojmy z této knihy.
Věřím, že ve své době (a ne jen v ní) kniha otevřela oči a nastínila jak krutá a nespravedlivá válka opravdu je!
Výborné. Realistické. Srdcervúce. Knihu som odložila mokrú od sĺz a vane, pretože ani tam som ju nemohla odložiť.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, která pojednává o válce, ale hlavně také o důvěře a přátelství.
Klasika válečných románů. Vynikající četba, čtenář se sžije s hlavním hrdinou a cítí jeho bolest, jeho radost. Remarque je mistr.
Úžasná kniha, nicméně silněji na mě zapůsobilo navazující pokračování Cesta zpátky. Tak bravurně vykreslená naprostá deziluze, vykořenění...
U mě se jednalo o čtení z donucení, aneb následky povinné četby. Ještě že tak... Kniha mě tehdy velmi překvapila. Byla působivá a zasáhla mě opravdu silně. Doteď si pamatuji, jak mě nepřestávala udivovat autorova shcopnost vykreslit atmosféru a prostředí hrůz na frontě, včetně pocitů jednotlivých postav. Jen málo knih ve mě zanechalo tolik pocitů, jako právě tato.
Příběh ve mně zanechal hluboký dojem. Neumím dostatečně popsat, co jsem u čtení cítila, ale knihu jsem přečetla snad jedním dechem. Některé pasáže v knize mnou hluboce otřásly a dohnaly mě až k slzám. Dokonce mi nesčetněkrát přejel mráz po zádech – tady jsou vylíčeny ty pravé hrůzy, ne ve smyšlených hororech.
Konec knihy byl surový a nevyhnutelný, nicméně myslím, že smrt pro ně všechny byla vysvobozením a proto konec považuji téměř za „šťastný“.
Filmové zpracování je poutavé a drží se knihy, ale kniha je kniha - ostatně jako (téměř) vždy.
„Tato kniha nemá být ani obžalobou, ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Pokud jste se ještě nenaučili válku odmítat a nenávidět, přečtěte si tuto knihu. A nebo klidně i jinou od Remarque. Já osobně se ale raději raduji, než upadám do depresí a tak už válečnou literaturu nechci nikdy vidět. Tím ovšem nehaním tuhle knihu, je brilantní a určitě by to měla být povinná četba na všech školách :)