Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1967 , Naše vojskoOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
To bylo strašně smutné. A děsivé. A nejsmutnější a nejděsivější na tom je, že to všechno byla pravda.
Skvělá kniha k maturitě. Doporučuji všem, zejména těm, kteří si myslí, že válka je jen zábavnou hrou. Tato kniha vám ukáže opak. Ihned se vžijete do hlavní postavy a společně s ní zažíváte celý příběh na vlastní kůži. Dílo je skvělým obrazem tehdejší doby s hlubokým přesahem až do současnosti.
Super, super, super. Klasika všech klasik. Velice silný příběh, který by si měl každý přečíst.
Nemohu jinak než plný počet hvězdiček. Zbytečné psát něco dalšího do komentáře, vše podstatné tu již níže zaznělo, povinná četba pro všechny, bez výjimky. Knížka bez jediné chyby, velice smutná, ale pravdivá.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od jednoho z mých nejoblíbenějších autorů. Válku díky autorovým zkušenostem popisuje velice přímo, bez vytáček a nevyhýbá se krutostem týkajícím se jak lidí, tak zvířat. Právě popis utrpení válečných koní a úplný závěr mě, když jsem knihu asi ve 12 letech četla poprvé, možná paradoxně zasáhlo nejvíce. I přes tuto chválu mám od Remarqua raději jiné, méně známé knihy.
Může se zdát, že se o některých knížkách až moc mluví a že jsou až moc vychvalovány jako literární poklad, ale v tomhle případě hodnotící vůbec nepřeháněli. Na malý počet stran vás knížka hluboce zasáhne, jakoby jste ani nečetli, ale máte pocit, že jste přímo na tom místě... Hned ze začátku jsem se začetla a postupně se smích proměnil v pláč ... :D Celkově.. to byla hodně zajímává knížka a určitě ji doporučuju přečíst (i když to beztak většina lidí má jako povinnou četbu), nebudete litovat.
Čekala jsem víc, vzhledem k většinové chvále, ale děj moc neubíhal a postavy nezaujmuly.
Mám rád všechny Remarqueovy válečné romány, ale tenhle je můj favorit. Pro nás, kteří jsme válku nezažili, budiž toto skvělé klasické dílo mementem,aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly.
Měla jsem opravdu velmi vysoká očekávání a musím říct, že byla beze zbytku naplněna.
Trochu mě udivilo (vzhledem k počtu stran), jak dlouho mi četba trvala, nezačetla jsem se úplně hned, ale trpělivost se opravdu vyplatila. Jedna z knih, ke kterým se budu vracet (tedy pokud k tomu seberu dost sil).
Skvělý příběh, který ukazuje jakou cenou má pravé přátelství. Obzvláště když je období války.
Ne nadarmo se jedná o jeden ze zásadních válečných románů a nejznámějších knih 20. století. Některé pasáže byly natolik nadčasové a úderné, že jsem si je vypsal. Utrpení mladých vojáků zvláště v druhé půli války je nesnesitelné, v knize vystiženo zcela věrně a věrohodně.
Velmi dobrá kniha, děj je dlouhý a až moc detailně popsaný, na některé pasáže jsem opravdu neměla žaludek a nedokázala si je vůbec představit jak tohle by opravdu někdo mohl přežít, pro ty kteří mají až moc bujnou fantazii nedoporučuji před spaním, děj je až moc realistický.
Jako k maturitě no nevím jestli zrovna nejlepší čtení ale děj se dobře pamatuje, líčení zákopových bojů může možná trochu odradit.
Měla jsem trošku obavu jestli to zvládnu. Válka, deprese, beznaděj...Ale je to krásně napsané. Dana
Musím říct, že mi ze začátku trvalo, než jsem se začetla. Ale je velice dobře napsaná a alespoň maličko přibližuje, jak se cítili vojáci během 1. světové války. Během čtení jsem z ní občas měla i deprese, ale určitě je dobré si tuto knížku z povinné četby přečíst.
Nejčtenější kniha první poloviny XX. století. Remarque používá nepříliš květnatý jazyk, což jen dodává Pavlovu vyprávění na věrohodnosti. Naturalistické popisy dělostřelecké přípravy, zabíjení kvílejících koní a umírání vojáků z Pavlovy roty jsou jedny z nejsilnějších, kterém jsem kdy četl. Někdy se ovšem autor nedokázal přenést přes válečný patos - např. scéna s francouzským vojákem v trychtýři po granátu, kterého Pavel zabil. Trochu mi také vadilo povrchní filosofování vojáků nad smyslem války, ve kterém se stejně k ničemu nikdy nedobrali. Naopak oceňuji velkou čtivost knihy a zajímavě zpracovaný závěr.
"Mrtvoly jsou sinalé a zelené a krev mají černou a sraženou."
"Všimnu si motýla, jak sedí na čelisti nějaké lebky."
Detaily.
Umírající koně, zvuk jejich utrpení horší než křik člověka.
Klopýtání ve tmě, za tmy, do tmy - opatrně a tiše.
Krýt se za náhrobky, třeba zalézt do hrobu, z rakve vyhodit nebožtíka a dřevo použít na ochranu. Zahrabat se do hlíny a nevystrčit nos.
Plynové útoky a spousta zelenáčů, kteří jednoduše nevědí... nic.
Nepoznají nebezpečí, když se na ně řítí, protože nebezpečí má v zákopech hromadu tváří a rozezná jen ten, kdo se to naučí. A naučí se to za cenu, kterou by nikdo neměl zaplatit.
Dovolená neznamená odpočinek, když lidé kolem poučují o tom, co sami nezažili. Nejde jim ani vynadat, protože to nemá cenu.
Míra utrpení jedné matky nepůsobí tak silně, jak by měla, když o život přišly tisíce něčích synů.
Ve škole jsem to nečetla. Kdysi nám učitelka sama určovala, ze které knihy přinést referát a já dostala příšernost, která mě nebavila. Nic dobrodružného, nic o životě a ze života, ale nevím, jestli bych tehdy tuhle knihu ocenila.
Na druhou stranu nebyla jsem o nic starší, než ti kluci v příběhu.
Jenomže na rozdíl od nich jsem nezažila nic.
Audio knihu načetl Jaroslav Plesl a udělal to tak sugestivně, že jsem včera večer při poslechu ani zhasnout nemohla.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopení
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Čteno k maturitě. Krásne napsané, čtivé od začátku