Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250/bmid_na-zapadni-fronte-klid-vvT-250.jpg
5
9098
9098
Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1967 , Naše vojskoOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Teplý večer, při setmění, hmatatelně uvolněná atmosféra,
vzduchem létají chlapské vtipy,
zelené besídky lemují vyježděnou polní cestu,
jenže, po ní se drkotá vojenská kolona a v besídkách zahlédneš umně skrytá děla.
Pak už v dálce slyšíš hluk války,
v krátké chvíli vzduch těžkne kouřem a mlhou z děl a výstřelů,
vidíš zřetelně, jak se obličeje vojáků mění,
vidíš úplně ostře, jejich napětí a strach!
Vidíš paradox války,
pravdivý obraz bez příkras,
krutou realitu,
a všechny ty ideály, se kterými ti kluci přišli na frontu,
sypou se, jak domeček z karet.
Vidíš kluky, kteří vypadají jako cynici,
ale vlastně jen oddělili cit a emoce od rozumu,
je to totiž daleko praktičtější,
když chceš přežít!
"Poznali jsme, napřed s údivem, pak rozhořčeně a nakonec lhostejně, že na vojně zřejmě nerozhoduje duch, nýbrž kartáč na boty, nikoliv myšlenka, nýbrž systém, nikoli svoboda, nýbrž dril."
Drsná, tvrdá, reálně (a bohužel opět mrazivě aktuálně, když se podíváte směrem na východ) tíživá zpráva o generaci zničené válkou tak byste mohli nazvat všechny příběhy ztracené generace ... příběhy psané těmi, kteří to všechno prožili a pak podali zprávu, jako právě Remarque, a pak třeba Hemingway, nebo Fitzgerald a nebo Steinbeck. Právem jsou součástí maturitní četby (tenkrát čteno poprvé, nyní v rámci letošní ČV - opakované čtení), ale nejen maturantům doporučuji, jsou to příběhy, které by měly být slyšeny stále dokola a dokola ...
"A tak svíráme rty - ono to přejde - ono to přejde - snad to přežijeme."
Četla jsem poprvé v roce 2018, ve 14 letech a tenkrát mě dílo neoslovilo. Nyní ve věku hlavních hrdinů před maturitou to byl silný příběh. Takových jako Pavel byly tisíce, byl to normální kluk, který si přes všechno zachoval lidskost.
Neměl jsem ani tušení, jak je to vynikající kniha. Povinná četba tohoto díla mě nějak minula, zato dnes bych ji jako povinnou nařídil. Když odlehčim, líbila se mi první polovina více, popis válečné vřavy. Evokovalo mi to seriál Bratrstvo neohrožených...ten se sice zabývá 2. světovou válkou, ale reálné popisy jsou téměř totožné...
Když nad tím tak člověk přemýšlí...je hrozné, že tak mladí umírali a umírají kvůli egu jiných.
Uf. No to tedy. Ze školních lavic rovnou do zákopů 1. sv. války. Tak tohle byla strhující výpověď o nesmyslnosti války a zničení jedné generace. Velmi sugestivně napsané. Měla jsem pocit, že tam sedím s nimi. Bylo opravdu snadné se do těch kluků vžít. Až mi z toho bylo pěkně špatně. Některé scény mám pořád před očima. Takhle se mnou nezamával ani Spielbergův Vojín Rayen a to bylo dost drsné a naturalistické. Válka není o generálech, kteří si za své bojové úspěchy připínají metály a medaile na hruď, ale o úplně obyčejných lidech, kteří počítají svá zranění a padlé kamarády. Je při tom jedno, na které straně stojíte. Nepřítel je na tom naprosto stejně jako vy, což je o to šílenější. Vinu za válku na svých bedrech nesou ti, kteří vás do ní posílají. Ti jsou strůjci všeho toho zla.
Geniální dílo. Četla jsem asi třikrát, viděla ten starý film a tentokrát poslechla audioknihu a opět jsem to prožívala, smála se, byla naštvaná a brečela jako želva. Je dobře, že se jedná o povinnou četbu, tohle by měl vědět každý. Tisíce a miliony zasažených, trpících, postižených a zabitých lidí jsou jen čísla, ale tento osobní příběh vede k opravdovému vcítění a zamyšlení. Prostě Eriček! Moooooooc doporučuji všem.
"Povinná četba na maturitu"
Autor napsal své dílo jako nesouhlas s tehdejším válečným stavem.
Román vypráví příběh o statečnosti pár kamarádů, kteří narukovali do války. Těšili se, že si spolu zabojují, ale mladí kluci asi úplně nechápali realitu války. Časy, kdy elán vystřídal chlad zákopů, zabahněné uniformy nebo všudypřítomný hlad. Když jim to došlo, už bylo pro mnohé z nich bohužel pozdě.
"Tato kniha nechce být ani obžalobou
ani vyznáním. Chce se pokusit vydat
svědectví o generaci, která byla válkou
rozbita – i když unikla jejím
granátům."
Nesnášela jsem povinnou školní literaturu až na pár výjimek. Toto je jedna z nich.
Nesmrtelný, dojemný příběh o ideologické manipulaci, nárazu tvrdé surové reality, příběh o lidskosti a hrdinství. Skvěle napsaná kniha se silným poselstvím, z jehož aktuálnosti stále mrazí..
Někdy se na dnešní dobu může zdát trochu suchý a úsečný, nicméně opak je pravdou, každé slovo má v tomto románu význam. Velice silné.
Zásadní protiválečný román, popisující válku z pohledu obyčejného vojáka. Děsivá ukázka toho, jak může dopadnout člověk semletý propagandou. Počáteční nadšení vystřídá krutá realita zákopů plných bahna a všudypřítomné smrti. Mrazí mě z toho.
Nekompromisní obžaloba války včetně jejího definitivního odsouzení. Knížka je nejen výborně čtivá, ale především strhující svým obsahem. Je v ní snad úplně všechno, co by člověk od tohoto žánru mohl očekávat - nadšení zfanatizovaných verbířů, stupidnost příprav a cvičení, nesmyslnost válečného snažení na frontových liniích, omezenost životních ambic válčících účastníků, síla žel bohu vždy pouze dočasného přátelství v zákopech, zvířecí instinkty nutné k přežití včetně fatálního osobního souboje (když nezabiju já jeho, zabije on mě, přestože v bezválečném světě bychom mohli být nejlepší přátelé), nastínění osudů doma opuštěných rodin, občasná malá povyražení a potěšení v přestávkách mezi boji a především absolutní ztráta iluzí a rezignace na hledání hlubšího smyslu života, což ovšem s ohledem na vnější okolnosti není nihilismem, ale jen a prostě zrcadlem dění. Skvělá kniha, která je navíc žel bohu stále aktuální. Kéž by již nikdy nebyla.
Knihu jsem četla od dob studií opakovaně. Skvěle popisuje drama pěšáka na šachovnici bezcitných mocných, kdy život a city obyčejných lidí nemají pro hrstku vládnoucí tzv elity ani špetku ceny.
Povinnou četbu jsem moc nečetla, protože byla právě povinná a já chtěla číst jiné knihy. Ale tady jsem udělala chybu, tohle jsem si měla přečíst už dávno. Remarque je Mistr slova
Poslouchala jsem audio verzi s hlasem Jaroslava Plesla, který svou dramatickou četbou příběh ještě umocnil.
Asi nejautentičtější výpověď vojáka z první světové války. Syrové a brutálně upřímné. Nedovolme historii se opakovat.
Autor popsal podrobně hrůzy 1. Světové války v zákopech, pocity vojáků, jejich utrpení, život, smysl a nekonečnou ukrutnost války, kterou sám prožil. Tuhle knížku by si měli přečíst všichni.
Kniha, která skvěle popisuje hrůzy 1. světové války. Vyprávění z pohledu hlavního hrdiny dodává dílu na autenticitě
Asi poprvé se mi stalo, že by se mi spíše dějové části líbily méně než úvahy autora. Možná to bude i českým překladem, ale první půlka knihy byla opravdu dost obtížná a i nezáživná… ale odnesla jsem si spoustu zajímavých myšlenek.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Je to klasika od Remarqua, které není co vytýkat. Autenticky zachycené hrůzy velké války.