Na západní frontě klid

31.01.2022

Skvělý vhled do válečných časů.
Remarque piše prostě skvěle.
Ještě jsem od něj nečetl špatnou knihu.

29.01.2022

Silná kniha. Realisticky napsaný válečný román, který na mne udělal veliký dojem.

29.01.2022

Nevěděla jsem, jestli se do této knihy mám pouštět. Bylo to náročné a ještě musím dlouho trávit, ale musím uznat, že takhle reálná a živá mi asi ještě žádná kniha nepřišla. S podobnou tématikou jsem četla knihu V šedých tónech, ale toto bylo asi ještě brutálnější. Postavy jsem si skoro všechny oblíbila a užívala si jejich kamarádský vztah. Jelikož v současné době nejsem žádný rychločtenář, dala mi i tahle 180ti stránková kniha časově zabrat. Moc se mi ale líbilo, že každá část knihy popisovala jinou situaci a nic v ději se zbytečně neopakovalo. Doufám, že současné nepříjemné pocity ze čtení za čas převáží hodnota této knihy. Určitě toho teď vím víc o fungování vojáků ve válce.

29.01.2022

Je to nejoblíbenější knížka mého táty, jeho první velká knižní láska. Já osobně válečné příběhy nemusím, přičiněním školní docházky v 80. letech jsem jimi přesycena. Ale musím uznat, že tenhle mezi nimi vyniká.
Syrová realita války, jakou svět nikdy předtím nezažil, versus idealistický 18letý mladík, který přerušil studia, aby "hájil svou vlast" - takhle to působí až plakátově prvoplánově. Ovšem hluboký ponor do duše, která stárne po dnech místo po letech, vás rychle vyvede z omylu. Přísně realisticky a detailně popisované důsledky vlastně úplně zbytečných bojů působí strašně autenticky.
Máte chuť něco udělat, aby se to zbytečné zabíjení zastavilo. Cítíte tu beznaděj, kterou tehdejší mladí až mladiství rekruti prožívali, dokud je odněkud nezasáhla střela, šrapnel, střepina, plyn...
Přesto zde najdete i neuvěřitelně poetické pasáže: "Fronta je klec...", "Ležíme pod mříží granátových oblouků." atd. A to proklamované kamarádství... Hm, na posledních asi dvaceti stránkách ho hlavní hrdina dost trefně vystihuje a zbavuje vší sentimentality.
Jsem moc ráda, že jsem to četla. Konečně chápu, jakou hrůzou musel projít můj pradědeček, který v 1. světové bojoval a pak se vrátil do rodné chalupy.

28.01.2022

Po knížce jsem sáhla kvůli četbě k maturitě a vůbec by mě nenapadlo, jak mě zasáhne. Věděla jsem samozřejmě, že je o válce, ale na tohle mě nemohlo nic připravit. Po přečtení mám pocit, že už se asi nikdy nevzpamatuju. Neuvěřitelně silné čtení.

24.01.2022

5 bodů z 10
Kniha byla na můj vkus příliš brutální a násilná. Při čtení si uvědomíte, jak moc je ve válce odlišný život. Všechny vaše problémy, které doposud máte a řešíte, se v době války stanou nedůležité a bude vás jen zajímat počet smrtí.
Já osobně bych si podobnou knihu už nepřečetl, protože už i jen čtení o válce a úmrtí ve mně vzbuzují velmi nepříjemné pocity a neklid. Jelikož si většinou čtu knížky před spaním, přemýšlím nad těmito tématy, než usnu, což mi nepřináší příliš klidný spánek.

21.01.2022

Ještě žádná kniha na mne nezapůsobila tak, jako tato.

17.01.2022

Přečteno v rámci povinné četby na střední škole. Romány z války, byť sebelépe napsané, jsou vždycky hodně pohnutlivé a dost smutné. Většinou líčí romány lidí, co jsou nuceni odejít do války a bojovat a bohužel i padnout nebo být zmrzačeni ve jménu fanatiků, kteří peklo rozpoutají, ale následky padají na hlavy nevinných lidí.

16.01.2022

Na západnom fronte nič nové je sugestívnym románom Ericha Maria Remarqua o generácií mladých chlapcov, doslova až detí, bojujúcich v zákopoch. Na to, čím si prešli, ich žiadna zo škôl nemohla pripraviť, vojnu nechceli, nevymysleli ju, a napriek tomu museli bojovať. Najsmutnejšie na tom je, že do nej šli dobrovoľne, naverbovaní vďaka fanatickým rečiam. Spolu s hlavným vojakom Pavlom Bäumerom a jeho priateľmi, o ktorých postupne prichádza, prežívame všetky hrôzy vojny. Vo chvíľach pokoja filozofujú o vojne, hľadajú pôvod jej vzniku a vlastne nenachádzajú nič, čo by ju nejako ospravedlňovalo. Chvíle pohody, priateľstva a jedla zrazu vystriedajú zákopové boje, hrôza, strach, krv a mŕtvi všade navôkol. Autor opisuje krutosť a nezmyselnosť úplne surovo a bez prikrášľovania.

V škole sme sa učili, že jeho skutočné meno bolo Kramer. Fašistická propaganda proti Remarquovi šírila nepravdivé informácie, z ktorých mnohé pretrvali do dnešných čias. Napríklad mýtus o jeho pôvodnom mene. Nacisti vytvorili historku o Židovi Kramerovi, ktorý „nikdy nebol vo vojne a preto ani jeho román Na západe nič nové, ktorý napísal pod pseudonymom Remarque, neopisuje skutočnú situáciu Nemcov na západnom fronte". Faktom ostáva, že 22. júna 1898 sa v Osnabrücku narodil Erich Paul Remark. Svoj pseudonym pravdepodobne prevzal z frankofónneho prepisu priezviska svojho prapradeda Johanna Adama Remarqua.

15.01.2022

Klasika, kterou jsem poprvé četla na základce a nyní po tolika letech znovu a vnímám ji snad ještě intenzivněji než dříve (možná i proto, že teď jsem sama maminkou syna…). Každopádně zcela nadčasová kniha, která bude mít vždy co sdělit jak mladší, tak i starší generaci, po celé věky. Naturalistické líčení války z pohledu hlavní postavy Pavla, při kterém čtenáři dochází, jak hrůzná a nesmyslná je válka, boje mezi lidmi, kteří jsou nálepkováni jako “nepřátelé”. Knihy pana Remarqua jsou jednoduše originální, čtivé a k čtenáři vždy promlouvající.

15.01.2022

Výborná kniha. Zde je válka popsána nezkresleným pohledem člověka, který to opravdu prožil, věřila jsem mu každé slovo a chápala jeho myšlenky a pohled na svět, jak se změní, když člověk zažije těžkou dobu a nemusí to být jen válka.

11.01.2022

Fascinující příběh se smutným koncem,který popisuje,jak moc naše vnímání pokřivuje násilí a válka...

10.01.2022

K téhle knize se toho moc říct nedá. Je to jako dokumentární film, spíše než beletrie. Člověk vidí co se dělo, nechápe a bezmocně lapá po dechu. Místy mi to připadalo až neuvěřitelná, ta krutost, se kterou se setkali. Napsáno trochu jiným stylem, než zbytek autorovi tvorby, ale podle mě to tématu hodně svědčí. Jedna z těch knih, kterou asi opravdu stojí za to si připomínat.

09.01.2022

Povinnost pro každého warlorda co nosí denně maskáče, rád běhá po lese s paintballkou a hraje si na vojáčky..Srdcervoucí popis z pohledu vojáka asi té nejhorší, nejbrutálnější a nejabsurdnější války v Evropě..

02.01.2022

Silná kniha, silné poselství. Přesto není nijak patetická. Plně vystihuje pocity generace chlapců, z nichž se díky válce rovnou stali starci. Na to, čím si prošli, je žádná ze škol nemohla připravit: válku nechtěli, nevymysleli ji, a přesto museli bojovat. Nejsmutnější na tom je, že do ní šli dobrovolně, naverbováni díky fanatickým řečem jednoho z jejich učitelů. Výpověď je o to působivější, že na veškeré dění nazíráme z pohledu jednoho z nich, Pavla Bäumera. Spolu s ním a jeho přáteli, o něž postupně přichází, prožíváme veškeré hrůzy války, které si ani neumíme představit. Ve chvílích klidu filosofují o válce, hledají původ jejího vzniku - a vlastně nenacházejí nic, co by ji nějak ospravedlňovalo. Zajímavý je styl - autor zaznamenává hrdinovy myšlenky a úvahy: vyprávění nemá klasický průběh, jde spíše o vrstvení vzpomínek a asociací, takže se z klidového zázemí náhle ocitáme uprostřed krvavé řeže a změti zmasakrovaných těl. Největší výpovědní síla této knihy spočívá právě v líčení těchto scén, naprosto syrově a bez příkras. Poslouchala jsem jako audioknihu a vysoce hodnotím i skvělý přednes Jaroslava Plesla.

31.12.2021

Četla jsem knihu v rámci povinné četby a nelituji. Je dost čtivá, autor předá čtenáři složité téma, ale zvládá mu to předávat stravitelně na to, o jak těžké události se jedná. Bylo to takové...nevím...melancholické vyprávění. Člověk se ale velmi blízko sžíval s postavami. Doporučuji.

29.12.2021

Chvíle neskutečné pohody a dny zalité sluncem, s dobrým jídlem a kamarády najednou vystřídají zákopové boje, hrůza, strach a krev a mrtví všude kolem. V knize je válka popsaná téměř se vším všudy. Převažuje realističnost a strohost, občas je ale autor protkne básnickými popisy krajiny či vzpomínek z dětství. Kniha je ze své podstaty drsná, přesto se ji Remarqueovi podařilo učinit přívětivější a více snesitelnou.

27.12.2021

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a četla ji podruhé. Poprvé na střední škole jako povinnou literaturu. Kniha na mne tentokrát působila více emotivně. Daleko více jsem prožívala příběh hlavního hrdiny

23.12.2021

Četla jsem tu knihu cca v 16 letech. Bylo to drsné čtení, spíš jako když jsem četla dobrodružné romány. Ale teď když mám sama syna ve věku těch chlapců, víc mě emočně zasáhl. Nejen to že můžou ti kluci umřít a často strašně. Hlavně že jsou potom ztracení, prošli několika lety bojů a normální život už pro ně není normální, jsou ochuzeni a poškozeni. Kolik je nesmyslných válek a kolik ještě bude.