Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili zničení na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace, nejstrašnější není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce…... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Četl jsem, abych pochopil ono davové šílenství. Je fakt, že jsem ji četl ve spěchu, takže jsem detailně nezkoumal popisy, o které převážně v celé knize jde. Musím uznat, že Remarque je snad nejlepší autor co se týče popisů. V životě jsem nikde neviděl lépe popsané hrůzy války. Pořád si ale stojím za názorem, že válku člověk nemůže pochopit z vyprávění, ale že si ji musí sám zažít sám na vlastní kůži. Příběh studentů byl bezesporu pěkný, nicméně mě vůbec nebavil... Možná postupem času se ke knize vrátím ještě jednou
Nebyla jsem si jistá, jestli se do téhle knížky pouštět, válečná tématika = nic pro mě, ale mile mě překvapila. Knížka je psána z emocí a myšlenek vojáků k válce a to pro mě bylo zajímavé. Přečetla jsem ji rychle a celou dobu jsem doufala, že nejlepší kamarádi přežijí. Ale bohužel. Bylo děsné číst některé stránky, například utrpení koní, ... . Je to příběh, který zamrazí, hlavně když si uvědomíte, že autor psal ze svých zkušeností a vzpomínek.
Mladí kluci, kteří se tváří a snaží se být k válce a boji lhostejní, proto aby přežili, aby se nezhroutili z toho všeho utrpení.
Nelituji, že jsem si knížku vybrala a koupila.
Nemám v podstate čo vytknúť. Realisticky napísaná kniha z vojnového prostredia, ktorá nepozná cenzúru pred ničím a nezakrýva najcitlivejšie momenty krásnymi metaforami (ktoré však nechýbajú inde).
Povinná četba, která opravdu stojí za tu námahu si ji přečíst. Jak píše dole Miss, na popis umírajících koní se nedá zapomenout. Tak už je někdo zastřelte :-(
Po přečtení jsem jen nehybně zírala na poslední odstavec... A byla jsem šťastná, že jsem se narodila do této doby..
Remarque je skvělý autor, dokáže pohltit.
Úžasná kniha ze které mi běhá mráz po zádech a jen tak na ní nezapomenu. 4,5* - na začátku jsem se zprvu nemohla začíst, ale jsem ráda, že jsem to nevzdala.
Na západe nič nové je dielo, ktoré má svojím obsahom dokázalo ochromiť verným opisom vojnových scén a všade prítomnej mizérie zákopovej vojny. Osud mladého vojaka Paula Baumera a jeho spolužiakov ma nenechali ľahostajným po celý čas a celé to vyústilo na sklonku príbehu, kedy si Paul uvedomuje zufalu situáciu seba a celej jeho generácie. Výstižne to zakončuje hlásenie z frontu v den, kedy padne hlavný hrdina a vystihuje tak tragickosť a obludnosť celej vojny a generácie ktorá bola zničená vojnou aj ked ušla jej granátom.
Jedna z knih, kterou čtu 1x až 2x do roka a zatím mě pořád neomrzela. Stoprocentně ji u sebe řadím ke svým TOP knihám !
Je to už dávno, co jsem to četla, ale bylo něco ocitnout se v 1. světové... a ještě si prožít románek.
naprostej skvost...četl jsem to už tak dávno, ale pamatuji si to pořád....to snad ,ale každý kdo to přečte.
Krásné vtažení do doby 1.světové války,vidět vše očima hrdiny,moc pěkně zpracováno.Na konci mi ukápla slza,poslední 4 věty sem si četla 3x :-)
“Stali se z nás lidé tvrdí, nedůvěřiví, podezíraví, nelítostní, mstiví, suroví- a to bylo dobře, neboť právě tyto vlastnosti nám chyběly.”
Jde o velmi drsný, surový, morbidním humorem dokreslený román. Autor v něm popisuje život (a smrt) převážně v zákopech první světové války, a mohu-li posuzovat, daří se mu to velmi dobře. Příběh působí velmi autenticky a není problém, vžít se do něj. Ovšem jen na vlastní nebezpečí! Zpočátku poměrně jednoduchý, klidný děj postupně nabírá na dramatičnosti a z původního “byli tu ještě ten a ten a ti umřeli” se stává vskutku krutý, živý obraz boje (nejen) o život.
Kniha je doslova nehorázně čtivá- upoutá a nepustí. Děj ubíhá poměrně rychle, nikde nikdy není čas nudit se. Postavy jsou velmi realisticky vykresleny.
Velmi se mi líbily příhody ze zásobovací vesničky, vaření a následné hostiny za odstřelování. Naopak jedna z nejpůsobivějších a nejdrsnějších částí je popis umírajících koní, jejich hlasů.
Dostane-li se mi tato knížka znovu do ruky, s vervou si ji znovu přečtu.
Tohle byla první kniha s vážným tématem, kterou jsem četla a můžu říct, že si doteď vzpomínám na hrůzný pocit, který jsem při ní měla. V noci se mi zdávalo o tělech roztříštěných granáty a dalších podobách války. Rozhodně ji doporučuji přečíst.
Nejhezčí kniha kterou jsem kdy četla. Konec jsem četla se slzami v očích a pořád si říkala, že to snad ..... přežije! Doporučuji přečíst je to zas jiný pohled na válku a pohled myslím velice dechberoucí, tedy aspoň v nákých částí.
Válečná tématika je krásně zpracována, popsána realita. Nebylo momentu bez dobrodružství, přesto mě natchla jen z poloviny.
Už je tu toho tolik popsáno...co dodat? Tohle a mnoho dalšího od Remarqua by měli zcela povinně číst všichni, co rádi řinčí zbraněmi a mají na cokoliv jasná řešení..
Děkuji povinné četbě za tuhle, a vlastně i za spoustu jiných knih.
Obávala jsem se válečné tématiky, kterou opravdu v lásce nemám, ale ihned po přečtení jsem zjistila, že mé obavy byly zbytečné.
Tato kniha je jen "živoucí" důkaz toho, že i krátké knihy mohou být skvělé. (Většinou čtu vícestránkové knihy)
Nikdy bych neřekla, že mě tato kniha takhle osloví. Četla se úplně sama, dokonale pohltila čtenáře do děje i jeho doby. I slzu jsem uronila.
Rozhodně ji mohu doporučit a doufám, že si ji jednou pořídím do své knihovny, na památku ;-)
(SPOILER)
Tuto knihu jsem četla už mnohokrát. Poprvé z čisté povinnosti splnit seznam četby do školy, po druhé ze zájmu o válečné období a pak už prostě proto, že se stala jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Nutí mě vážit si každého klidného dne a hlavně přemýšlet...
Jak ubohé a bezvýznamné jsou naše životy v porovnání s mašinérií války. Kolik lidských útrap, ale i prázdnoty se v ní skrývá. A kolik té neskutečné ironie..
„Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid.”
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Pokusila jsem se to číst dvakrát, ale nikdy jsem to nedočetla. Bohužel tato kniha se mi moc nelíbila.