Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili zničení na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace, nejstrašnější není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce…... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Zásadní protiválečný román, popisující válku z pohledu obyčejného vojáka. Děsivá ukázka toho, jak může dopadnout člověk semletý propagandou. Počáteční nadšení vystřídá krutá realita zákopů plných bahna a všudypřítomné smrti. Mrazí mě z toho.
Nekompromisní obžaloba války včetně jejího definitivního odsouzení. Knížka je nejen výborně čtivá, ale především strhující svým obsahem. Je v ní snad úplně všechno, co by člověk od tohoto žánru mohl očekávat - nadšení zfanatizovaných verbířů, stupidnost příprav a cvičení, nesmyslnost válečného snažení na frontových liniích, omezenost životních ambic válčících účastníků, síla žel bohu vždy pouze dočasného přátelství v zákopech, zvířecí instinkty nutné k přežití včetně fatálního osobního souboje (když nezabiju já jeho, zabije on mě, přestože v bezválečném světě bychom mohli být nejlepší přátelé), nastínění osudů doma opuštěných rodin, občasná malá povyražení a potěšení v přestávkách mezi boji a především absolutní ztráta iluzí a rezignace na hledání hlubšího smyslu života, což ovšem s ohledem na vnější okolnosti není nihilismem, ale jen a prostě zrcadlem dění. Skvělá kniha, která je navíc žel bohu stále aktuální. Kéž by již nikdy nebyla.
Knihu jsem četla od dob studií opakovaně. Skvěle popisuje drama pěšáka na šachovnici bezcitných mocných, kdy život a city obyčejných lidí nemají pro hrstku vládnoucí tzv elity ani špetku ceny.
Povinnou četbu jsem moc nečetla, protože byla právě povinná a já chtěla číst jiné knihy. Ale tady jsem udělala chybu, tohle jsem si měla přečíst už dávno. Remarque je Mistr slova
Poslouchala jsem audio verzi s hlasem Jaroslava Plesla, který svou dramatickou četbou příběh ještě umocnil.
Asi nejautentičtější výpověď vojáka z první světové války. Syrové a brutálně upřímné. Nedovolme historii se opakovat.
Autor popsal podrobně hrůzy 1. Světové války v zákopech, pocity vojáků, jejich utrpení, život, smysl a nekonečnou ukrutnost války, kterou sám prožil. Tuhle knížku by si měli přečíst všichni.
Kniha, která skvěle popisuje hrůzy 1. světové války. Vyprávění z pohledu hlavního hrdiny dodává dílu na autenticitě
Asi poprvé se mi stalo, že by se mi spíše dějové části líbily méně než úvahy autora. Možná to bude i českým překladem, ale první půlka knihy byla opravdu dost obtížná a i nezáživná… ale odnesla jsem si spoustu zajímavých myšlenek.
Autor popisuje situaci příchodu německých rekrutů na frontu, včetně bojů a následky zranění. Očekával jsem více propracované postavy a více úvah nad nesmyslností války. Ta sice zazní zejména ke konci. Ale několik pasáží stálo za to.
Zásadně neříkám "tuto knihu by měl přečíst každý" ale...tohle dílo je určeno pro ty, kteří věří, že jsme se za celou pomalou evoluci lidského bytí někam dostali. Pro ty, kteří si myslí, že jsme mnohem chytřejší než ti, kteří zde žili v nejtemnějším středověku. Nejsme, máme v sobě stále stejné primitivní pudy, které nás v momentě existenciálního ohrožení nutí zbavit se všeho lidského. Na konci z nás zbyde pouze prázdná schránka, kterou lze vyplnit čímkoli...a nejjednodušší je výplň nenávisti, pakliže se ocitneme ve válce. Krutost a beznaděj, kterou nám spisovatel popsal je mnohem horší než to, co musely hlavní postavy zažít - z jednoho prostého důvodu. Pro nás to běžná realita není...pro ně se to stalo jejich životem - v opačném případě by vůbec nepřežil(y)(bez spoileru). Pakliže ve válce přijmeme fakt, že jsme jen zvířata - poté budeme mít mnohem větší šance. Doporučuji - přečteno jedním dechem asi desetkrát.
První dvě třetiny mohou být pro náročného čtenáře vlažnější, ale četba té poslední je neopakovatelným zážitkem. Geniálně je vylíčeno prožívání jedince na frontě a jeho naprosto uvěřitelné psychické nastavení. Na člověka až dýchá vzduch s příměsí rozkladu a utrpení. Mnoho zajímavých a podnětných myšlenek.
Tato kniha je přesvědčivým důkazem o absurditě války.
Vřele doporučuji všem.
Strašně intenzivní a uvěřitelné, to jsou asi nejsilnější pocity po dočtení. A taky moc dobré! A smutné! Občas jsem si připadala, jako bych byla na bitevním poli s Paulem a spolu s ním cítila všechen ten zmar, bolest a odevzdání i obavu z nemožnosti začlenit se do normálního života po válce. Remarquova vlastní zkušenost byla přímo hmatatelná. A přestože hrůzy války bez ní úplně pochopit nemůžu, nesmyslnost válek, zvlášť v souvislosti s probíhající zbytečnou valkou na Ukrajině, určitě ano. "...Proč? Proč se s tím už neskoncuje?..."
Kniha o krutostech a zbytečnosti válek z pohledu těch, kteří v nich nasazují životy v první linii. Většina postav netuší, proč se vlastně bojuje, necítí ani nenávist vůči protivníkům. Jedná jen na základě instinktu přežití a nad vodou je drží společná přátelství a nenaplnitelné sny. S postupem času a s dalšími mrtvými kamarády roste míra odcizení se od reality - z hlavních postav se stávají stroje, plnící rozkazy, neschopni fungovat jinde než mimo válečnou realitu.
Hodně silná kniha, která zbavuje válku romantiky. V povinné četbě je naprosto zaslouženě a její hlavní sdělení by se mělo po celém světě neustále připomínat.
Velmi nadčasová kniha. Hrůzy války si je bohužel třeba připomínat i v této době. Nedávno jsem viděl nové filmové zpracování knihy na Netflixu, ale jak to tak bývá, kniha se mi líbila více.
Co říct… Knihu čtu už popáté a pokaždé jsem z ní víc a víc rozebranej. Skvělý pohled do jedné duše z mnoha a mnoha tisíc malých postav světové války, které bojovaly prakticky pro nic a buď nesmyslně zemřely a nebo už se z takového zážitku nikdy nevzpamatovaly. Brutalita v celé své nahotě a přesto strašně lidské dílo.
I dnes kniha působí drsně a mrazivě a co teprve musela způsobit před téměř sto lety…
Co se válečných příběhů a vlastně příběhů obecně týče, tak jsou všichni zvyklí, že je děj vyprávěn z pohledu strany vítězů. Jenže Remarque jakožto německý autor napsal příběh poražených. Na celé dílo se dá dívat z mnoha stran, ať už jako výpověď ztracené generace mladých lidí, kteří bojují za ideologii vedení státu, případně jako ukázku čiré hrůzy první světové války, jež byla, co se týče použitého arzenálu zbraní, snad tím nejhorším, čím si lidé prošli. A to tu byly i války další.
Tuhle knihu jsem četla velmi dávno, už jsou to desítky let. Už bych nedala dohromady děj, ale celkový mrazivý dojem přetrvává. Jedna z knih, kterou by si měl určitě přečíst každý.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopení
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Někdy se na dnešní dobu může zdát trochu suchý a úsečný, nicméně opak je pravdou, každé slovo má v tomto románu význam. Velice silné.