Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Slavný román německého autora je jedním z nejlepších děl světové literatury, líčících hrůzy a tragické lidské osudy během první světové války. Autor nezamýšlel napsat ani své osobní vyznání, ani obžalobu některé z válčících stran. Je to svědectví o generaci, která byla touto válkou narušena a zničena, ať už fyzicky či morálně. Svědčí o kamarádství prostých vojáků, o touze po životě u těch, kteří museli zemřít, o výčitkách svědomí a duševní trýzni ostatních, kteří válečné šílenství přežili.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2023 , EuromediaOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Kniha by se dala považovat za manifest první světové války. Je v ní všechno, co o Velké válce chcete vědět a všechno, co vědět nechcete. Jestli máte zájem přenést se na frontu, Na západní frontě klid to spolehlivě dokáže.
Jedním slovem - dechberoucí. Tohle není dílo pro zasmání se, ani pro zpříjemnění dne. Ne. Ale autor se dostane hluboko do vás, pohltí vás soucit, strach, naděje, a v neposlední řadě bolest - samozřejmě že ne fyzická, ale psychická, konec knihy bolí u srdce, možná si zapláčete a bude vás mrazit, ale jedno vím jistě, tato kniha nesmí upadnout v zapomnění.
Příběh o tom, jak jdete do boje za vlast s přesvědčením, že to tak má být a na válečném poli zjistíte, že vše co vám říkali o vlastenectví je jen snůška lží v prospěch mocností, které si jen vyřizují účty přes miliony pěšáků. Nikdo vám v 17 letech neřekne pravdu. Pokud nezemřete v boji, vrátíte se domů při troše štěstí "jen" duševně nebo fyzicky zmrzačení. Nikdy nebude nic jako dřív. Geniálně podaná syrovost té doby. A v tom je Remarque nepřekonatelný. Je v tom všechno. Ideály, krutá realita, naděje a co z toho všeho nakonec zbude.
Skvělá kniha. Všechny, řekla bych, nechutné věci jsou zde popisovány velmi brutálně a nejspíš realisticky. Ale to je právě dobře. Alespoň si uvědomíme, jaké to ve skutečnosti bylo zažít něco takového, a třeba se nám v některých věcech i trochu rozsvítí. :)
Tak to byla hodně silná kniha. Muselo to být strašné. Ti, kdo přežili, museli být poznamenaní do konce života. V dnešní době si to vůbec neumíme představit.
Povinnost pro všechny nadšence do války, aby se jim otevřely oči. Ze scén mrazí, děj je skvělý a jazyk také.
Tuhle knížku mi půjčil na táboře můj vedoucí, když jsem si postěžovala, že nemám, co číst. Bylo mi 12 a byl to můj první Remarque. Přečetla jsem pak všechny jeho knihy a jsem ráda. Myslím, že dnes už by mé srdce tolik nejitřily jako v těch -nácti. Dodnes si to pamatuji jako jedny z nejsilnějších čtenářských zážitků.
Už vím, proč mám toho Remarquea tak ráda, dlouho jsem ho nečetla, teď jsem se k němu vrátila, a pořád "to má v sobě". Realita a krutost vtáhne do děje, z knihy cítíte jen smutek a beznaděj. Tolik kluků muselo předčasně dospět, přišlo o kamarády, pak se nemohli zařadit do běžného života...Jejich život zničený, ale "na západní frontě klid".
Úvodní stránka to vystihla přesně.. Generace která byla zničená válkou - i když unikla jejím granátům. Ke knížce se asi znovu nevrátím. Přesto si myslím, že je kniha správně zařazena do povinné četby.
Knihu všichni strašně vychvalují a tak jsem se na ní vcelku těšila a to byla chyba.
Kniha né že by mě zklamala, ale očekávala jsem od ní mnohem více.
Nějaké části byly zajímavé a určitě ve mě něco zanechaly, ale říkám, čekala jsem více.
Nemyslím si, že knihu ještě někdy přečtu, každopádně nelituji přečtení.
Četla jsem v listopadu 2009. Podle mých poznámek:
V ich formě vypráví Pavel o své účasti na frontě za 1. světové války.
Mrazivé, tragické. Přesvědčivé.
Krásné.
Četla jsem spoustu knih o valce,vice o 2.svetove,ale je jedno,o kterou jde,v tehle knize neni politika,neni tam jmenována jediná historicky známá osoba,je to syrový popis války mladého kluka,majícího celý život před sebou,který o ten život pomalu přicházel,během těch let na frontě,stejně jako jeho vrstevníci.Tato kniha mi dala neskutečně moc.Já tam byla s ním.Žádná mě nerozplakala tak,jako tahle.Nikdy nezapomenu na pocit marnosti a samoty,který na mě skrze stránky dýchal...
Ačkoliv jsem knihu četla před čtvrt rokem, tak ve mně zanechala strašně hlubokou emoční stopu. Je neuvěřitelné, že něco takového někdo prožíval a o pár let později znovu a vlastně se to lidstvo nikdy neponaučí. Knihu bych doporučila každému, kdo se někdy litoval, přišla mu tato doba jako zlá, cítí nenávist ke komukoliv....
Opět je neuvěřetelné to propojení válečného období, od kterého čekáte strach, smrt, bolest a slzy a humoru, přátelství, touhy a víry, které mají na rozdávání. Děkuji mojí učitelce českého jazyka na záklní škole, že mě s ní seznámila.
Tohle je jedna z těch knížek, u kterých si člověk jednak řekne, že povinná maturitní četba není občas vůbec špatná, ale hlavně mu v hlavě zůstane viset myšlenka, že máme v dnešní době opravdu všechno a že nemáme důvod si na cokoliv stěžovat, třebaže to děláme neustále. Co měli říkat oni, sakra?
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Strhující příběh. Děsivé dějiny. Obrovské přátelství lidí, kteří prožili to, co doufejme žádná generace nebude muset zažít.