Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353609/bmid_nabarvene-ptace-K4R-353609.jpg
4
1514
1514
Žil byl v jednom velkém polském městě malý kluk. Bylo mu šest let a psal se rok 1939. Vystrašení rodiče poslali své dítě na venkov, aby tam válku v nějaké náhradní rodině v bezpečí přečkalo. Snědý kluk s černými vlasy a tmavýma očima, podezřelý z toho, že je Žid nebo Rom, není však nikde vítán. Je symbolem nepřítele německé říše a pověrčiví venkované v něm vidí vyslance zla, který k sobě přitahuje smůlu a neštěstí. Chlapec nikde dlouho nevydrží, je nucen putovat z vesnice do vesnice a chránit si holý život. Popisuje a vypráví, jednoduše a přímočaře, všechno, co vidí. Kromě toho, že je sám drasticky bit a týrán, se navíc stává svědkem mnoha krutostí, kterých jsou lidé s obludnou vynalézavostí schopni se na sobě navzájem dopouštět. Ponižování lidské důstojnosti, fyzické násilí a mučení nezná hranic. Malý poutník, jako hrdina nějaké strašlivé pohádky, pošramocený na těle i na duši nakonec válku přežije, dočká se osvobození, pohřbí Boha i ďábla, přilne k vojákům Rudé armády, a shledá se dokonce i s rodiči. O šťastném konci však nemůže být ani řeč.... celý text
Přidat komentář
Nedočteno boť je zcela zbytečné do sebe tlačit tak brutální zvěrstva jaké jsou v knize líčena. Absolutně nechápu potřebu vůbec taková díla tvořit... Chápu že válka je hnus a že lidé dělali-dělají zlé "věci", ale děti si dokáží najít krásu i v těch nejmenších maličkostech. Kdežto v knize je hnusné a negativní vše.... zvířata, příroda, děti atd. Mám pocit, že autor byl v minulém životě markýz de Sade.....
Byl to masakr. Chvíli jsem si nebyl jistý, jestli knížku vůbec dočtu, byla fakt drsná a možná až úchylná. Ale dočetl jsem a zážitek to byl skutečně intenzivní.
Velmi krutý příběh malého chlapce, který se snaží přežít 2. světovou válku. Neuvěřitelné, co všechno dokáže vydržet, i to, jak se k němu lidé šíleně chovají. Nejsem si jistá, zda mám odvahu si pustit filmovou verzi.
Je-li tato kniha byť z desetiny autorovou autobiografií, pak má můj obdiv, že jí byl vůbec schopen sepsat a setřít prach na vzpomínkách až takto bolestných. Všechny hvězdy uděluji za literární jazyk, za úvahy autora očima dítěte, hodnotící i ty nejotřesnější situace zcela racionálně, logicky. Pozitivně hodnotím také mistrovské umění popisu krajiny a jednotlivých situací.
Obsahová část mě ovšem v několika případech málem dohnala k odložení knihy. Takový koncert nepopsatelné, rafinované až nelidské krutosti a zvrácenosti by pohledal. Krutosti způsobené bezbřehou demagogií, zaostalostí, závislostí na pověrách choulící se v plíživém stínu druhé světové války. Ta venkov, již tak separovaný, definitivně uvěznila ve své naivní xenofobii.. Sumasumárum hodnotím jako úžasně stašlivé. A na film se rozhodně nepodívám...
Já měla s knihou zásadní problém - přišla mi příliš krutá a nemohla jsem se do ní začíst tak, abych si ji užila. Bohužel, byla pro mě zklamáním.
Taková brutalita a zvěrstvo, že mi to nahlodává důvěru v reálný podklad a v celkový smysl díla. Konspirace ohledně původu autorova díla mi ve výsledku přijdou zajímavější než dílo samotné. Naturalismus zřejmě nebude můj oblíbený žánr a už to nebudu pokoušet. Za nejzajímavější část knihy považuji příběh o nabarveném ptáčeti mezi ostatními.
Kniha, která nutí k zamyšlení a nad kterou - ať chcete, nebo ne - přemýšlíte... Opět se nabízí srovnání filmu a knihy a já naprosto chápu, proč se Václav Marhoul rozhodl tento námět zpracovat...
Tak brutální, silnou a dojemnou knihu jako Nabarvené ptáče jsem ještě nikdy nečetla. Na film jsem se už od začátku nebyla schopná dívat, a už to ani nikdy nebudu zkoušet. Je to strašné a také mistrovsky napsané.
Zásadní kniha, která ukazuje, kam až dokáže člověk ve svém chování zajít, chování, které ani válečný útisk nemůže omluvit. Kniha, která toho má v sobě víc, než by se mohlo na první pohled zdát. A samozřejmě, i vzhledem k současným událostem, kniha nadčasová a varovná.
V knize se v ruzne mire koncentruje snad vsechno zlo na svete. To je studnice krutosti, surovosti, beznadeje, smrti, smutku, bolesti...
Kolikrat jsem knihu i rychle zavrela a odhodila.
Tim, ze je psana z pohledu naivniho ditete, je to o to znasobene.
I kdyz jde o fikci, celou dobu mi hlavou litala myslenka, jak se v teto dobe vlastne mame krasne a ze bychom meli byt vdecni.
Kniha vlastne mozna nahradi par sezeni u terapeuta nebo Vas k terapeutovi dostane.
Opravdu doporucuji idealne vsem, ale je mi jasne, ze to doctou jen silne zaludky.
Knize bych dala 5 hvezd, je vyborna, ale proste nemuzu, protoze je to vlastne tematicky to nejhorsi, co jsem kdy cetla.
Hodně brutální, po 4 kapitolách jsem si říkala to přece není možný.. A neni :)
moc nechápu doslov, kde se autor snaží přesvědčit že to byla pravda..
Příběh malého židovského chlapce, který se během druhé světové války ukrývá v zaostalých vesnicích kdesi v oblasti východního Polska a Ukrajiny. Kvůli odlišnému vzhledu se mu od místní obyvatel dostává krutého zacházení a šikany.
Podle omezených názorů vesničanů a podivných zvyků a pověr bych klidně věřila, že se příběh odehrává někdy v 19. století. Velice zajímavá kniha o rasismu a hrůzných válečných poměrech. Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení.
Tuhle knihu jsem cetl davno, kdyz se o ni jeste u nas moc nevedelo. Vzdycky jsem ji nekomu doporucil a vsichni byli nadseni. Ta nestrojenost s jakou autor pojednava o utrpeni maleho chlapce je chytlava, prestoze je velmi kruta.
(SPOILER) Jednu hvězdu dávám za to, že jsem knihu přečetla velmi rychle. A z toho čtení jsem se přistihla, jak se šklebím odporem. Jinak doufám, že je to pouze fantazie chorého mozku a že se nikdy nikde nikomu nic takového nemohlo stát. Za války se sice děly kdovíjaké hrůzy, ale válka přece nestvořila bandu tupých úchylů prznících zvířata a děti, nebo monstrum, které z žárlivosti dokáže někomu jen tak vydloubnout oči lžící... Tohle přece nemá s válkou nic společného, je to jen přehlídka hnusu a zvrácenosti. Autor dal malému hrdinovi zabrat, když ho posílal od čerta k ďáblu a nenechal ho mezi těmi brutalitami odpočinout u jediného normálního člověka. Tuhle knihu, ač nechci, jen tak z hlavy nedostanu. Kam se hrabou všechny thrillery, co jsem četla. Oproti Ptáčeti nevinné pohádky.
Musím povedať, že nemám nič proti naturalizmu, hoci toto už bol čistý perverzný brutalizmus. Spočiatku ma tie kruté a odporné scény desili, lebo človeku zrazu dojde, aké sa vo vojne diali všelijaké "zrudnosti". Postupne mi však prišlo, že každá nová kapitola je len vŕšením ďalšieho a horšieho zla, po jednej krutej scéne následovala ďalšia, ešte krutejšia a ešte perverznejšia, atd... A takto to v podstate išlo celú knihu, takže niekde v prvej tretine som sa dostal do fáze, že sa ma tá krutosť vlastne už ani nedotýkala, a bolo mi to všetko jedno. Chápem, že autor sa snažil popísať extrémny stav ľudstva, v ktorom je človek človeku vlkom, a všetci sa správajú ako naprosté hovadá. Ale mne prišlo toto vŕšenie svinstva už potom neefektívne, proste ma to nezasiahlo až tak, ako autor predpokladal. Vlastne je to škoda, lebo inak je to dosť dobre napísané - vyrozprávané pohľadom malého chlapca a číta sa to skvelo! Ale je to proste tak vykonštruované, až to stráca na dôveryhodnosti...
Dvě hvězdičky jsem dala ze soucitu, autor byl, podle mne , duševně nemocný člověk.
Vůbec se nedivím, ze v Polsku kniha vzbudila pohoršení a Kosiński se po zbytek nešťastného života prakticky skrýval v cizině.
Příběh byl vycucaný z prstu, nikde na světě neexistuje země, kde by žili JENOM bezcitní lidé, ani v Polsku, samozřejmě.
Autor vyzvracel svoji nenávist ke gójům, jistě ne bezdůvodně, muselo ho v životě potkat něco opravdu moc zlého, když viděl svět v tak temných barvách.
Knihu jsem si půjčila ze zvědavosti, chtěla jsem vědět, o čem bude Marhoul točit film.
Dočetla jsem to jen s největším úsilím, myslím, že nejlíp by si početli psychiatři.
Kniha velmi násilná a brutální, ale i přesto unikátní a hodně obrazotvorná. Nemohl jsem se odtrhnout, ale musel číst s přestávkami, některé scény opravdu téměř k nevydržení.
(SPOILER)
Asi nemusím být psycholog, abych tušila, co je autorovou uchylkou... Kniha je cirkus násilí, brutality, nenávisti a bolesti. Není tu jedna jediná pozitivní postava, jeden jediný zdravý vztah. Téměř "normální" reakce jsou popisovany jen když manželé brání své manželky před znásilňováním. Vše je vyšponované do nejdrsnejsich podob, mučení a znásilnění je popsané do detailů, ani kousek není ponechán fantazii.
Nemůžu se zbavit dojmu, že tohle všechno mělo čtenáře šokovat a způsobit nevolnost. Jako krvavý film. Některé pasáže hrají na city, scéna s koněm se zlomenou nohou, který s radostí olizne majitele, který ho praští a jde ho zabít nebo králík zaživa stažený z kůže.... Tyhle pasáže mi opravdu vadily. Další mě už jenom rozcilovaly.... Muž znasilnujici ženu, který v ní uvízne jako když soulozí psi...obcování s kozlem....
Nepochybuji, že válka dělá z lidí bestie a jsem přesvědčena, že se všechno, co je v knize mohlo stát, ale tohle je opravdu koncentrace všeho nejhoršího...a ve finále už mě ty brutality ani nebavily...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno americká literatura polská literatura myšlení dítěte literární mystifikace středoevropská literatura vypráví dítěAutorovy další knížky
| 2019 |  Nabarvené ptáče |
| 1995 |  Byl jsem při tom |
| 1996 | Kroky |
| 2005 | Schůzka na slepo |
| 2010 | Kokpit |
Kniha je opravdu krutým výčtem o židovském chlapci, který se ukrývá před válkou kdesi na východě a zažívá útrapy. Autor chtěl hodně výrazně poukázat na absurdnost a negativa války a účinně to kombinoval s dětským strachem. Určitě všechny tyto události nemohl prožít jeden chlapec, ale bohužel mají pravdivý a dohledatelný zdroj za dob války... Knihu si znovu nepřečtu a ani nevím, jestli ji doporučit.
Hodně mě ale zaujal doslov, kde autor píše, že v jeho rodné zemi je kniha hodně kritizovaná a zakázaná. Záměr autora je většinou kritiků nepochopen a autor sám píše, že kdyby věděl, co mu tato kniha způsobí (napadení, utlačování přátel a rodiny a falešné recenze), knihu by snad raději ani nenapsal a autor sám se vlastně ve výsledku cítí jako nabarvené ptáče v okolním světě. I když je to smutné, je potřeba o válce mluvit, abychom už toto znovu nezažívali! 3/5