Nablízku
Lucie Whitehouse
Smrtelný pád talentované mladé malířky Marianne všichni považují za tragickou nehodu. Jen její někdejší nejlepší přítelkyně Rowan tuší, že tady něco nehraje. Marianne trpěla ochromující závratí a dobrovolně by k okraji střechy nešla... Rowan a Marianne se před lety přestaly stýkat, ale ukazuje se, že malířka se před smrtí pokusila kamarádku opět kontaktovat. Rowan se tedy pouští do pátrání, aby tuhle záhadu i všechny další rozluštila. Byla Marianne opravdu jen nevinnou obětí? A jaké tajemství obě ženy tak dlouho rozdělovalo? Příběh z uměleckého prostředí si vás k sobě přitáhne blíž, než byste čekali.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2017 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Keep You Close, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha má hodně pomalý rozjezd a ani později se nedá čekat akční jízda, protože velká část děje se zaměřuje na zkoumání psychologie postav. Takové žánry mám ráda, ale v tomto díle autorka naservírovala rozuzlení, které se mi vůbec nelíbilo, a vzhledem k mystifikaci čtenáře hned v úvodu jsem dost zklamaná. Dle anotace měl příběh větší potenciál.
Bohužel, vůbec mě to nebavilo. Děj jsem přeskákala, abych věděla aspoň něco. Po 130. straně knihu odkládám. Ale z minulé knihy jsem byla nadšená.
Opět moc překombinovaný děj, ale ráda jsem se opět odreagovala od Covidových zpráv......
Libila se mi,sice bych ji nenazvala psychothrilerem,ale jinak dobry. Konec jako zacatek,proc ne...cetla se dobre i proto,ze jsem stale doufala jak se rozjede. Pro mne oddech,zadne napeti nebo drama.
Třičtvrtě knihy jsem čekala na psychothriller, který se nekonal. Poslední čtvrtina byla celkem zajímavá,ale nic šokujícího.
Asi do strany 18 jsem se brodila slovy a marně hledala nějaký děj. Ničehož nic.
Než jsme se poznali byla lepší. Čtivější. Toto ale také není špatné. Chtěla jsem také odložit, přemohla jsem se a druhá polovina už je lepší. Ale není to zase tak dobré, že by mi to nějak nedalo spát ;)
Ano, tady je opravdu pomalý rozjezd, ale už po 100 stránkách tušíte, že je asi vše jinak. A pak už jen čekáte, kdo na to přijde. Opět jiný styl psaní a vrah je opravdu nablízku...
Bohužel na straně 100 knihu definitivně odkládám... i těch sto stran bylo hlavně z přesvědčení, že už se něco bude dít a přestane to být tak nudné, zdlouhavé a uspávající. Proti předchozímu autorčinu titulu propastný rozdíl.
Nebylo to spatny, ale autorcina kniha Nez jsme se potkali...., se mi libila teda daleko vic.Mozna proto, ze jsem ji cetla v angline....Kdo vi....Ale ztrata casu to neni :-)
Zpočátku mi trvalo než jsem se do toho dostala. Bylo tam moc postav a trvalo než jsem zjistila, jaké vazby mezi nimi jsou. Taky mi to přišlo trochu zdlouhavé, ale vydržela jsem a pak to dostalo grády - četla jsem doslova s otevřenou pusou, objeví se šokující vyústění.
Dotehle knížky se ne dokážu za číst první se mi líbila víc