Druhá Nadace
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
< 3. díl >
Konání jednotlivé lidské bytosti je něčím nepředvídatelným - reakce lidských davů je však možné podrobit statistickému zpracování. Čím větší dav, tím větší přesnosti lze dosáhnout. A početnost lidských mas, se kterými Nadace pracuje, se rovná počtu obyvatel všech milionů obydlených světů. Seldonův plán leží v troskách - a s ním i impérium Nadace. Na Mezka, mutanta netušených psychických schopností, nestačily ani rovnice nejnadanějšího matematika všech dob. Vše však ještě není ztraceno: kdesi na druhém konci Galaxie se skrývá Druhá Nadace, v níž se i přes dlouhá století barbarství měly zachovat veškeré vědomosti lidstva. Mezkovi se Druhou Nadaci napoprvé nepodařilo najít. Teď si je jistý, že napodruhé to již vyjde. Osud lidstva spočívá v rukou Arkadie Darellové, čtrnáctileté dívky obtížené hrozným tajemstvím. A zatímco se vědci Druhé Nadace připravují na rozhodující střetnutí s Mezkem, zástupci přemožené První Nadace se vydávají do vesmíru na beznadějnou cestu. I oni chtějí přispět ke zkáze Druhé Nadace - dřív, než ona zničí je!... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
Second Faundation, 1953
více info...
Přidat komentář
Třetí díl se přinejmenším vyrovná dvěma předcházejícím. Je rozdělen do dvou částí, v nichž nejprve po Druhé Nadaci pátrá Mezek a po něm v druhé polovině knihy i lidé ze znovuzrozené První Nadace. Celkový příběh je asi nejdramatičtější z celé první trilogie. Poprvé se zde objevuje i ženská hrdinka - Arcadia. Asimov zde nic neztratil ze svého vypravěčského talentu, naopak ještě více a lépe vykreslil jednotlivé postavy.
Instituce Druhé Nadace mi připomněla vznik někdejšího Prognostického ústavu AV, založeného nařízením ÚV KSČ, z něhož posléze vzešli dva prezidenti a asi osm ministrů. Zde se rovněž měly předvídat světlé zítřky, socialistická budoucnost, potřeby a chování pracujícího lidu pod vedením Strany. Asimov zde tak předpověděl vznik výše jmenované institutce asi o 30 let. :-)
Třetí a poslední díl původní Nadace hodnotím podobně jako ten předchozí. Část a postavy s Mezkem mi moc k srdci nepřirostla, druhá část s pátráním po Druhé Nadaci už mě vtáhla do děje o trochu více. Jako knížku už bych to dnes asi nečetl, na poslech je to ale pořád dobré.
O čosi lepšie ako predchádzajúce dva diely, ale stále nuda. Prvá tretina knihy sa konečne detailnejšie venuje charakteristike postáv a partia "kto je väčší manipulátor" zaujme. Lenže skončí príliš skoro a začína časť knihy podobná prvým dvom dielom. Spústa postáv, často veľmi zbytočných: načo sú tam, keď na ne po pár stranách autor zabudne? Veľkolepé navnadenie na začiatok vojny, no zrazu skok a je po nej, postavy už iba pri cigáre rozoberajú dôsledky. Postavy sú nesympatické, mená sa pletú, vývoj situácie nelogický. Lebo Seldonov plán. Autor sa ani nepokúša vysvetliť, ako by technicky mohli veci v budúcnosti fungovať. Každá kapitola začína akoby od nuly, s novými postavami. V závere sa to zčasti poskladá, ale už je vám to jedno. Navyše, ani v jednej z troch kníh nie je ani štipka humoru, ani náznak citu. Dojem z knihy: bezfarebný umelý chlad. Končím, čítať ďalšie knihy z tejto série je stratou času.
Prvá polovica, ktorá sa ešte zaoberá Mezkom bola zozačiatku fajn, spletité cesty hladania druhej Nadácie, pôsobili dostatočne mysteriózne a nemohol som si byť istý, kto to vôbec hraje na dve strany, ale ten záver mi prišiel veľmi useknutý, na to ako Mezka vykresloval ako dôležitú postavu, sa ho zbavil veľmi rýchlo. Druhá polovica, zas mala pomalý rozjazd a sledovanie plánov v plánoch ďalších plánoch, ma až tak nebavilo, takže tak kniha balansovala na 3 hviezdach, ale koniec tam sa Asimov pochlapil a bolo to nakoniec celkom inak, takže za to že ma tak dokonale splietol tu hviezdičku prihodím, ale aj tak zatiaľ asi najslabší diel.
Základ pro svižně odsýpající a poutavý děj byl pracně budován předešlými knihami, ale finále původní trilogie stálo za to. Tenhle díl má mnohem lepší práci s postavami, mnohem silnější konspirační linku, dobře načasované překvapivé momenty s krásně lidským elementem. Bez zaškolení do autorova fantazijního univerza v podobě výborné jedničky a průměrné dvojky by trojka nebyla třešničkou na sci-fi dortu.
Další Nadace a zase něco trochu jiného. Příběh je již poněkud civilnější a neodehrává se jen v nejvyšších politických kruzích, ačkoli ani ony nejsou opomenuty. Když se člověk přenese přes jistou zastaralost některých postulátů, dostane se mu chytré a bravurně napsané space opery, která nutí čtenáře přemýšlet spolu s postavami. Tu hvězdičku navíc oproti předešlým dílům přidávám za opravdu nečekaný závěr, který jsem narozdíl od příběhu Mezka skutečně nerozklíčoval, dokud nebyl celý odhalen. A také za hlubší úvahy o manipulaci davů i jednotlivců a fatalismu, který funguje oběma směry.
Opět dokonalá logika příběhu a nečekané rozuzlení. Ale na to je již čtenář po přečtení prvních dvou dílů této série jistě zvyklý. A největší překvapení se skrývalo až v posledních deseti slovech knihy.
Postupně se tím vším prokousávám, prostě hyperskoková kličkovaná. Poslední věta ze mě vyloudila zvolání, u Seldona!!!
Druhá nadácia bola pre mňa podstatne lepším dielom než predchádzajúce. Je rozdelená na dva príbehy, v prvom hľadá Mezek druhú Nadáciu a druhá je oveľa zamotanejšia a nikto nikomu neverí. Aj keď v Izákovej knihe stále ide väčšinou o Nadácie, viac priestoru tu dostávajú postavy a dej nie je rozťahaný cez niekoľko storočí. 90%
Genialita sci-fi příběhu se v Druhé Nadaci vyvíjí malinko i filozofickým směrem. Jak poznat, že s vámi někdo nemanipuluje? Na konci knihy se ukázalo, že vědecky to vždy nejde, protože jedna z hlavních postav měla změněné vědomí už od narození a celou dobu byla připravena říct jednu jedinou lež. Změnu myšlení této postavy ale nikdo vynalezenými stroji neobjevil, protože se měření jednoduše nelišila od měření z minulosti na stejné osobě.
Asimovská pointa na konci každého příběhu je skvělá a občas mě zanechá samotného pár minut přemýšlet nad tím, jak chytře je to celé vymyšlené a hlavně proč mě tento závěr nenapadl už během čtení příběhu?
Kde leží Druhá Nadace? Přece přímo před Vaším nosem. Ano, přesně tím, co Vás za něj Isaac Asimov tak nádherně a vytrvale tahá. Ani pro další knihu Mistra spisovatele nemám jiné hodnocení než plný počet hvězd :)
Velmi zajímavé pojednání o Nadaci a ještě úchvatnější pojednání o tajné a skryté frakci nadace.
Tento díl výborné série o Nadaci mě bavil snad více než předchozí dva a rozhodně byl zatím nejčtivější.
Mutant Mezek se snaží najít Druhou Nadaci, která by měla skrytě ovlivňovat běh lidského vesmíru, a to včetně První Nadace. Druhá Nadace je totiž jedinou silou, která dokáže Mezkovi odolávat a snad ho i porazit. Občané První Nadace považují Druhou Nadaci jen za mýtus. Jen hrstka je přesvědčena o její existenci, a ti věří, že je Druhá Nadace ovládá jako loutky. S takovou představou se však nechtějí smířit, neboť díky svému pocitu nadřazenosti, s ohledem na jejich značný technologický náskok před zbytkem vesmíru, je jim proti srsti, aby byli kýmkoliv manipulováni. Proto, stejně jako Mezek, pátrají po místě, kde se Druhá Nadace ukrývá, aby ji zničili. Stejně jako v předchozí knize Nadace a Říše, je děj o Mezkovi tou nejslabší částí celé série.
ak som minulý diel hovoril že som bol nadšený z toho jedného prekvapenia-odhalenia, tuná je toho hotová kopa. som rád že to začalo dávať význam (kedže nie som jediný kto si všimol tie ,,náhody,, v deji) čítanie bolo pútavé, napínavé...
(8.5/10) Příběh má opět dvě části, přičemž ta první mapuje dohru z předešlého dílu a ta druhá nám konečně dává odpovědi na naše otázky. V první půlce mě poprvé napadlo - jak tu u některého dílu už kdosi zmínil - že se Asimov nezaměřuje na postavy, ale spíše na popis děje. Doteď mi to ani tak moc nepřišlo (i když je to pravda), ale u postavy Mezka jsem si říkal, že by si zasloužil větší prostor, protože z toho, co jsem věděl, mi ho prostě bylo na jednu stranu líto... takže kdyby se v knize ještě trochu více rozkryly jeho pocity a motivace, nebylo by to na škodu. V druhé části jsem si oblíbil postavu Arkady a v momentě, kdy ji napadla jistá myšlenka, jsem už knihu nedokázal odložit a musel ji dočíst. A konec nezklamal, protože Asimov zkrátka umí překvapit.
A vzhledem k tomu, že jsem se dostal na konec původní trilogie, která pak zůstala delší dobu osamocená, si dovoluji udělat takové malé prozatimní shrnutí: tahle série se mi líbí především svým nápadem a chytrými pointami, ale trochu se divím její "profláklosti", protože ač se mi líbí, nepropadám z ní takovému tomu bezmeznému nadšení, jako třeba u série s Elijášem a Daneelem. (6. 12. 2013)
V pořadí s třetí knihou o Nadaci mám stále více pocit, že sleduji prozaicky sepsanou šachovou partii. Vzhledem k tomu, že jsem v polovině, nepadl žádný mat ani tentokráte, ale opět jsem byl svědkem strategického obětování několika figurek. Pokud použiji šachovou symboliku, tak každá z knih začíná stejně: Nesmyslným tahem. Tento nesmyslný tah vám v průběhu knížky začíná pomalu dávat smysl, ale to už se vezete ve víru tahů následujících, kde jste svědkem pádu další figurky. Jak prosté, jak geniální!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
Třetí díl série Nadace a opět musím konstatovat, že se znovu jedná o jiným způsobem psanou knihu. Stejně tak, a to mě fascinuje, k ní zdejší komentáře váží opět naprosto různorodé názory, kde tedy převládá víceméně uspokojení. Jak jinak. Tentokrát je kniha opakovaně rozdělena na dvě části. První část pokračuje tam, kde skončil druhý díl - u Mezka. Tam se s tím Isaac Asimov moc nemazal a zakončil to poměrně rychle. Druhá část se nicméně vrací v duchu vesmírných válek, ale spisovatel tu pro změnu vynechává politično a zaměřuje se na jednu z hlavních postav - Arkádii, která mi okamžitě přirostla k srdci. Závěr se nesl v duchu dokonalosti a tak jsem po zaklapnutí knihy okamžitě začal přemýšlet nad dalším dílem. Krása.