Nadácia
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Držiteľ ceny Hugo za najlepšiu žánrovú sériu všetkých čias. Kultová sci-fi séria Nadácia vychádza v novom slovenskom preklade pri príležitosti stého výročia narodenia autora Isaaca Asimova. Na začiatku tridsiateho milénia dosiahlo Impérium svoj vrchol. Rozpína sa do všetkých kútov galaxie a nikdy nebolo také mocné ako teraz. Len zakladateľ novej vednej disciplíny psychohistórie dokáže predvídať eminentný úpadok nasledovaný tridsiatimi tisícročiami chaosu a konfliktov. V snahe zachrániť vedomosti ľudstva a skrátiť obdobie chaosu na nevyhnutné minimum založí psychohistorik Hari Seldon na opustenej planéte na okraji známeho vesmíru maják nádeje pre budúce generácie. Toto útočisko pre tie najväčšie mozgy ľudstva nazve Nadácia. Séria Nadácia je základným kameňom moderného sci-fi žánra a dnes je považovaná za klasiku svetovej literatúry. Isaac Asimov stvoril svet, v ktorom nastoľuje problémy aktuálne aj sedemdesiat rokov po prvom vydaní.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Foundation, 1951
více info...
Přidat komentář
Nadace je první díl sedmisvazkové ságy o Nadaci. Já jsem v mládí od Asimova četl jeho povídky a romány jako Já robot a Ani sami bohové, ale do Nadace jsem se pustil relativne nedávno. Musím říct, že začátek byl docela dobrý, ale pak se to tak nějak vleklo a já se místama ztrácel. Ale vydržel jsem, a dobře jsem udělal. Kolem poloviny knihy se vše srovnalo, kontury příběhu vystoupily ostřeji, a já se dostal do vleku Asimovova génia. Další dva díly Nadace I (Nadace a Říše, Druhá Nadace) a zejména čtyři díly Nadace II (Nadace na hranicích, Nadace a Země, Předehra k Nadaci a A zrodí se Nadace) mne naprosto uchvátily a považuju je za top dílo světové sci-fi. Mimochodem - doporučuji číst knihy v tomto pořadí, i když poslední dva díly dějově předcházejí díl první. To nejlepší patří nakonec, kdo mne poslechne, nezalituje :-) Ještě snad poznámka k překladům - koluje jich několik, více či méně povedených. Za klasiku považuju první tři díly od Janiše, další dva díly od Tschorna a zejména skvělá je Daniela Orlando v závěrečných dvou.
Nebylo to úplně to, co jsem od toho díla očekávala.
Nejspíš jediná kniha, která se mi zatím od tohoto autora moc nelíbila.
Tak mám za sebou túto klasiku. Kniha prináša mnohé podnety na zamyslenie, ale celkovo ma príliš nebavila, možno je to tým že som čakal príliš veľa. V ďalších dieloch však budem pokračovať.
Upřímně se musím přiznat, že jsem zklamán. Ačkoliv jsem se dlouhou dobu těšil na to až si tuto knihu přečtu, nakonec jsem ji četl s obtížemi. Bral jsem ji jako sérii povídek ze stejného univerza. Problém byl v tom, že mě některé části neskutečně bavili, ale potom v kontrastu s tím mě většina částí vůbec nebavila, že jsem si všiml, že u toho nedávám ani pozor když je čtu a to se mi zas tak často nestává. Určitě dám dalším dílům Nadace šanci, ale jsem poměrně zklamán.
Výborná kniha. Tak trochu i sonda do mysli dnešní generace, která si myslí, že vše funguje tak má, anebo, že konec není tak daleko. Smutné, jak se příběh podobá skutečnosti.
Pěkné a na p. Asimova, dle mého akční čtení. Stojí zato přečíst a případně zapřemýšlet.
Kniha mě bavila již jako puberťáka. Díky čtenářské výzvě jsem se k ní znova dostal a vůbec za těch cca 20 let, kdy jsem ji četl prvně, neztratila nic na svém kouzlu. V dnešní době některé věci působní trochu směšně (např. mikrofilm), což se ale rozhodně dá odpustit vzhledem k době, kdy byla kniha prvně publikována.
Přestože tato kniha vyšla poprvé v roce 1951, stále se řadí mezi to nejlepší sci-fi. Kniha sestává ze sbírky povídek, které jsou seřazeny chronologicky a děj u jednotlivých povídek značně přeskakuje v čase. V první povídce se tak seznámíme s Hari Seldonem, geniálním matematikem, který vytvořil nový vědní obor psychohistorii. Díky této vědě zjistí, že lidstvo v budoucnosti čeká dlouhá doba temna a proto vytvoří Nadaci, která má za cíl, aby tato doba temna trvala co nejkratší dobu a poté vznikla stabilní říše lidstva. V dalších povídkách se pak posunujeme k důležitým mezníkům historie Nadace, která má být zárodkem nové říše. Protože se jedná o povídky, ve kterých se střídají hrdinové, je těžké se s nimi dostatečně seznámit, protože než si na ně zvyknete, zmizí v minulosti.
Jako teenager, když jsem hltal sci-fi, jsem se k Nadaci nedostal, teď po čtvrt století jsem si to chtěl vynahradit, ale nebyl jsem schopen úvodní díl série ani dočíst.
Ne, že by mi vadily technologické představy, někdy úsměvné, ale samotná "psychohistorie" se mi stala synonymem pro historicismus. A popis společnosti ženoucí se nezadržitelně k zániku a hledající určité překonání v encyklopedismu - to až příliš připomíná zánik západořímské říše a roli středověkých klášterních opisovačů. Zkrátka, nenašel jsem důvod nejen pokračovat v četbě série, ale dokonce ani dočíst první díl.
Asimov je uz davno pryc,ale jeho dilo s nami scifisty zustane navzdy.Cyklus Nadace je nadcasove dilo!
Tak opět jedna z legend, která mi vůbec nesedla. Zpočátku se mi myšlenka líbila a četlo se to pěkně, ale před poslední kapitolou jsem to musel odložit a vrátil se k ní později. A nic se nezměnilo. Člověka to do děje vůbec nevtáhne, protože ani o nějaký souvislý cíl nejde, jedná se hlavně o různé politikaření, intriky apod. A zkrátka jde spíše o epizodní na sobě minimálně závislé části, taková spíše sbírka povídek s nějakým dlouhodobějším záměrem...
Člověk se nesžije s žádnou postavou, což považuji u knih celkem za zásadní problém. Kniha totiž pokrývá období asi dvouset let, tak je tam několik generací a tedy postavy jsou každých cca padesát stránek obměněny.
(9/10) Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo se do této knihy opravdu "ponořit", ale po chvíli jsem jí přišel na chuť a výsledný dojem je víc než kladný. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, kniha je rozdělená na více částí řešící jednotlivé krize, tudíž se tu každých pár desítek stran vyměňují postavy. Ovšem na vztahu k postavám kniha nestojí, naproti tomu stojí na poutavém stylu vyprávění a zajímavých myšlenkách (předvídání budoucnosti pomocí psychohistorie a následné (dle mého názoru chytré a originální) řešení krizí). Co se různých sociálních modelů a inteligentních point týče, tohle Asimovovi zkrátka vždycky šlo.
"K násilí se uchylují jen neschopní, kterým už nic jiného nezbylo." - Salvor Hardin
"Nikdy nedopusťte, aby vám smysl pro morálku zabránil udělat to, co je správné!" - Hober Mallow
(20. 11. 2013)
Parádní čtení! Žádná akční záležitost, ale skvělé vystavěné politické intrikaření. Vřele doporučuji a jsem zvědav na další díly.
Sága o Nadaci začíná docela nenápadně, ale i tak je hned od začátku vidět, že to byl od Asimova vynikající nápad. Stejně jako v pozdějších dílech, které vlastně vznikaly "nad plán", protože původně autor nic tak obsáhlého nezamýšlel, je jasně vidět, že ten dobrý nápad je v rukou mistra žánru sci-fi. Dávám pět hvězd za celou sérii o Nadaci.
Je to víc než sci-fi, nejzajímavější na Nadaci jsou politicko- ekonomické techtlemechtle. Opravdová lahůdka.
Koncepce prvního dílu mě hodně překvapila a trochu mi trvalo, než jsem si na ty časové skoky zvykla. Když jsem se ale oprostila od toho, že nebudu číst příběh jedinců, ale celé jedné planety, pohltilo mě to. Jen mi občas bylo líto, že některé postavy opouštím. Jsem zvědavá na pokračování. Na svoji dobu to muselo být převratné dílo, když je stále aktuální i po více než šedesáti letech. Jen jsem byla trochu otrávená z českého překladu, chyby, překlepy... Jednalo se o první vydání, tak na to možná spěchali a je to znát.
Celá série o Nadaci je jedním z mých nejoblíbenějších literárních kousků. Asimov napsal promyšlený příběh pro všechy, kteří přemýšlejí o světě kolem nás (o politice, ekonomice, sociologii) a kteří se nespokojí s teenegerovskými sci-fi výblitky. O co méně krve o to více ducha. A to přebije i těch pár slabších míst, které se v celkovém přeběhu a jeho plynulosti vyskytly.
Přes padesát let stará kniha mě s těžkopádným začátkem předstírající napětí nudila tak, že jsem prvních pár desítek stránek louskal snad týden. Zbytek jsem dočetl během několika hodin. Neuvěřitelné! Nadčasová záležitost nepůsobí vůbec tak směšně, jak se to sci-fi knihám staršího data stává, ba právě naopak. Politické intriky zkrátka nestárnou, ale nebojte, není to kniha o politice v budoucnosti, je to kniha o lidech a ti jsou stále stejní, jen možnosti mají v budoucnosti jiné.
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
Přesto, že se o Nadaci mluví jako o románu, jde vlastně o sérii vnitřně logicky provázaných novel. A s vědomím toho, že je Asimov začal psát v padesátých letech, člověku nezbývá, než se poklonit jeho géniu. Některé motivy se dají vysledovat i v "Dunách" Franka Herberta i jeho následovníků, na několika místech, zejména pozdějších dílů, si člověk se slzou v oku vzpomene na českého průkopníka sci-fi, J. M. Trosku.