Nadějný iluze
Ivan Jemelka
Autor ve čtrnácti povídkách líčí osudy žáků VIII. A, kteří se musí srovnat s dospíváním, prvními milostnými vztahy a ztrátou. Žáci najednou stojí tváří v tvář zodpovědnosti, kterou musí převzít, a ne vždy je to jednoduché. Nechtěné těhotenství jedné žákyně a spolužák, který se jí za příslib sexu rozhodne pomoci, či dívka, jež se spřátelí s Korejkou a je následně unesena, jsou pouze částečnou ukázkou celého třídního kolektivu.... celý text
Přidat komentář
Tomu říkám objev! Čekala jsem tisící padesátý odvar na téma "dospívání za socialismu", ale byla jsem velmi mile překvapená. Doba druhé poloviny 60. let, kdy se příběhy žáků jedné pražské školy odehrávají, neslouží jako zdroj laciné komiky (obligátní "humor" na téma tupost soudružek učitelek, stranických funkcionářů apod. tu nenajdeme, učitelky jsou naopak překvapivě normální). Jsou to přirozené kulisy, které někdy víc, jindy méně zasahují do životů postav. Protagonisté povídek zažívají stejné problémy jako jejich vrstevníci dnes; s hledáním sebe sama, s touhou něco dokázat a samozřejmě taky s probouzející se sexualitou. "Nadějný iluze", že společnost směřuje ke svobodnější budoucnosti, tím vším jen nenápadně prosvítají. Pomyslný vrchol tvoří povídka se špionážní zápletkou a hned po ní následující exkurz do žánru sci-fi.
Největší pecka je ovšem styl. Povídky mají výrazně mluvený, místy záměrně neohrabaný charakter, jako kdyby autor zaznamenával něčí vyprávění se vším všudy, a specialitou je to, že namísto křestního jména nazývá všechny postavy (až na ojedinělé výjimky) příjmením, jak je to zkrátka zvykem ve školním prostředí. ("Novotná je teď Manový nejlepší kamarádka, takže Manová venčí s Novotnou Rexe, kterej je jezevčík.")
Bod dolů bohužel musím strhnout za odbytou redakční přípravu knihy - velké množství překlepů a chyb zvlášť v interpunkci. Autor si takový přístup rozhodně nezaslouží. Mrzí mě, že se vydání jeho povídek neujalo nějaké větší nakladatelství, které by jim věnovalo důkladnější péči, lepší grafickou úpravu a nejspíš i propagaci, aby se o knížce vědělo. Já o ní ani o autorovi dosud neslyšela a narazila na ni úplně náhodou mezi novinkami v knihovně.
Autorovy další knížky
2020 | Partyzán |
2016 | Králíček a Medvídek |
2015 | V Šikmý ulici |
2018 | Nadějný iluze |
2021 | Karel, co už nemá aťas, paní, co nemůže na nohy, je v depresi a chlastá, a já |
volné pokračování knihy Králíček a Medvídek (KaM), dějově zasazené o 5 let později, tedy do školního roku 1967-1968: 14 "neuvěřitelných" příběhů ze života žáků VIII.A, které trefně vykreslují tehdejší politické a společenské poměry v Československu - zejména mezigenerační napětí rostoucí z odlišného pojetí smyslu a cíle života a u mladých pak dovolávání se svobody a přirozeně pak z disharmonií pohlavního dospívání nebo jeho abnormalit (nechtěné těhotenství, exhibicionismus, sexuální zneužívání rodičem nebo učitelem, oidipovský komplex, lesbismus, porno časopis, erotické představy, různé formy masturbace, první styk atd.), prostě posun od dětské naivity k traumatům puberty
žáci z Masné už nejsou tolik dětmi jako v KaM, aby jejich konflikty a soukromá trápení vyrůstaly z nepochopení světa dospělých, ale vznikají právě proto, že jej chápat začínají, nemají však dost síly, aby proti němu mohli bojovat
poslední povídka vysvětluje otevřený konec KaM (příběh učitelky Helenky Křepelové), letní školní výlet osmáků je nečekaně přerušen "srpnovými událostmi"
tip: úžasná pointa první povídky (jo, Beatles jsou holt Beatles!)