Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
Daniel Krejčík
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532172/bmid_nadeleni-65cc52b1e431e.png
5
449
449
PŘÍBĚHY KLUKA ZE ZÁMKU Přál bych si mít život jako z pohádky, řekl jednoho dne herec Daniel Krejčík svému partnerovi a spustil tím řetězec nečekaných událostí. Umět si správně přát je totiž mnohem těžší, než si myslíte, zejména když si nejdřív pořídíte rovnou zámek. Chátrající zámek. Jak vypadá život v záři reflektorů a na zámku? Je to splněné přání? Nebo spíš nadělení? Jaké to je, když sny narazí na realitu, uslyšíte v neskutečných příbězích plných vtipu i upřímnosti, které se skutečně staly.... celý text
Přidat komentář
Danova knížka je přesně to, čím si chcete udělat radost po dlouhém náročném dni, ať cestou do knihkupectví, nebo jejím čtením. Když jsem pro ni šla, měla jsem to zvláštní šimrání v břiše, jako když mě čeká něco nového a neznámého, ale úžasného, a taky jo. Někdy vím, že je knížka skvělá ještě před tím, než vůbec vyjde, Nadělení je přesně ta kniha.
Popravdě si nevzpomínám, kde přesně jsem Dana poprvé zaregistrovala, ale když mi bylo 13, milovaly jsme s holkama jeho kluka (ano, já jsem ta jedna z nich), teď milujeme Dana. Nebo nevím jak ony, já jo, ať jako herce, autora nebo člověka.
Mám tyhle osobité životní knihy, které člověk píše o sobě a ze sebe, strašně ráda, protože co může být víc, než když vám člověk vypíše svoje srdce a duši. To, že má Dan vypravěčský talent, je nesporné, ale to, že píše sám za sebe a dává všanc svoje myšlenky, srdce i duši, je na tom to ono. Měla jsem celou dobu pocit, že si povídám se starým dobrým kamarádem, možná i proto, že je jen o 8 měsíců starší, který mi vypráví o svém životě někde v kavárně u kafe. A tahle přátelská, osobní a upřímná atmosféra je pro čtenáře skvělá.
Je to ta kniha, kterou nechcete odložit, zároveň si ji ale chcete šetřit co nejdéle. Nadělení mi dělalo společnost v probdělých nocích, kdy jsem vyčerpáním nemohla spát, ve chvílích kdy se mi bolestí i zoufalstvím chtělo brečet, i ve chvílích radosti, spokojenosti a dobré nálady, kterou ještě podtrhl. Skrývá se v ní humor, radost, štěstí, láska, smutek, bolest, obavy, naděje, srdečnost, lidskost a dobro. Jakou emoci si jen dokážete představit. Netušila jsem, kolik toho máme společného, ačkoliv nemám zámek, ale v knize a jeho myšlenkách jsem se často poznávala. Člověk pláče slzami smíchu i dojetí. Podělil se s námi o myšlenky, někdy věřím, že až z nejhlubšího nitra, a toho si na tom celém vážím úplně nejvíc. Odhalit sebe není vždycky jednoduché, ale vždycky je to to nejlepší a nejkrásnější, co člověk ze sebe a za sebe může dát. A věřte mi, že všichni chcete mít kousek Dana u sebe doma.
Bývala bych ji teda potřebovala číst už tak před 3 - 4 lety, ale to bychom oba přeskočili své životy, nestalo by se vlastně nic z toho a hlavně bychom nebyli tam, kde jsme a máme, a tak to mělo být.
Ten, kdo dává odpad, prostě nepochopil účel a styl téhle knihy, což je mi líto, a to neříkám proto, že bych Danovi chtěla nadržovat, to tak je. Dan otvírá srdce a vnáší do nich dobro a lásku a já asi neznám lidštější knihu.
Děkuju, Dane, rozproudil jsi ve mně život. Děkuju, že jsou pořád na světě lidi jako ty a že díky Tobě věřím, že na světě jsou. Děkuju za tenhle krásný zážitek i prožitek. Za to, že jsi mi ukázal, jak krásné je být na světě a jen tak žít, se všemi radostmi i bolestmi. Děkuju, že jsi pro nás tuhle knihu napsal. Teď už se jen těším na Nadělení 2, třeba i 3, 4...
Kniha se mi moc líbila. Četla se moc hezky. Já osobně jsem ocenila i proložení textu fotkami.
Vtipné, smutné, upřímné. Doporučuji všem.
Do čtení jsem šla s velkým očekáváním a měla jsem tedy strach ze zklamání. Ale Nadělení bylo 1000x lepší než jsem čekala. Kniha je milou, vtipnou, smutnou, prostě všestrannou zpovědí extrémně citlivého a vnímavého člověka.
Prostě WOW. Moje úplně první životopisná kniha a já říkám WOW. Daniel Krejčík je na svůj věk neuvěřitelně vtipný, citlivý, plný pochopení a hlavně láskyplný. Dokázala jsem se zasmát, dokázela jsem brečet a uvědomění, že to není jen smyšlený román, ale ukázka skutečného života, mě donutila Krejčíka opravdu obdivovat.
Pan Krejčík je muž všestranného nadání. Nejen skvělý herec a zpěvák, také zdatný kreslíř a mimo jiné zatraceně dobrý spisovatel. Když se rozdával talent, tenhle kluk si nebyl přidat třikrát, ne, on rovnou spadl do kádě.
Když jsem Nadělení otevřela, tohle všechno jsem nevěděla, poznání přišlo až časem. Text mě hned na první stránce zaháčkoval osobitým humorem. Legraci já ráda a tahle mi seděla. Takže jsem v tramvaji cestou do práce iritovala rozespalé spoluobčany smíchem. Za to rozhodně palec nahoru.
Pak mě uchvátil jazyk, bohatá slovní zásoba, neotřelé používání nespisovných výrazů (mým favoritem se stává džuzna, to jsem napsané viděla snad poprvé v životě a naprosto mě to uchvátilo). Autor rozhodně umí poskládat slova do vět a věty do smysluplných celků. Mnozí zavedení spisovatelé by mohli závidět.
Ač se nejedná o romantickou literaturu, láska na mě vykukovala z každého řádku. Bylo to silné, všeobjímající a velmi pozitivní. Nicméně nejsilnější devizou tohoto díla je čistá upřímnost. Autor popisuje věci tak, jak jsou, a dělá to báječně.
Nesmím vynechat výtvarnou stránku, citlivě vybrané fotografie a vtipně a umně zakomponované kresby, které knihu posouvají o několik příček výš na žebříku uměleckých skvostů.
To samo o sobě by stačilo na skvělé dílo. Autorovi se však podařil absolutní majstrštyk – napsat o reálných událostech čtivě a vypointovaně. To není vůbec snadná záležitost, klobouk dolů. Život nedbá na kauzalitu či zásady narativu, věrné záznamy skutečných událostí působí neuvěřitelně a ploše. S tím se pan Krejčík vypořádal naprosto exkluzivně. Reálné příhody sestavil a odvyprávěl tak, že jsem knihu nedokázala odložit a nad Dánskou dívkou jsem nedýchala napětím.
Plakala jsem smíchy, plakala jsem dojetím, revidovala jsem svůj odpor k činohře (zastávám názor, že do divadla jedině na operu). Jedinou věc musím autorovi vytknout. Kvůli jeho knize jsem musela (letos už poněkolikáté) přehodnotit žebříček nejoblíbenějších knih, šlaka.
Rozhodně, vřele doporučuji. Dala bych deset hvězdiček, kdyby to šlo.
Nádherná knížka plná všech emocí, které člověk už možná zapomněl, že vlastně má. Všem ji rozhodně doporučuji a určitě si udělejte výlet do Osečan nebo na představení s Danem nebo nejlépe obojí. Je to opravdu zážitek!
Tak to mi vyrazilo dech! Dlouho jsem nenarazila na tak krásnou knížku. Tak upřímnou, pravdivou, vtipnou i smutnou zároveň, napsanou s takovou moudrostí a citem. U jedné kapitoly se smějete nahlas a další vás rozbrečí. Nutné potřebuju další knížku, protože po zhltnutí téhle jsem měla chuť se vrátit na začátek a dát si to znovu. A dejte někdo Danovi tu roli prince :-)
V Osečanech jsem byla a tak se mi v všechno krásně propojilo. Nás provázel pan Matěj a bylo to super budeme, ale muset přijet ještě na prohlídku s Danem. Vážený pane Krejčíku u vaše knihy jsem chvíli brečela a chvili jsem se smála nahlas. Tolik emocí a tak silný příběh. Dokud jsem knihu nepřečetla nemohla jsem jí odložit. Prosím pište dál. Čtu celý život a troufám si říct, že máte obrovský talent.
Krásně napsané příběhy ze života, u kterých jsem se i zasmála. Líbí se mi jak pan Krejčík poodhalil život nejen na zámku, ale i soužití dvou mužů, které není o moc odlišné od soužití muže a ženy, a tím doufám ukáži společnosti, že všichni jsme uvnitř stejní a nesejde na tom koho máme rádi. Kniha mi zpříjemnila dva večery, byla moc čtivá. Doporučuji.
Asi jsem četla jinou knížku, než čtenář ,,pametnik90,, který má problémy nejspíš sám se sebou a asi knížku vůbec nečetl. Knížka je plná citů a humor střídá smutek (kapitola Emma). Dan je citlivý člověk, který si často nevěří a zmatkuje, ale bere život s humorem. Občas na něj kouknu na instagramu, ale určitě půjdu i do divadla nebo na zámek. Tak, ať se vám kluci všechno daří.
Nadělení....můžete si pod tím představit cokoliv...Ale tahle knížka je fakt kouzlo...láska...snění...těžká realita...slzy...i smích. Pobavíte se, zasmějete se, pobrečíte si a hlavně se dozvíte, že život na zámku není žádná pr...sranda. A totéž život herce...Jak je tahle řehole náročná a nejde ji dělat jinak než s láskou. Srdečně doporučuji...Láska je....Díky za Nadělení Dane! Ať se vám i knize daří! Věřím, že zamekbude.cz
Nevím, ale tahle kniha mě těžce nebavila, dva homosexuálové žijí na zámku, jehož provoz jim dotují rodiče Stropnického a různé příspěvky, oni dva nejsou schopní si jinak na fungování tam vydělat. Rádoby vtipné hlášky u mě odezvu teda nenašly. Tahle kniha mě absolutně neoslovila
Mé očekávání splnila kniha na 100%.. Psaní pana Krejčíka je tak osobité.. vtip, vážne věci,nadsázka, ironie, smutek..
Děkuji za ni a všem ji mohu jen doporučit..
Přečteno jedním dechem.
Nádherná a milá kniha, která umí rozveselit ale též donutit k zamyšlení. Přečteno jedním dechem.
Pokud si chcete odpočinout a zasmát se, je tato kniha přímo pro vás.
Čtivé, vtipné, přečteno jedním dechem v rámci několika hodin. Dan je nejen výborný herec ale i spisovatel. Už teď mi kniha chybí a říkám si, že klidně mohla být delší.
(SPOILER)
Ano, ano, ano :) 5 z 5 :)
Sice jsem u hodnocení trochu zaujatá, protože Dana a Matěje znám osobně, ale věřím, že je to spíše ku prospěchu.
Hlavním rysem celé knihy je bezprostřednost, tedy to, co Dana vystihuje asi úplně nejlépe. Nejen v knize, ale i v reálném životě, občas první mluví než myslí. A tak vzniká, celá řada vtipných situací, kde se prostě nejde nezasmát.
Např: str 56
Vyndám z batohu rozemletou a rozdrcenou kouli v papíru od šlehačky a čokolády a snažím se to roztomile okomentovat: "Jé, no vidíte no, já už šetřím na zámek, tak jsem na ty dezerty v cukrárně nekoupil krabici, abych neutrácel, a takhle to dopadlo. My to šetření bereme vážně, fakt."
No a rozhodně v knize nechybí upřímná přiznání, ve kterých se může některý čtenář poznat (třeba právě já)
Str. 25
Celej den uklízím. Snažím se to dělat poctivě, když mi o nic nejde, uklízím jak sedmiletej - veškerej binčus narvu do šuplíků a mokrým hadrem utřu parapety, protože co je mokrý, to je čistý.
Moc se mi líbí i postava Matěje, která je ve skutečnosti úplně jiná, než TEN Matěj Stropnický, syn slavných lidí a politik. Matěje ve špinavých holinkách od hnoje, bojujícího s plevelem a za opravu zámku prostě nejde nemilovat.
Celá kniha ale není jen sluníčko, duha a jednorožci...
U kapitoly 25 jsem začala brečet a ještě pár dalších mi to vydrželo. Jako včera si pamatuju, jak Dan tak děsivě zhubnul a všem svým blízkým nalhával, že je to kvůli roli, že musí atd. Ale číst o tom, jak to vlastně bylo pro mě bylo obzvlášť těžké.
No a kapitola 27 Emma...
Už po Výměně manželek, ve které kluci byli, by všem mělo být jasné, že láska je prostě láska a je jedno kdo ji dává. Děti jí potřebují spoustu a všechno je lepší než ústavní výchova. S tím by se prostě mělo něco udělat...
Krásné počtení. Hodně dojemné a zárověň i humorné. Mnoho dramatických situací Dan popsal s takovým humorem, že jsem se nedokázala přestat smát...Už teď vím, že jsem tuto knihu nečetla naposledy a ostatním čtenářům ji ráda doporučuji :-D
Štítky knihy
humor vzpomínky české hrady a zámky čeští herci LGBT, queer, LGBT+ obnova a rekonstrukce památek
Nahlédnutí do života dvou mladých mužů, pobaví i vezme za srdce. Moc pěkně napsaná kniha, styl psaní mi sedl. Líbilo se mi doplnění knihy o osobní fotografie. Pište dál Danieli, ráda si v budoucnu přečtu něco dalšího ;-)
------------------------------------------------------------------------------------------
Někdy je těžké si masky sundat, protože se bojíme, že pod nimi budeme zranitelní. Ale v té zranitelnosti se skrývá lidská autenticita, opravdovost. A díky ní přece jen stojí za to se na cestu životem vydat bez masek.