Nádherné trosky
Jess Walter
Nejprodávanější román letošního roku v USA nabízí fascinující, mnohovrstevnatý příběh o lidských snech a jejich střetu s životní realitou. V roce 1962 dochází v odlehlé skalnaté zátoce Ligurského moře k nepravděpodobnému setkání: jako přízrak v bílém sem připlouvá americká herečka. Příležitost ubytovat ji ve svém skrovném, věčně prázdném penzionu dostává hoteliér Pasquale, mladý snílek. Vycházející hvězdička stříbrného plátna mu učaruje, jenže… údajně umírá na rakovinu. Střihem takřka filmovým se z dávné a zapadlé italské idyly přenášíme na opačnou polokouli, do centra dění a žhavé současnosti smartphonů a pokleslé mediální zábavy, kde se odvíjí druhé z mnoha vláken příběhu: v Los Angeles se objeví starý Ital pátrající po tajemné ženě, kterou naposledy viděl ve svém penzionu o půlstoletí dříve. Takové jsou začátky románového eposu, v němž se skutečnost mísí s fikcí a život s uměním a který nás ze zastrčené rybářské vesničky zavádí hned na okázalou natáčecí scénu velkofilmu Kleopatra, hned doprostřed bujaré zábavy edinburského festivalu či nekompromisního prostředí hollywoodského zábavního průmyslu.... celý text
Přidat komentář
Kravina, slátanina a galimatyáš. To už snad může psát úplně každý. Přeskakovala jsem, jinak bych to nedala. Připadalo mi, že autor nevěděl, o čem má psát, tak psal o všem, co ho napadlo. Spousta časových rovin a příběhů udělala jen velký zmatek. A taková hezká obálka. Jedna * za popisy italský pohody.
Jedna z mála knih, kterou nedokážu dočíst. Za mě slabé, utahané, nezáživné. Kniha už je na cestě do knihobudky.
Čekala jsem bohužel o dost víc. To je tak, když Vám o knize básní na webu, Vaši kamarádi i Váš oblíbený knihkupec. Bohužel tempo i příběh knihy mě prostě na zadek neposadily. Některé hrdiny jsem četla raději, některé méně, někdo mě vyloženě nudil. Líbilo se mi zpracování jiného pohledu na válku, obvykle je člověk přímo v ní, tady vyděl zase jiný pohled. Konec už byl lehce předvídatelný... no, takový průměr.
Ligurská riviéra - malá tichá vesnička a v kontrastu k tomu komerční svět hollywoodského filmu. Několik vinoucích se linií vyprávění o životních náhodách, setkáních a hlavně láskách. Příjemné čtení pro podzimní večery.
Vždycky mi trvá než se do knihy začtu. U této jsem se musela začítat několikrát díky několika různým příběhům a to mi původně dost vadilo (proto hvězda dolu). Ovšem potom, když to do sebe začalo pomalu zapadat a vysvětlovali se některé věci bylo to něco. Jako když hrajete adventuru, na začátku plno otazníků a postupně jak řešíte záhady a blížíte se ke konci vystupuje do příběhu jasno plné poznání.
A konec neměl chybu, u shledání ukápla i slzička :)
Z mého pohledu nic moc. Rozjezd byl dobrý, ale pak se to vleklo. A prostě tomu chyběla originalita a napětí. Určitě ne fascinující příběh.
Miluji knihy, které vypráví několik příběhů současně. A v tomto pojetí autora je to neskutečný zážitek. Chvíle dojemné a humorné slovně brilantní vyprávění nás zavádí do několika krajů a časových dekád, kdy je patrné, že každé rozhodnutí posouvá náš život.
...a tak to jde dál a dál, tisíci směry, všechno se děje najednou, ve smršti přítomnosti současného okamžiku...
Pro mne trošku rozvláčné, příběh ne nějak originální, ale knížku jsem si v dobré pohodě přečetla. Líbila se mi myšlenka, jak některá - byť krátká - setkání člověka poznamenají na celý další život.
Slabší kousek.... romantické a sladké, ale takové hodně mimo realitu ... příběh se čte dobře, ale moc toho po něm nezůstane.
Tak žádný zázrak.Některé pasáže byly docela zajímavé,ale jako celek mi to nesedlo.A docela i zbytečně natažené.Ale obálka knihy teda moc pěkná.
Kýč! Umírající filmová hvězda, vzpomínky, vykalkulovaná romantika... Námět mě původně zaujal (60. léta, slunná Itálie - zní to lákavě, že ano?), ale styl ani provedení mi nesedlo.
Tak jo, musím přiznat, že i když romantika není můj šálek kávy, tohle mě opravdu dojalo. Nekoná se slzavé údolí ala Rosamunde Pilcherová, ale ten propletenec životních příběhů mě dostal. Jedna situace a tolik osudů. Na čtivosti samozřejmě dodává atraktivita prostředí, v nichž se román odehrává - pro mě nejzajímavější bylo zákulisí natáčení Kleopatry, i když tomu je věnován poměrně malý prostor.
Tak to byl román jako krásný (starý) film. Několik příběhů v jedné knize a pestrá skupina hlavních i vedlejších hrdinů (mě se nejvíce líbil Pasquale). Nahlédnutí do světa filmu, do vzdálenější i nedávné minulosti, do lidských osudů a snů. Kniha napsaná s citem i nenuceně přítomným humorem. Jediné, co mi kazilo dojem bylo místy docela hodně vět v angličtině, bez překladu - jinak byla kniha velmi čtivá a zajímavá.
Knihu jsem začala jsem číst náhodou, jako že jenom "nakouknu" - a už jsem se neodtrhla. Slunná Itálie, moře, Anglie, Amerika, válka, prostředí "velkého filmu" i alterantivní hudby, láska naplněná i nenaplněná, vrcholy i pády. Je to úžasně čtivý příběh o tom, že osud má s námi nejspíš úplně jiné plány, než my sami. O tom, že je dobré osud přijmout, ale přesto se nevzdat a za svým snem si dojít. Žádný happy end se sice nekoná, ale můžeme nakonec zjistit, že náš život ani tak nebyl vlastně špatný.
Mazec! Neskutečná kniha! Jsem z ní úplně hotový! Právě jsem jí dočetl, je ve mně hluboce uložena. Musím si ji přečíst znovu...
Příběh se mi líbil. Ztotožňuji se s komentářem MAGNOLIA.