Náhodné svědectví
Thomas Andresen
Kdo zabil fotomodelku Marion Lefébrovou? Byla to vražda? Sebevražda? Dva bývalí přátelé, oba lékaři, stojí před soudem, jeden jako obžalovaný, druhý jako svědek. Výpověď stojí proti výpovědi, překvapující fakta z minulosti vycházejí najevo..
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1986 , Mladá frontaOriginální název:
Bis ich nicht mehr kann, 1971
více info...
Přidat komentář
Docela zručně napsaná detektivka, charakter postav dobře podaný, zajímavá tím, jak tytéž okolnosti vypráví dva vypravěči. Jak už tu padlo níže, hlavní hrdinové sympatie zrovna nevzbuzují, ale oba působí životně, autenticky. Je škoda, že od samého začátku autor dává tušit a záhy nenechává pochybovat o tom, jak to bylo doopravdy. Finále je nápaditě vymyšleno a průhlednost vypravování mu ubírá na efektnosti.
Padesát let stará detektivka se všemi klady krimi románů tehdejší doby. Trochu to připomíná díla Sebastiana Japrisota či Heinze Konzalika. Atmosférou rovněž starší film Bazén s Alainem Delonem a Romy Schneiderovou. Velmi zajímavě pojatá útlá knížka, ale v závěru se dalo očekávat přece jen více "neočekávanější" rozuzlení. Tohle se dalo tušit . I tak ale stojí za přečtení.
Kniha byla poměrně zajímavě napsaná jako zápisky dvou mužů, obžalovaného a svědka, dopněná o informace z médií.
Autor se snažil budovat napětí, což se mu poměrně dobře dařilo.
Doslovné vysvětlení už bylo zbytečné a motiv neuspokojivý.
Přesto čtení této knihy nebyla ztráta času.
Velice nudná kniha s nezajímavou zápletkou, plná nesympatických lidí. Dvě hvězdy proto, že uplná blbost to nebyla.
Je to jedna z těch knih, co vám leží 5 let v knihovně a nemáte o ni zájem, až jednou, když nemáte zrovna co číst po ní sáhnete. Takto jsem se k ní dostal já. Nelituji času stráveného u této knihy, jen nechápu jaktože od tohoto autora nemůžu najít žádné další knihy, protože tato byla nadprůměrná svou čtivostí a výpravným stylem, kterým byla napsaná.
Přečtete a hned zapomenete.