Náhradník
Henry Charles Albert David
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517708/bmid_nahradnik-6480b16a2cd6a.jpg
4
442
442
Princ Harry poprvé vypráví svůj příběh – a svou cestu popisuje se syrovou, neochvějnou upřímností. Náhradník je přelomovým titulem plným pochopení, odhalení, sebezpytování a těžce vydobytého poznání o nekonečné síle lásky i zármutku. Jde o jednu z nejpalčivějších fotografií dvacátého století. Dva chlapci, princové, kráčejí za rakví své matky, zatímco cely svět sleduje jejich smutek – a strach. Když princeznu Dianu ukládali k věčnému odpočinku, miliardy lidí přemítaly o tom, co si asi myslí a co cítí princ William a princ Harry – a jak se budou od tohoto okamžiku jejich životy vyvíjet. Tady je Harryho příběh. Než ztratil matku, byl dvanáctiletý princ Harry známy jako ten bezstarostnější, veselý Náhradník o poznání vážnějšího Následníka. Zármutek všechno změnil. Harry začal mít potíže se školou, se vztekem, se samotou – a protože vinil ze smrti své matky tisk, nedokázal se smířit s životem ve světlech reflektorů. V jednadvaceti letech vstoupil do Britské armády. Vojenská disciplína mu vrátila řád a účast na dvou misích z něj doma udělala hrdinu. Záhy si však připadal ztracenější než kdy dřív, trpěl posttraumatickou stresovou poruchou a sužovaly jej paralyzující panické ataky. Navíc nedokázal najít opravdovou lásku. A pak potkal Meghan. Svět uhranula láska jako z filmového plátna a lidé ze všech zemí se radovali z jejich pohádkové svatby. Od začátku však šel po Harrym s Meghan tisk a čelili vlnám urážek, rasismu a lží. Když Harry sledoval, jak jeho manželka trpí, nabýval pocitu, že se oni sami i jejich duševní zdraví ocitli v ohrožení. Neviděl jinou možnost, jak zabránit opakování tragického osudu, než uprchnout z rodné země. Během staletí se jen hrstka členů odvážila opustit královskou rodinu. Jako poslední se o to pokusila jeho matka…... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2023
,
Práh
Originální název:
Spare, 2023
více info...
Přidat komentář
Unbrala bych na části z války a naopak přidala na poslední fázi o současném životě, ta mi přišla zbytečně ochuzená
Osobně nemám ráda lidi, kteří si pořád na něco stěžují. Věřím, že člen královské rodiny bojuje s rozporem mezi určitými pravidly a povinnostmi a touhou po svobodě a nezávislosti. Pasoval se do role oběti a snažil se vzbudit soucit. Do poslední chvíle jsem se snažila nesoudit, jenže mi chybělo jeho převzetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí a dobrovolně jsem nasávala fňukání na 400 stranách. Do těch zbylých světlejších 40 stran se vlezly zajímavé informace. Ale bohužel, po přečtení knihy se cítím jako po kávičce s kámoškou, která mě zasypala problémy a vysála ze mě energii. Předstírám hodně práce a ahoj už musím jít.
Četlo se celkem krkolomně. Občas jsem se musela do čtení nutit - knihu jsem měla půjčenou z knihovny a kvůli dalším rezervacím jsem nemohla proložit jinou knihou. Samozřejmě jsem byla nejvíc zvědavá na poslední část, která jsem čekala, že bude tvořit větší část knihy. Ve finále a pár dní po přečtení jsem zhodnotila, že vlastně pro mě zajímavější bylo vyprávění a popis života před Meghan. Rozhodně zajímavé k přečtení, poznání pocitů, důvodů, vysvětlení, faktů, pohledů jedné strany.
Řemeslně se mi to četlo trochu těžko. Především první část. Nicméně poslední část mi dávala nejvíc smysl a v lecčem otevřela oči.
Nehodnotím hodnověrnost, jde o pohled jedné strany. Ale chápu, proč tahle kniha vznikla.
Britskou královskou rodinu sleduji a musím se přiznat, že jsem tým William & Kate. Ani po přečtení Náhradníka se na tom nic nemění. Ano, Harry to měl těžké a královský život není peříčko. Nemůžu si však pomoc a pořad z jeho slov cítím, že on i Meghan chteji privilegia, ale nechtějí povinnosti. Při vší úctě jsem ráda, že Následníkem je William.
Audiokniha
Nechci komentovat obsah knihy, rozhodně to musí být těžký úděl narodit se do královské rodiny a být veřejnou osobou, aniž si to člověk sám zvolí.
Po stránce literární mi kniha sedla tak napůl. Jsem ráda, že jsem měla možnost si knížku poslechnout, protože si nejsem jistá, zda bych u čtení vydržela. Některé pasáže hodně zajímavě podané, ale jiné zase zbytečně zdlouhavé a opakující se. A někdy mě to vyloženě nebavilo.
(SPOILER)
Kniha mi dala docela zabrat. Abych příběh zpracovala, dávala sem si pauzy.
Ve finále mě ale utvrdila v tom, že monarcha žije ve zlaté klícce, ale bohužel ne šťastně.
Poslouchat stále tohle smíš, tohle nesmíš, tohle musíš. Vlastní názor nikoho moc nezajímal. Ani se Harrymu nedivím, že nakonec utekli z Británie.
Dětství pod drobnohledem, přijít o nejbližšího člověka, Karla III. jsem nikdy nemusela, ale usvědčilo mě to, že je to sobec. Harry si šel za svým v armádě a stejně i tam byl omezován.
Jsem ráda, že našel Meg a ta v něj věří a je mu oporou a naopak. Že i přes negativní komentáře, nadávky a jiné s ní zůstal a šel si za svým.
Uf... tak tahle kniha mi tedy dala zabrat a to jsem od ní absolutně nečekala, když je mi téma britské královské rodiny velmi blízké.
Celý ten můj problém s touto knihou spočíval v tom, že mi absolutně nesedl styl vyprávění prince Harryho. Kvůli tomu se mi tahle kniha nečetla vůbec snadno. Už od začátku mi přišlo, že často přeskakuje od tématu k tému a plete páté přes deváté. Trochu se to zlepšilo od momentu, co se v příběhu objevuje Meghan, poslední část knihy se mi četla o dost snadněji.
Co ale musím ocenit je to, jak se princ Harry dokázal čtenářův otevřít a jak ve své biografii detailně líčí své pocity, které prožíval od smrti své matky. Věřím, že to nebylo lehké a celkově jsem si moc ráda přečetla, jak se na některé věci a události díval on a co se podle něj ve skutečnosti dělo za oponou.
Na druhou stranu jsem měla také velký problém s tím, jak v knize líčil některé členy rodiny velmi kladně a jiné velmi záporně a to až tak, že jsem Harrymu nevěřila, že se ti lidé k němu takto chovali.
Jsem moc ráda, že jsem si mohla Harryho příběh přečíst z jeho pohledu, dozvědět se, co všechno si prožil a zažil a o to víc mě mrzí, že mi styl vyprávění tak moc nesedl.
Knihu jsem četla tak a dala si s ní načas, abych se nad ní zamyslela a udělala si představu, co už tak člověk, za ta léta, četl, viděl, postřehl a aby porovnal, žití těchto nejstálejších a nejzviditelnějších aristokratů na světě.
Kniha mě přesvědčila o tom, co si myslím a myslet budu a i nechápu.......jak si Britové dokážou vydržovat a živit tyto chladné lidi s ledovým srdcem, se zákony a protokolem středověku. V rodinném kruhu naprosto nedrží za jeden provaz, jak je to v rodině naprosto přirozené. V zákulisí soupeří mezi sebou, jen aby nevynikal někdo více než druhý, nechají si sloužit, vydržovat, krmit, řeší naprosté voloviny........ ???
Co by chtěli od citlivého kluka, který od mala slyší, že je "až ten druhý" a to možná a je odkloněn na druhou kolej. A to všechno bez lásky, pohlazení, porozumění. To dokázala, maminka, Diana. Možná právě proto, že pro svou milost, přirozenost, laskavost, byla trnem v oku, i právě královně. Dodnes si myslím a myslet budu, že v tomto neštěstí, měla prsty Alžběta II., přeci není možné, aby Diana měla vztah s člověkem arabského světa, to se neslučuje s královskou etikou.............dala si tehdy načas, než vystoupila se smutečním projevem, před vlastní lid. Že by ne čisté svědomí?
A tak si Harry řekl podle hesla, když nemůžu být skvělý, tak budu hajzlík, abych byl aspoň v něčem první.
A je s podivem, že právě pro tisk a pro bulvár se chovají, jak jsou šťastní, usměvaví.....no na pohodu. Kdyby jim to tak strašně vadilo, tak nač měli královnu - velitelku?
Myslím, že mají hodně "kostlivců ve skřini", o kterých veřejnost, ještě neví a ani nesmí vědět.
(SPOILER) Kniha se četla velmi dobře. Takový krásný náhled jaký je život ve zlaté kleci. Hezky popisuje svoje emoce, ať už pozitivní nebo negativní. Občas trochu působí, že fňuká a stěžuje si, obzvlášť u částí věnovaných Williamovi. Ale vůbec jsem nečekala, že na 2 stránkách bude popisovat, jak mu omrzl pe**s.
Kniha rozhodně stojí za přečtení!
Děsilo mě, jakou moc má bulvár. Byla jsem úplně šokovaná, jak je sledovali drony na zahradě. Místy mi bylo na zvracení. Harryho mi bylo děsně líto. Velmi dobře napsaná kniha, ale mnohdy bych ocenila více detailů. V textu mi chybělo vysvětlení několika situací.
Veľmi smutná kniha. O jednom nešťastnom chlapcovi, ktorý prišiel o matku a túto svoju traumu nikdy nespracoval. V celej knihe - od začiatku až do konca neustále spomína svoju mamu. Otec sa oňho nezaujímal (sám ma svojich nespracovaných traumat detstva až nad hlavu) - konečne mohol žiť s Camillou. A vôbec, všetci v tej rodine by potrebovali terapeuta.
Pred knihou som jednoznačne patrila do týmu Wiliam a Kate, ale už nie som na nikoho strane. Ja verím, že všetko, s čím sa v knihe zveruje, myslí vážne. Je vidieť postupný prerod od naivného chlapca k sebavedomému mužovi. On Megan naozaj miluje a to je v poriadku. V knihe ju popisuje idealisticky, bez jedinej chyby. Ale nedá sa tomu veriť. Existuje plno videí z rôznych verejných akcií, kde je vidieť, že je Harry naštvaný a na svoju ženu sa nemôže ani pozrieť a ona sa len usmieva a pevne ho drží. Všetky hollywoodkse celebrity dávajú od nej ruky preč. Nikto nechce byť s ňou spojovaný.
Túto knihu napísal Harry vo svojich 40 rokoch, tak sa možno dočkáme pokračovania :-)
…úrpimné?, útočné?,arogantné?…
Hneď na úvod tvrdím, že kniha Náhradník je písaná z pohľadu človeka, ktorý sa narodil ako náhradník v rodine monarchov, prišiel o matku, ktorú miloval a nikdy sa s jej stratou nezmieril. Urobil pár prešľapov ako každé dieťa meniace sa na dospelého jedinca, hľadajúc svoju cestu, lásku, miesto vo svete… Harryho spoveď je jeho vnímanie rodiny, drám a situácií, ktoré zažil. Verím, že rovnakú situáciu by každý človek opísal trochu inak… Ide o jeho pocity a uhol pohľadu. Každý má tú svoju pravdu…
Ako väčšina ľudí, aj ja sa zaujímam o kráľovskú rodinu, avšak iba okrajovo. Nebažím po každej senzácii, ktorá okolo nich vypukne. Úprimne, knihu som ani nemala v pláne čítať. Nakoniec ma nalomil veľký ošiaľ okolo nej, a to, ako Harryho spoveď ľudia vnímajú s poväčšinou priemerným hodnotením (aspoň čo si ja všímam).
Kniha je rozdelená do 3. častí, pričom samotný úvod sa venuje a stretnutiu po pohrebe princa Filipa. Po smutnom úvode sa preklenieme do spomienok Harryho, pár týždňov pred nehodou princeznej Diany. Z jeho spomienok je cítiť neskutočný žiaľ nad stratou matky, opisuje všetky pocity, ktoré si pamätá, ako vnímal oznámenie, že jeho matka umrela, ako vnímal pohreb, smútočný sprievod, ako musel vystúpiť pred verejnosť, no neskôr spomína aj na to, ako sa dozvedel detaily matkinej smrti. Harry dokonca presviedčal dlhé roky sám seba, že Diana v skutočnosti neumrela, len ušla pred novinármi…zaujímavo dokáže pracovať detská myseľ.
Druhá časť knihy bola venovaná štúdiu a vojenským misiám, ktorých bol Harry súčasťou. Pospomínal aj na svoje kráľovské cesty do rôznych kútov sveta, najviac mu však učarovala Afrika a práve z tejto zeme je veľa krásnych opisov a vidno, že Harrymu prirástla k srdcu.
Záverečná časť knihy sa venuje, pre všetkých nadšencov bulváru najzaujímavejšej téme, jeho vzťahu s Megan. Ako som v úvode spomínala, všetko je jeho uhol pohľadu, zvyšok rodiny, médiá a fanúšikovia kráľovskej rodiny absolútne nič rovnako vnímať nemusia… ale aj keď človek neuverí Harryho dôvodom a rozhodnutiam, v tejto knihe máme možnosť nahliadnuť na celú situáciu, ktorá sa vlečie roky, jeho očami, možno by čitateľ mohol preukázať trochu súcitu, empatie, možno pripustiť, že bez vánku sa ani lístok nepohne.
Kniha sa číta veľmi dobre, napriek tomu, že má približne 470 strán, sa nedá prečítať na jedno, ani na dve posedenia. Knihe sa treba povenovať, pokúsiť sa precítiť autorove myšlienky, jeho citové rozpoloženie, vžiť sa do jeho spomienok- tých pekných, aj menej príjemných. Kniha odo mňa dostala 4*, pretože v prostrednej časti knihy bolo z môjho pohľadu príliš veľa opisov taktík, bojových strojov a výcvikov, dosť som sa s touto časťou potrápila.
Vo finále musím skonštatovať, že Harry je podľa mňa psychicky nevyrovnaný človek. Po pár desiatkach strán som si hovorila, že by mal navštíviť psychológa. Jeho myšlienky boli plné smútku, akoby sa nevedel začleniť do vlastnej rodiny, akoby sa cítil odstrkovaný, nechcený a nemilovaný, a to zanechá na každom človeku nejakú stopu. Napriek všetkému si myslím, že Harry je citlivý človek a prajem mu i jeho rodine všetko dobré.
Princ Harry jde ve své biografii s kůží na trh, oceňuji otevřenost a upřímnost, zejména poslední část je velmi osobní. Nelze si nevšimnout, že se celým jeho dosavadním životním příběhem line trauma ze ztráty matky v dětském věku.
Dílu neschází milý humor a Harrymu vlastní sarkasmus.
Biografie je velmi poutavá a čtivá, určená pro širokou masu čtenářů, nejen příznivců královské rodiny, řekla bych však, že jí velmi ublížil český překlad paní Jeníkové, který působil místy až "kostrbatě" a nepřirozeně, trochu absence citu pro jazyk, za to bohužel hvězdička dolů.
Teraz fakt neviem. Na jednej strane ma iritovalo, ako považoval množstvo vecí, na ktoré si väčšina smrteľníkov v živote nezarobí, za samozrejmé. Na strane druhej dosť sugestívne popisuje život v zlatej klietke, pri ktorom aj Orwellov ansoc vyzerá ako priateľská verzia Big Brother. Kniha v každom prípade stojí za zamyslenie. Keby som chcel byť škodoradostný, povedal by som, že popisuje prípravu na život ikony, ktorá ale nikdy nenaplní svoj potenciál.
Náhoda tomu chtěla a já vzala do ruky další memoár. Tentokrát pro mě hodně očekávaný. Knihu jsem si koupila k narozeninám. Ode mě pro mě :-D A jen čekala na vhodnou příležitost, kdy si knihu přečtu :-)
Prince Harryho a celou královskou rodinu mám tak nějak z nostalgie pořád v srdci. Dodnes, ale za mě největší osobnost byla jeho máma, a to Diana.
Memoáry prince Harryho "Náhradník" poskytují intimní a upřímný pohled do života člena královské rodiny, tak jak to máme rádi, nabízejí čtenářům jedinečnou perspektivu na výzvy a triumfy, kterým čelil.
Psaní (ano, vím že knihu nepsal sám), prince Harryho je upřímné a reflexivní, poskytuje portrét jeho života. Komplexní problémy řeší s určitou zranitelností, což činí knihu poutavou pro ty, kteří se zajímají o osobní životy britských královských rodin a dopad veřejného života na osobní pohodu. Jak už jsem u těchto „hvězd“ zvyklí novináři, zde hrají největší podíl na tom, že tyto osobnosti své soukromí mají těžce vybojované nebo spíš žádné….
Dle ostatních recenzí příběh rezonoval s mnoha čtenáři, i když názory se hodně různí. Já jsem si čtení užila moc, četla jsem v podstatě každou volnou chvilku. Příběh je rozdělen na tři části: dětství, vojenská služba a život s Meghan. Vojenská část nebyla pro mě tak zajímavá jak poslední část z Meghan, ale i tak celkově hodnotím 100%. Harry se hledá stále, ale po boku Meghan mu to jde o dost líp.
Slušný nářez. Divím se, že tihle ostře sledovaní lidé kompletně nepatří do tajného klubu sériových vrahů.
Honí je novináři. Skoro nikam nemůžou sami...
A nedivím se ani, že Harry nějaké zadostiučinění našel v armádě, kde ho brali trochu jako normálního týpka.
Máma nebyla jediná, koho ztratil.
Při čtení jsem si říkala, kolik "zaručených" zpráv z médií bylo fakt pravdivých. Ty hyeny si rády vymýšlejí.
Že miluji britskou královskou rodinu není žádná novinka. Autobiografie prince Harryho v zahraničí vzbudila neuvěřitelné ohlasy. A stejně tomu bylo i u nás. Čtenáři se dělí na dvě fanouškovské základny, a není se čemu divit. Já sama sice mám daleko raději jeho staršího bratra Williama, ale i tak je mi smutku Harryho opravdu líto. Do jeho autobiografie jsem se pustila v audiopodobě, a její názor jsem si potřebovala pořádně rozmyslet.
Náhradník, být náhradou za svého bratra v případě jeho skonu. Strašná myšlenka a o to hůře, zda-li to někdo opravdu takto bere.
První část knihy mapuje Harryho dětství, šťastné okamžiky s matkou, její zmizení, jak onu tragickou srpnovou událost roku 1997 nazývali s bratrem, a následné dospívání. Harryho v dětství zastihla opravdu spousta utrpení: rozvod rodičů, oddělení od milované matky a její následná smrt, neustálý tlak médií, nová žena Charlese, a samozřejmě také výchova a absence lásky.
Rozvleklá autobiografie prince Harryho, kterou načetl Daniel Krejčík ve vás opravdu vzbudí emoce. Kdo jste někdy zaznamenal nějakou kauzu z dřívějška, nebo tu současnou, najednou si při čtení/poslouchání knihy na tyto články vzpomente. Harry v “náckovské uniformě, Harry umře v armádě, Harry hodně popíjí atd. Nekonečné množství titulků, které princ svými slovy komentuje.
A proč vlastně se Harry rozhodl svěřit světu se svými myšlenky a životem? Jak píše v úvodu, jelikož Willy ani jeho otec možná opravdu nevěděli, proč se s Meg rozhodli odejít z “firmy, a protože ho nikdo neposlouchal. Rozhodl se o tom napsat.
Dlouhé, jednostranné, ufňukané a ublížené. Nechci zpochybňovat, že život známých osobností s novináři v patách je mnohdy náročný, ale mám za to, že především ti, kteří se v tomto rybníčku plácají už odmalička, by to měli zvládat lépe. Dle mého názoru je i Harry na médiích do jisté míry závislý a tudíž se nemůže divit, že to něco stojí, a za 40 let života se s tím už měl naučit nějak pracovat... netvrdím, že to je dobře, nebo že to měl lehké, ale těžký život vypadá úplně jinak. Přečtení této obtloustlé bichle (mám trochu kritický postoj k memoárům mladých lidí) mi přineslo pár zajímavých detailů ze života královské rodiny a určité vysvětlení chování prince Harryho. Některé pasáže byly zajímavé, ale žádné velké překvapení, ani šokující odhalení se nekonalo - v podstatě je to jen praní špinavého prádla na veřejnosti. Nefungující vztahy, chlad, přetvářku, nedostatek podpory a přijetí najdeme téměř v každé rodině... tak proč by ta královská měla být výjimkou?