Naivní detektivka z knihovny
Jana Chroustová
Děj se točí kolem malé knihovny v jedné pražské čtvrti. Knihovnice Jana Filupová kolem sebe sdružuje čtenáře, kteří se během příběhu promění v soukromé detektivy. Co uděláte, když v noci oknem svého bytu zaslechnete výkřik a výstřel? Rozhodnete se jednat jako hrdinové tohoto příběhu? Vypátráte s nimi, kdo, koho, jak a proč zavraždil? Krok za krokem můžete sledovat skupinu šesti čtenářů, kterak nalézají stopy vedoucí až do místního zdravotního střediska. Tam odhalují podezřelé okolnosti. Doktorka Lesecká je nezvěstná. Zemřela? Kdo by měl zájem na její smrti? Souhra odvážných činů našich přátel z knihovny nás provede kaskádou komických, napínavých, ale i útulných situací. O tom, že je knihovna především místem setkávání a že je možné s její pomocí jen tak mimochodem dojít až k úspěšnému odhalení vraha, vypráví tato detektivka.... celý text
Přidat komentář
Od knížky, co je zdarma ke stažení na netu a kterou jsem vzala jen z nouze, abych si rychle splnila bod do čtenářské výzvy, jsem toho moc pozitivního nečekala. Zase nějaký pisálek, no-name začínající autor, kde se budu horko těžko nutit do čtení, říkala jsem si. A ono ne! Dočkala jsem se velmi milého překvapení. Velice čtivá, dle mého spíše povídka, s naprosto odlišným stylem vyprávění, než jsem zvyklá u nováčků (i osvědčených autorů) potkávat. Neobvyklý přítomný čas mi trochu připomněl Macha a Šebestovou, takže věřím, že i ten byl důvodem snadného navození humorné atmosféry. Té pomáhalo i časté (nenásilné) obracení se na čtenáře (oslovování autorem, které obyčejně nemívám moc ráda, ale tady to sedlo parádně), naprosto úžasně naivní povahy hlavních hrdinů a celkově laskavý tón příběhu.
Zločin díky takové atmosféře byl velice odlehčený, ale troufám si tvrdit, že co do zápletky a vyřešení je srovnatelný s jinými, kterých v TV seriálech vidíme spoustu.
Jsem ráda, že jsem na autorku (a potažmo při gůglení i na její roztomilé obrázky) narazila a doufám, že se ještě nějakého jejího spisovatelského počinu dočkáme.
Kniha je roztomilá a naivní. Rozhodně nejde o velký detektivní příběh i jazyk občas pokulhává, ale text tak nějak neuráží. Asi spíš bude bližší pro lidi, kteří žijí v oblastech, kde jsou silnější sousedské vazby, prostě takový ten maloměstský způsob života. A do toho klidného stereotypního času se ozve výkřik a výstřel...
Jak by to vypadalo, kdyby se civilové zapletli do vraždy a začali jí řešit? Asi nějak takhle. Dobře se to četlo, ale nic extra Vám to nepředá.
Co čekat od knihy, co se jmenuje Naivní detektivka z knihovny?
Přesně to, co bylo napsáno v této knize.
Ke knize jsem se dostala díky CV a pecka. Styl psaní překvapivě jiný než mají jini autoři a moooc se mi líbil.
Oddechová, tak trochu bláznivá večerní jednohubka, nebylo to špatné, celkem dobré nenáročné čtení a splněn bod do knižní výzvy - postava pracující v knihovně.
Četla jsem do čtenářské výzvy a příliš mnoho nečekala. O to více mě kniha velmi příjemně překvapila. Moc hezky se to četlo, jako bych při čtení slyšela samotnou autorku, jak příběh vypráví. Líbily se mi i zakomponované vysvětlující vsuvky autorky. Do pěti hvězdiček příběhu chyběl nějaký překvapivý zvrat v závěru, avšak i tak hodnotím příběh velice kladně. Na poslední straně je i informace, že příběh byl zpracován i jako rozhlasová hra (s uvedením odkazu pro poslech). Určitě si hru pustím ještě jednou do ucha.
Opravdu naivní detektivka o tom, jak skupina čtenářů knihovny zjistí, co se vlastně stalo u staré vily. Poslechla jsem si i rozhlasovou hru. Ta byla samozřejmě zkrácená a trochu pozměněná.
Milá jednoduchá detektivka, která mě moc bavila. Sice krátká jednohubka, ale s napětím, bez zbytečné omáčky. Skvělá parta "pátračů".
Pátrání skupiny amatérských detektivů bylo místy napínavé, ale častěji úsměvné.
Kniha se hodí do ČV 2024
Jo, líbilo! Skoro jako od Fan Vavřincové. Nenáročné, ale pobavilo. Klub důchodců na stopě... a vyřešili celý případ.
Mně se to líbilo, kniha byla vtipná. Hodně jsem se nasmála. Přečteno za jeden den a sedí mi do letošní čtenárské výzvy - knihovnice.
takové "čtení do tramvaje" - neurazí, ale za týden už člověk neví, o co šlo, žádný velký dojem nezanechá;
Tuto útlou detektivní hříčku jsem četla kvůli letošní Výzvě a docela jsem se pobavila autorčiným stylem psaní. Konec mě trochu zklamal, předpokládala jsem totiž, že celá kriminální zápletka bude jen domnělá nebo vyústí v nějaké překvapivé odhalení.