Najdeš mě ve tmě
Vlastina Svátková
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449766/mid_najdes-me-ve-tme-Ljo-449766.jpg
3
70
70
Vše, co září, si musí projít tmou. Není třeba se jí bát. Jen se jí nechat vést. Co se vlastně nachází na konci tmy? Bolest, nebo odvaha? Co když je tma jediným bodem na mapě, kde můžeš najít sama sebe? Zůstaneš, kde jsi, nebo půjdeš? Opustíš zdánlivě milované? Překročíš vše, co tebou manipuluje, a naučíš se říkat hlasité NE? Zamíříš tam, kde se o lásku neprosí? Vykročíš tam, kde láska dávno je? Ve své nové knize Najdeš mě ve tmě, jsem psala o tom, co jsem slyšela v naprostém tichu. O lidech, kteří nic neříkají, ale tolik by toho potřebovali říct. Naslouchala jsem tomu, co nikdo nahlas nevysloví, protože strach je silnější. Naslouchala jsem sama sobě a psala o tichu ve tmě. Příběh o hoře, na kterou jsem vyšlapala, abych se podívala před sebe, na pokraji sil a skoro bez dechu, a uviděla ještě větší horu. Cesta, která nikdy nekončí. Cesta, která nám dovolí na chvíli pocítit záblesk štěstí. Cesta, která nám ukazuje vše, co potřebujeme vědět. Cesta, která nás vede tam, kam potřebujeme jít, i když neříká nic o místě, kam nás vede. Můj příběh je i váš. Byl, nebo jednou bude. Všichni jsme součástí toho, co čteme.... celý text
Přidat komentář
AUDIOKNIHA. Nalákala mne tím, že se laicky zabývám psychologií a taktéž krásnou obálkou. Bylo to mé první seznámení s autorkou. Co se dá o knížce říct pozitivního je, že je upřímná. Autorka je však dost otravná osobnost s jakousi "labilní" poruchou osobnosti. Z hlediska slohu se toto projevilo dost i na knize, čiší z toho takový "deník-zpověď-bezladuaskladu" styl, který vlastně nemá žádnou pointu, respektive pointa je rozplizlá všude a nikde. Povaha knihy mi samozřejmě nedá i neohodnotit tento "příběh" či "osud". Autorka se v miš-maši myšlenek se snaží udělovat jakési rady a sděluje, že na některé věci přišla a že už pochopila a vyzrála, nicméně z celé knihy čiší naopak nevyrovnanost a velký neodstup nad sebou a svým prožíváním. Děsivé je, že jak zde v komentářích tak z knihy je vidět, že má asi své fanoušky, které nějakým způsobem inspiruje. Neumím si úplně představit jakým, spíš to asi bude "vrána k vráně", nicméně kladu si otázku, jestli taková spolupráce pomáhá, nebo naopak udržuje lidi ve společné mizérii. Druhou otázku, kterou si kladu, je jestli lze vůbec takovým lidem pomoci, s ohledem na fakt, že autorka se podle svých slov dost sebevzdělává a prošla několika psychoterapiemi i psychoterapeutickým výcvikem - což opravdu je v této zpovědi vidět pouze málo. Nějak mám z toho pocit, že autorka sice na úrovni rácia ví, kde je chyba - v knize to i několikrát popisuje - ale z knihy lze vidět, že není schopná svůj vztah k mužům a ke světu obecně na úrovni prožívání změnit a otázka je, jestli je to vůbec možné. Co mne zarazilo asi nejvíc je fakt, že nevyrovnaný neurotik napíše takto zmatenou knihu a někdo ji vydá a ještě si to najde své fanoušky. Četla jsem kdysi knihu napsanou přímo od schizofreničky, a ta měla od sebe větší odstup než tato autorka. Závěrečné věty - že někteří lidé tápou ve tmě a nechtějí být nalezeni - popisují, kde se autorka (stále) nachází, i když já v tom nevidím tu pozitivní konotaci, která tam asi byla zamýšlena. Přeji autorce hodně štěstí a zážitek spokojeného, vyrovnaného vztahu ke světu i k sobě bez sebeklamu a berliček. A vyrovnaným čtenářům citlivým na estetiku, aby se nenechali jako já zmást krásnou obálkou. A těm nevyrovnaným, aby se nechytali rad a neinspirovali prožíváním této autorky.
Knížek na podobné téma jsem už přečetla pár, ale tahle se mi líbila teda hodně. Krásně popisuje úskalí života s narcistou, to mi teda dost otevřelo oči :)
Nieco, co ma zaujalo, tiez si myslim, ze by mi pomohla, v popise knizky su presne tie otazky, nad ktorymi som sa zamyslala.
Některé pasáže byly fajn..v některých jsem se ztrácela...možná i z toho důvodu, že se mě manželské problémy netýkají.
Kniha čtená v rámci Čtenářské výzvy. Určitě bude pro někoho přínosná, psaná je hezky,čtivě. Jedná část už mě dost iritovala a další mnou naopak souhlasně rezonovala. Četla jsem s obavami, neb jsem na ni neměla nejlepší recenze, ale líbila se.
Mám z knížky rozpačitý, smíšený pocit... ke konci mi přišlo, že už je to pořád dokola, jak být "dokonalou" ve vztazích, co určitě dělat, nedělat apod. Ale jedná pasáž se mnou zarezonovala víc než zbytek knihy, vyjádřila přesně to, o čem sama přemýšlím a třeba neumím přesně pojmenovat. A už jen kvůli těmto čtyřem stránkách pro mě kniha hodnotu má, čtyři stránky mi daly velmi mnoho. Kniha nebude pro každého, pokud na takový typ knihy nemáte náladu, nedoporučuji, Ale je dost možné, že jedna stránka Vám zrovna pomůže, ať už jakýmkoliv směrem.
Mně se kniha líbila, ačkoli téma nevydařeného manželství pro mě není (díky bohu ;)) aktuální. Zajímavý pohled na vztahy mezi mužem a ženou a především na vztah s narcistou. Taková zpověď autorčiných zkušeností, její cesty a vnitřního vývoje. Po dočtení přesně vím, komu knihu daruji, dotyčné řekne určitě víc a snad i přijde vhod.
Úžasná kniha, líbila se mi že všech nejvíc, protože přišla zrovna ve chvíli kdy jsem ji potřebovala. Je převážně o toxických vztazích a tím jak se pak vyrovnat sama se sebou a také to že to co v a po těchto vztazích cítíme je úplně normální a je to v pořádku. Děkuji za ní
Tato knížka si mě našla.... Ve správný čas. Děkuji za ni. Je kouzelná v tom, že se nesnaží okouzlit, ale přináší pravdivost a realitu - takovou, jaká je. Mnohdy jako bych četla o svých pocitech. Otevře oči těm, se kterými souzní. Jen najít sílu a odvahu vstoupit do tmy...
Vůbec nevím, kdo to je (myšleno autorka).
Ale našla jsem v tom samu sebe, svoje chyby a svoje motivy, které (byť tehdy nevědomě) stály v pozadí mých vlastních neúspěšných vztahů.
Pro koho by kniha mohla být přínosem? Pro všechny, kdo mají tendenci přitahovat narcistické jedince do svého života a hledají proč a jak z toho ven. Kuchařku ale nečekeje, spíš vhledy, které je dobré si připomínat, když se okolo vás začne někdo motat a vy zase nechcete naskočit na stejný vagón, a taky povzbuzení, že cesta ven ze začarovaného kruhu existuje.
Zda se mi to, nebo je to jen jednostranne vysvetleni svetu, proc se Vlastina Svatkova zase rozvadi? Kvuli blbemu detstvi, na ktere jde hodit a vysvetlit si jim skoro vse, ji nevysel dalsi vztah. Oba jeji manzele byli manipulatorsti grazlove s diagnozou a prestoze se ona tak snazila, tak rozvijela, tak oni to cele pokazili. Ano, mluvi tam o svych chybach, jakoze kdyby mela zpracovane detstvi, tak by se ji to snad opakovane nedelo..zas mi to pripada jako zbaveni se zodpovednosti, je potreba najit nekoho, kdo za to muze. A hlavne si rict nevadi a jit dal.
(Audiokniha) Uf, hele no asi takhle. Je to prostě zpověď a zkušenost jedný ženy. Je vidět, že má toho hodně načtenýho z psychologické literatury, četla hodně rozvojových knih, to je jasný a sama to říká. Její rady jsou tak ověrěný i jinými. A s většinou z nich souhlasím. Ostatně začala jsem tu knihu poslouchat, když jsem byla emočně fakt vyřízená a musím říct, že první část mi fakt pomohla. Takový to “ježiš no jo, to jsem četla a teď to říká i ona” chápavý pousmání. Postupně mě ta repetice a házení chyb jen na jednoho z partnerů (v audioverzi ještě sugestivní dementně agresivní hlas muže a milý něžný racionální hlas ženy)začalo dost srát. Obzvlášť u části fiktivního příběhu nebo co to bylo. Takže za mě asi takhle: chápu to jako jedinečnou, psychoterapeutickou zpověď, která může pomoct, zároveň jako u všeho bacha na jednostrannost a neposuzovat svoje vztahy se vztahami jiných.
Mělo by to mít podtitul "pouze pro fanoušky". Pro kohokoliv jiného zbytečné čtení.
Hezky napsáno,ale nejspíš jen pro ty kteří žijí ve špatném vztahu. Taková terapeutická zpověď. Z knihy jsem cítila jen to že Vlastina potřebuje světu vysvětlit proč ji znovu nevyšlo manželství. Ale samozřejmě hodnotím to ze svého pohledu ženy která žije ve spokojeném vztahu,pro ostatní neštastné ženy to může být asi velmi přínosné.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Prostor pro duši |
| 2020 |  Najdeš mě ve tmě |
| 2014 | Sama sebou |
| 2019 | Čtení na léto aneb Fejetony k vodě |
| 2010 | Moara - O čom všetkom je láska... |
Všechno má svůj čas a o knize Vlastiny Svátkové to platí dvojnásob. Pro některé čtenáře totiž ten čas na tuto knihu nikdy nepřijde a někdo jiný se jí může chytit jako tonoucí záchranného kruhu. A s tím by k jejímu čtení i měli přistupovat.
Já jsem ten druhý případ. Nejen, že se mi líbila, ale v mnohém mi i pomohla. Pomohla mi v nelehké životní etapě. V mé vlastní momentální tmě. Otevřela mi oči a řekla, že v tom nejsem sama.
Každý si v ní najde to svoje a pro mě byly některé pasáže až drtivě pravdivé. Kdo nezažil toxický vztah, toxického partnera a jeho narcistickou poruchu osobnosti na vlastní kůži, nepochopí.
Já pochopila a Vlastině děkuji.