Najdi Rebeccu
Eoin Dempsey
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436024/mid_najdi-rebeccu-u76-436024.jpeg
4
496
496
Christophera a Rebeccu nemohlo nic rozdělit – ani její tyranští rodiče, ani snoubenec, kterého si našla po útěku do Anglie. Ale když vypukne druhá světová válka a nacisté obsadí ostrov Jersey, je Rebecca transportována do Evropy v rámci „konečného řešení“. Christopher mezitím vstoupí dobrovolně do SS – jen tak má šanci najít ženu, kterou miluje. Ženu, jejíž poslední stopy vedou do nechvalně známého tábora Osvětim. Najdi Rebeccu je strhující příběh obětavé lásky v nejtragičtější době lidských dějin z toho nejstrašlivějšího místa... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Finding Rebecca, 2014
více info...
Přidat komentář
Knížek s tematikou druhé světové války jsem za svůj život přečetla nespočet, přesto mi ale stále mají co předat a román Najdi Rebeccu je toho důkazem. Spíše než koncentrační tábor Osvětim, kam se společně s Christpherem dostáváme ve druhé polovině knížky, mě ale pohltil krásný milostný příběh odehrávající se před druhou světovou válkou na malebném ostrově Jersey. V knížce byl nádherně popsaný vývoj vztahu Christophera a Rebeccy, kteří museli překonat spoustu překážek, aby mohli být spolu. Kromě této romantické linky v první polovině knížky sledujeme také měnící se náladu ve společnosti s příchodem nacismu a stále se zhoršující postavení Židů, kteří jsou nakonec z ostrova Jersey odvlečeni do koncentračních táborů zbudovaných v různých koutech Evropy.
Příběh se následně přesouvá do Osvětimi, kde sledujeme postavu Christophera, jak se snaží vypořádat se situací v táboře. Autor dokázal perfektně vystihnout psychiku člověka, který zásadně nesouhlasí s násilím prováděném na vězních a jejich vyvražďováním, které je tam na denním pořádku, zároveň se ale snaží zachovat zdání, že je oddaný nacismu a Vůdci, aby měl šanci dostat se ke své životní lásce.
Knížka byla nabitá emocemi, zamilovala jsem si oba hlavní hrdiny a prožívala jsem s nimi jejich nelehký příběh od začátku až do konce. Zalíbil se mi také styl psaní Eoina Dempseyho, takže si určitě plánuju přečíst i jeho knížku Růže bílá, černý les.
Zajímavě pojatý příběh. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila a fandila jsem jim. Ale nedám plný počet hvězd, bylo to až moc romantické, ikdyž hrůzy koncentračního tábora jsou asi popsány dost realisticky. I tak doporučuji přečíst, sama se k ní někdy v budoucnu jistě vrátím.
(27. 7. 20 - 17 888 - 44)
Uzasne, doporucuji. Libilo se mi, jak jsou tam zobrazeny 3 useky jejich zivota a neprekryvaji se, jako ve vetsine knih.
Čtivé, hlavní postavy sympatické. Do tohoto období se dá vložit tolik příběhů, které mě vždy dokáží vzít u srdce.
Velmi zajímavý příběh, kdy na Osvětim máme pohled z druhé strany mince. Nicméně je to na mě trochu moc nereálné, naivní. Ale abych nebyla je kritická.. Když se povznesu nad uvěřitelnost, vlastně jsem si čtení docela užila. Milé, romantické, trocha zápletky s hledáním Rebeccy. Ale jo, dávám 4 hvězdičky, každopádně znovu už číst nebudu.
Nápad dobrý, přece jen téma 2. světové války z pohledu nacistického důstojníka není až tak časté, obzvláště je-li tímto důstojníkem zamilovaný hoch hledající svou dívku, který se s myšlenkami nacismu neztotožňuje. Ale celkový dojem byl podle mě slabý. Příběh citlivý a romantický, ale takový neuvěřitelný a konečné hrdinství už mi přišlo dost přehnané. Růže bílá, černý les hodnotím rozhodně lépe. O románu Najdi Rebeccu bych řekla, že to byl určitě skvělý nápad, hezký pokus, ale výsledek spíš nic moc.
Romantický příběh dvou lidí, kteří nedokázali ani v těžkých chvílích zapomenout na toho druhého...
Příběh zasazen do války a do místa - koncentračního tábora, které nemá nic společného se zdravím rozumem a lidskými hodnotami...
Poutavý, čtivý román a konec mě dojal, vlastně jsem už ani takový konec nečekala.
Mně se Růže bílá, černý les líbilo více, ale ani jedna z knih irského autora rozhodně, dle mého mínění, nespadá mezi top věci, které jsem kdy četla. Místy ubíhal děj celkem rychle, ale místy jsem se do čtení musela nutit a dočíst především konec bylo opravdu hodně těžké....
Četla jsem jsem i knihu Růže bílá, Černý les a u ní jsem si říkala, že některé pasáže moc realistické nebyly. Ovšem u tohoto díla mě to napadalo poměrně dost často.
Kniha se čte pěkně. Autorův styl je velice čtivý, je vidět že si s příběhem skutečně pohrál (má vynikající smysl pro detail). Ale....
Netvrdím, že to je blábol alá Tater z Osvětimi, ale ten příběh (hlavně ten konec) mi přišel... No ne, že by se to nemohlo stát... Ale přišlo mi to velice nepravděpodobné :-) Přesto se mi kniha četla dobře a jsem ráda,že jsem ji přečetla
Po přečtení autorovy knihy Růže bílá, černý les, která u nás vyšla jako první, jsem se z obálky knihy dozvěděla, že Najdi Rebeccu je autorův první román. Jelikož databáze knih neumožňuje dávat půl hvězdy, dávám nakonec tři, ačkoli bych přidala ještě půl hvězdy navíc. V případě jeho druhé knihy jsem totiž rovněž dala tři hvězdy, nicméně tento příběh byl čtivější a o něco více uvěřitelnější a realističtější než autorova druhá kniha. Přesto mám pocit, že nálepku světového bestselleru dostávají téměř pokaždé všechny knihy, které mají nějakou spojitost s druhou světovou válkou a je jedno, jak moc jsou dobré, čtivé, jak dobře dokáží autoři pracovat s literaturou a dostupnými prameny na toto téma, jakou látku si z tohoto období vyberou a podobně. A takový pocit mám z obou knih Eoina Dempseyho. Prostě jako by je psal na objednávku nebo jenom s tím, že si řekl, druhá světová válka prodává, tak obě své knihy zasadím do období druhé světové války, přidám trochu červené knihovny a mám zajištěn úspěch i nálepku světového bestselleru. Přesto se domnívám, že s ohledem na to, nakolik je druhoválečná tematika již ohraná v populární kultuře, zaslouží si její románové zpracování punc větší uvěřitelnosti. A tomuto autorovi prostě uvěřit jeho knihy nedokážu. Za mě tři hvězdy.
Růže bílá, černý les mě naprosto uchvátila, a proto jsem -logicky- měla vysoká očekávání i u další knihy od E. Dempseyho. Je pravda, že Rebecca vyšla v originále dříve, tudíž ji můžeme považovat za autorův debut a něco málo mu prominout, nicméně, wow efekt či nadšení se z mé strany v tomto případě nekonalo. Těžké téma předválečných a válečných let na ostrově Jersey se skoky do minulosti a poté kapitoly z Osvětimi, kam se hlavní hrdina dostal, aby našel svou milovanou Rebeccu. Jelikož retrospektivního vyprávění bylo poměrně dost a dokázala jsem se vcítit do romantického příběhu, byla jsem napjatá, jak to celé dopadne. Happy end, najde ji, kam se vůbec poděla...? Atd. Každopádně celkově mi v ničem neučarovala, některé pasáže byly pro mě až moc kruté (a to si myslím že jako čtenářka zvládnu dost), nebo jsem na to jen nebyla ve formě. Konec dával smysl, zahrát si na takového Nicholase Wintona, no dobře, proč ne, ale uměla bych si jej představit i jinak.
Poprvé jsem četla román, který se zabýval Osvětimí z druhé strany - z pohledu příslušníků SS. Většina příběhů z koncentračních táborů se soustřeďuje na život vězňů. V této knize se ale budete po většinu času pohybovat v komunitě nacistů, která vás bude děsit - zároveň však budete přemýšlet o věcech, o kterých jste možná nikdy nepřemýšleli, půjdete do hloubky.
Na knihu jsem po dobu jejího čtení myslela v podstatě neustále... Příběh Christophera mě nesmírně zaujal. Myslím, že autor měl opravdu úžasný nápad, který zvládl zpracovat na výbornou.
Co se týče milostné linky - byla uvěřitelná. Možná jsem čekala, že bude hlavním a stěžejním bodem celé knihy - a ona jím byla, jen zůstala skrytá.
První část knihy je na odlehčení - sledujeme tu počátek dětské lásky, která se přelévá do dospělosti. Zamilováváme si hlavní hrdiny a nádherný ostrov Jersey.
Druhá část, kdy se ocitáme ve válce je pohlcující. Christopherův život v Osvětimi je tak poutavý a těžký na představení i pochopení. Zároveň je však tak dobře zpracován a zmapován, že bych si ho s velkým zaujetím přečetla ještě jednou. Nejsou tam hluchá místa. Každý rozhovor s nadřízeným, každá kulka i výkřik mrazí. V jednom momentu jsem chtěla stránku přepsat, aby se nestalo to, co se stalo.
Mám pocit, že ve mně tato kniha zůstane napořád. Vyniká mezi knihami s tématem holokaustu právě tím, z jaké strany na tyto zvrácené dějiny pohlížíme.
Jsem z objevení nového autora nadšená.
Co se týče konce, tam pociťuji menší zklamání z toho, jak byl zpracován. Zvrhlo se to v limonádové řeči a v ne zcela realistický dialog. Řečem o odpuštění jsem mohla jen stěží věřit, i když... tohle mi nepřísluší posuzovat.
Přesto mi to nezkazilo celkový dojem z knihy.
Tu šeď a všeprostupující temnotu, morální dilema, hlubokou depresi a neskutečnou odvahu - to si budu pamatovat. To je to, co uvízne ve vaší hlavě, když knihu přečtete. Jako byste najednou zapomněli na lásku - tak bravurně je popsán svět, do kterého se budete muset ponořit, pokud se rozhodnete spolu s Christopherem najít Rebeccu.
Velice pěkný román z prostředí před 2.sv válkou a během ní. Christopher se snaží najít svoji milovanou Rebeccu. Podaří se mu ji najít? Těším se i na další knihu od autora.
Kniha se četla dobře, přečetla jsem ji jedním dechem. Velmi svižné čtení. Jen konec byl na mě přiliš rychle ukončen.
Knížka je pěkná, ale někdy příliš zdlouhavá. Přesto oceňuji téma, které autor zpracoval . Jen to, jaký vybral konec mi přišlo trochu neuvěřitelné. Za přečtení tento příběh určitě stojí.
Tak nevím, zda je štěstí nebo chyba , že jsem tuto knihu četla jako první , před Růží bílou, černým lesem, kterou mám doma vlastní a její přečtení na mě ještě čeká. Dle komentářů zde asi spíše štěstí, protože mě čeká autorova "lepší kniha". Nevím, jestli je to výše uvedeným anebo nižším hodnocením a tím pádem mým sníženým očekáváním , že jsem byla opravdu překvapená, jak se mi příběh líbil. Zvláště kapitoly z Osvětimi, byly, dle mého, skvěle zpracované a dostaly se mi pod kůži. Určitě je k debatě, zda se to takto mohlo stát, zda ten pohled na život v jednom z největších a nejkrutějších vyhlazovacích táborů světa v době 2. světové války není příliš stavěn na náhodách, kdy Vám přeje štěstí , byť minimálně na jednu ze scén knihy asi nikdy nezapomenu. Protože kniha popisuje asi 40 ti leté období, nemohla jít úplně do hloubky, přesto si z ní povrchní dojem neodnáším. V něčem mi trochu připomínala Tatéra z Osvětimi, možná stylem vyprávění, i když tento příběh vznikl, na rozdíl od Tatéra, jen ve fantazii autora. K diskuzi je, jestli měl mít těch závěrečných několik desítek poválečných stran, ale mě zásadně nevadily, i když bych si takový konec nutně nepředstavovala. A tak se těším na Růži bílou, černý les, myslím, že nebudu zklamaná.
Kniha se mi líbila, jediné co je k vytknutí je, že konec knihy je hrozně moc urychlený
Kniha se mi četla velmi dobře. Příběh je velmi poutavý. Jediné, co by se mohli vynechat, je závěrečná část knihy, která je zdlouhavá a místy už nudná.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus láska Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaust deportace Židů
Pro mě zklamání. Nereálné, nepravděpodobné, místy až absurdní. Z úcty k těžkému tématu holocaustu a Osvětimi dám tři hvězdy, ale doporučit bych rozhodně nikomu nemohla. Navíc hrozná redakční práce, nevím, jestli už v originále (nesrovnalosti ve věku hlavních hrdinů) nebo v překladu.