Najdi Rebeccu
Eoin Dempsey
Christophera a Rebeccu nemohlo nic rozdělit – ani její tyranští rodiče, ani snoubenec, kterého si našla po útěku do Anglie. Ale když vypukne druhá světová válka a nacisté obsadí ostrov Jersey, je Rebecca transportována do Evropy v rámci „konečného řešení“. Christopher mezitím vstoupí dobrovolně do SS – jen tak má šanci najít ženu, kterou miluje. Ženu, jejíž poslední stopy vedou do nechvalně známého tábora Osvětim. Najdi Rebeccu je strhující příběh obětavé lásky v nejtragičtější době lidských dějin z toho nejstrašlivějšího místa... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Finding Rebecca, 2014
více info...
Přidat komentář
Upřímně nevím co si extra myslet, krásně napsáno, ale jde tam prostě dost cítit ten uměle vytvořený nápad. Není to nejhorší kniha, ale ani ta nejlepší kniha s touhle tématikou. Spadá tak nějak do středu.
Zklamání. Ani na chvíli jsem neměl pocit, že by se něco takového mohlo stát. Autor přeskakuje potenciálně zajímavé události (např. jak se z Christophera za tak krátkou dobu stala tak vysoká šarže při své minulosti? apod.) a celé je to naprosto umělé. Hrdinové se rozhodují tak, aby to autorovi vyhovovalo. Ale to by museli být hloupí a úplně naivní. Doporučuji Jiskru života od Remarquea, tohle bohužel ne.
I když mám rozečtenou Růži, rozhodla jsem se v momentě, kdy jsem dostala tuto knihu, přečíst právě ji, jakožto autorovu prvotinu. Abych šla pěkně vzestupně. A doufám, že to tak bude, protože tahle kniha je dobrá, ano, ale.....ale není wow. Ne pro mě. Dobrá kniha, čtivá kniha, nápaditá kniha, překvapivě docela happyendová kniha (což jistě mnozí ocení), ale třeba Hana nebo Zlodějka knih ve mně nechala víc emocí, hlubší prožitek. Trochu mi to navíc pokazil ten konec, deset let po válce, těžko uvěřitelné a takové.... nevím, nějak mi to nezapadalo, za to jedna hvězda dolů. Doporučit ji ale určitě můžu a už se těším na Růži bílou, černý les.
WAW! Tak to bylo úžasné počtení. Strhující životní příběh německého mladíka Christophera a židovské dívky Rebeccy se začíná odvíjet na ostrově Jersey, kde k sobě oba mladí lidé postupně začínají nacházet cestu a jejich vzájemné sympatie se začínají přeměňovat v něco daleko hlubšího a trvalejšího. Společné plány na skvělou budoucnost jim ovšem zhatí vojenská mašinérie 2.světové války...
Z období 2.světové války jsem četla už mnoho titulů a musím napsat, že Najdi Rebeccu řadím k těm zajímavějším z nich. Kniha mě zaujala tím, že se celý příběh netočí jen kolem vztahu Rebeccy a Christophera, ale že také poskytuje pohled na fungování koncentračního tábora jak z pohledu německého vojáka, tak židovských vězňů a nabízí i příběh člověka, který se nebál a riskoval vše, aby v táborovém pekle neztratil sám sebe. Také se mi líbilo pomyslné rozdělení příběhu na tři části, z nichž se první odehrávala před válkou a těsně po jejím vypuknutí na ostrově Jersey, druhá pak v osvětimském pekle a závěrečná pak v poválečném světě. Bylo zajímá sledovat proměnu jednotlivých postav v průběhu času...
Od autora jsem četla už vloni knížku Růže bílá, černý les a musím napsat, že Najdi Rebeccu se mi líbila mnohem víc. Byla taková víc propracovanější a nepůsobila na mě až tak moc jako červená knihovna. U Růže mi zkazil celkový dojem její konec, který jsem čekala více rozpracovaný, protože mě zajímalo, jak jednotlivé postavy prožívaly konec války a úplný závěr mi přišel až moc přesládlý...
Máte-li tedy rádi válečné příběhy, okořeněné špetkou romantiky, tak si Najdi Rebeccu určitě nenechte ujít.
Román odehrávající se většinou v koncentračním táboře, to asi není to, co většina lidí dnes hledá a to je v tomto případě určitě škoda. Koncentráčnické hrůzostrašné scény jsou zde samozřejmě také, ale je to především román o veliké lásce a také o tom, že i v těžkých dobách stojí za to být dobrým člověkem. Některé scény jsou opravdu úděsné, ale celkově vyznívá kniha velmi pozitivně a to je tedy na ní to opravdu nejcennější.
Za mě vynikající román, ve kterém je hlavní hrdina dozorce v Osvětimi. Díváte se tedy na události holocaustu trochu jiným pohledem. Zároveň tam probíhá související milostná linka, která ovšem není nějak přehnaná. Osobně se mi kniha četla daleko lépe než Růže bílá, černý les a v rámci podobných románů týkajících se holocaustu ji řadím mezi ty nejlepší. Jsem hodně zvědavý na další autorovu knihu. Více ode mě v recenzích
Mně se kniha hodně líbila,bylo tam hodně smutku a rozčarování,ostatně toto téma nic jiného ani neslibuje.Příběh pěkně plynul a slzičky ukáply.Doporučuji.
Doufala jsem, že dle anotace a recenzí bude tato kniha krásná, že mne zaujme od prvního slova. Byla.
Není to klasický příběh, který by doslova popisoval hrůzy koncentračních táborů, spíše je zlehčuje a ukazuje v pozitivnějším světle. Nicméně se příběh četl velmi lehce, chcete vědět, jak to bude dál. Bohužel jsem hvězdu musela ubrat za ne příliš povedený konec, kdy jsem měla pocit, že knihu dopisoval někdo jiný.
Druhá autorova kniha a opět jsem nadšená.
Člověk v této knize vidí, co všecho je člověk schopný udělat pro lásku. Příběh se mi moc líbil, bylo to zase z jiné strany než jsme zvyklí od knih s touto tragickou tematikou.
Člověk si i uvědomí, že né všichni, co pracovali ve vyhlazovacích táborech, tam byli proto, aby zabíjeli Židy. Slzička párkrát ukápla.
Každý pozná, kdy ta "pravá" láska, je doopravdy pravá a je schopný za ní bojovat, i přes hrozbu smrti.
Nemohu srovnat s první autorovo knihou, jelikož to bylo z jiného soudku.
Za mě super.
První autorova kniha vydaná u nás "Růže bílá, černý les" nebyla jen lepší, byla přímo o několik tříd výš, takže toto je zklamání. Snad je to tím, že toto je prvotina a vidím ji jako málo propracovanou. Celý děj knihy nepůsobí komplexně.
Místo silného románu z válečného období je to limonáda z války. Tady je v popředí milostný příběh, ta historická část je tu, sice důležitou, ale jen kulisou. Zpracování balancuje na hraně červené knihovny a často do jejího žánru přepadá. První a poslední část knihy je zamilovaný románek se slovními obraty hodnými pravé staré červené knihovny. Tady může být na vině i překlad, ale to neposoudím. Silné momenty z koncentračního tábora na mě nepůsobily tak, jak měly. Dělaly spíš dojem poslepovaných střípků krutostí k posílení celého děje.
Chtěla jsem dát 3*, ale za ten konec strhávám další hvězdičku. Část z roku 1954, tedy posledních asi 50 stran, bylo neuvěřitelné dohadování a přímo citové veletoče. Autor z konce udělal hotové melodrama se spoustou prázdných frází.
U většiny čtenářů má kniha úspěch a já ctím názory ostatních, ale za mě určitě ne, toto není četba pro mne.
Tragické, jako každá kniha pojednávající o genocidě Židů a vůbec o válečných útrapách. Je to velmi smutné čtení.
Tak mám dočteno, moc hezký příběh, velmi oceňuji že nebyl jen z války,ale že tam byl příběh hlavních hrdinů ještě před ní.
Strhující a dojemné. Přišlo mi to méně přímočaré než první Dempsyho kniha, ale to mu dávám jedině k dobru.
Téma knihy je hrůzné...bez diskuse. Některé scény z Osvětimi byly příšerné a místy mi bylo až nepříjemně, když jsem četla dále.
Jenže i tak se prostě nemůžu zbavit dojmu, že holokaust je zde vyobrazen povrchně, a že tato kniha je jen jedna z mnoha, které na knižním trhu teď jsou.
Za pár měsíců budu sice vědět, že jsem tuhle knihu četla, ale děj si budu pamatovat matně.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus láska Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaust deportace Židů
Knihu jsem přečetla za jeden den, čte se dobře. Některé pasáže jsou drsnější, ale to je pro tuto knihu potřeba. Trochu mne zklamal konec.