Najšťastnejší človek na Zemi
Eddie Jaku (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470596/bmid_najstastnejsi-clovek-na-zemi-gnR-470596.jpg
5
1120
1120
Eddie Jaku sa vždy považoval v prvom rade za Nemca, až potom za Žida. Bol hrdý na svoju krajinu. Všetko sa zmenilo 9. novembra 1938, keď ho nacisti zbili, zatkli a odvliekli do koncentračného tábora. Počas nasledujúcich siedmich rokov Eddie denne čelil nepredstaviteľným hrôzam. Najskôr v Buchenwalde, potom v Auschwitzi a nakoniec počas nacistického pochodu smrti. Prišiel o rodinu, priateľov aj svoju vlasť. Eddie však prežil, a tak si slávnostne sľúbil, že sa bude každý deň usmievať. Dnes verejne rozpráva svoj príbeh, delí sa s poslucháčmi i čitateľmi o svoju múdrosť a žije najlepšie, ako vie. Vzdáva tým hold všetkým obetiam holokaustu a verí, že je „najšťastnejším človekom na zemi“. Eddieho biografia vyšla v roku 2020, keď autor dovŕšil sto rokov. Je to silná výpoveď plná bolesti, no v konečnom dôsledku aj nádeje, príbeh o tom, ako možno nájsť šťastie aj v tých najtemnejších časoch. Kniha Eddieho Jaku sa dostala do užšieho výberu nominácii v kategórii literatúra faktu na ocenenie Indie Book Awards 2021 pre výnimočné nezávisle vydané knihy.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Happiest Man on Earth
více info...
Přidat komentář
Jednoznačně ANO!! Kniha je útlá a hltala jsem stránku za stránkou. Věkově k Eddiemu bych byla už pravnučka, avšak připomíná mi to chvíle, kdy si s mamkou říkáme, že je škoda, že jsme své prarodiče více neposlouchaly. Žiju v polském pohraničí, takže můj děda jako malý zažil druhou světovou válku a můj praděděček v ní zemřel. Tudíž se mě tyto příběhy daleko více dotýkají. Připadalo mi to, jako by mi to vykládal můj vlastní děda. Se školou jsme měli povinný výlet do Osvětimi a tohle by měla být i povinná četba. Přes všechny ty hrůzy, které si lidé museli zažít, byl Eddie plný nadhledu a dokázal se radovat z maličkostí. Jeho rodina na něj musí být pyšná. Touto knihou opravdu neprohloupíte.
I přesto, že se pan Eddie nenarodil jako spisovatel (a v knize je to znát), je pro mě jeho kniha inspirativní. Zažil si příšerné věci. Je až neuvěřitelné, že přežil a dokázal s tímto tajemství jít dál. Silný příběh, silného muže. Neskutečný člověk.
Je dobře, že jeho příběh zůstane navždy.
A za to všechno ho velmi obdivuji.
Myslím, že tady u té knihy ani nejde říct nic jiného, než že je to perfektní. Autobiografie jsou vždy hrozně subjektivní záležitosti, u kterých čtenáři moc nepřísluší hodnotit a soudit obsah, protože je to přeci jen život jiného člověka.
Eddie je, tedy teď už vlastně byl, neskutečný člověk, který si prošel doslova a do písmene peklem a přesto z knihy nepocítíte zášť ani nenávist. Jen laskavost, upřímnost a smíření.
Jak několikrát sám řekl, měl vlastně ohromné štěstí. Na rodiče, kteří by přenesli i hory, aby mohl studovat. Na přátele nebo i cizí lidi. A někdy ho měl prostě jen tak. A všechno tohle mu pomohlo přežít.
Nejvíc se mi líbí, jak je kniha pojatá. Na stoletého člověka by leckdo očekával tisíce stran, ale Eddie dokázal svůj život shrnou do dvouset i s poděkováním. A přesto nemám pocit, že bych byla o něco ochuzená. Vše vylíčil jasně, stručně a výstižně, nepouštěl se do žádného rozmazávání křivd a v těch hrůzách nikdy nezapomněl na malé radosti a zpětně úsměvné situace, když se s přítelem dělil o šálu nebo se musel dobrovolně vrátit do Osvětimi.
Eddie byl krásný příklad toho, jak úžasná věc je lidské tělo a že bez duše a vůle žít je to jen schránka. Byl schopný, laskavý a i v těch nejhorších částech života se stále snažil udržet nadhled. Upřímně doufám, že jeho kniha bude žít dál a že neunikne pozornosti učitelům, protože jeho výklad mě zaujal natolik, že bych si teď ráda poslechla i víc z tohoto období.
Může se tento životní příběh někomu nelíbit? Pochybuji! Ač byl často těžký na poslech i pochopení, tak obsahuje tolik moudrosti, dobroty a inspirace, že to překvapí nejednoho čtenáře. Od začátku do konce se jedná o velmi dobře napsanou autobiografii, od které se nelze odtrhnout. Víte, že se z toho všeho Eddie dostal, vždyť se dožil nádherných 100 let! Ale ta jeho cesta? Neskutečná!
Zaujala mě Eddieho odvaha, průbojnost a vynalézavost. I když se nacházel v obtížných a bezvýchodných situacích, nikdy se nevzdal. Měl i své pády dolů, pocity konečnosti, ale i tak tváří v tvář nesmírnému utrpení, to nevzdal.
Eddie je také nesmírně přátelský, skromný a moudrý. Nestěžuje si na svůj osud, nehledá pomstu. Předává svůj příběh, své hodnoty. Jeho přístup k životu je osvěžující, v dnešní době velmi ojedinělý a především neskutečně inspirující. Ve chvílích poslechu si člověk uvědomí, kolika malichernostem denně dodává na důrazu, a jak zbytečné to opravdu je.
Při poslechu jsem nenarazila na nic, co by mě nebavilo. Vše jsem si vyslechla jedním dechem ať už pro ponaučení, či z čisté zvědavosti. Tato kniha je opravdu silným a nezapomenutelným zážitkem.
Není to jen šťastný poslech, je i hodně bolavý a probudí ve vás vlnu vzteku, ale to k tomu patří. Nepochopím jediného popiratele holocaustu, tohle z dějin nikdo nevymaže!
Moc doporučuji. Poslech je krásně namluvený J. Kačerem a v tištěné verzi naopak získáte bonusové fotografie. Ať si vyberete jakoukoliv formu, neuděláte chybu. Tato kniha si zaslouží váš čas. Tento příběh by měl být slyšet.
Úžasná kniha, myslím si, že by si ji měl v dnešní době přečíst každý. Jeho lidskost i v nelidských podmínkách. Síla přátelství, láska k matce, inspirace pro lidi. Dojalo mě, jaké předává poselství, odkaz. Čeho by si lidé měli vážit a jak by se měli k sobě chovat. Prošel si strašnými věcmi a i tak splnil svůj slib.
Skvělá kniha, která neobsahuje jen hrůzu Holocaustu,ale i spoustu autorových mouder se, kterými se ani nejde neztotožnit.
Oceňuji Eddieho nadhled a chuť do života, bylo to velmi bolestné,ale i inspirativní čtení.
Unikátní příběh z času holocaustu. Ačkoli se jedná o poměrně tenkou knížku, její poselství je obrovské. Příběh začíná hrdým Němcem, pokračuje hrůzami, které jsou ale podané tak, že se člověku nechce vyloženě zvracet, i když mu jde mráz po zádech, až končíme nadějí. Nic takového jsem nikdy nečetla, doporučuji :)
Pokud vám uhranul fenomén Osvětimi, tenhle skutečný příběh rozhodně nevynechejte!
Holokaust je smutné téma, neobejde se bez slz a soucitu k obětem, které si musely vytrpět neskutečné horory.
Tahle kniha se napříč tomu všemu aspoň trochu nese ve veselejším tónu naděje v lepší zítřky a lepší budoucnost. Eddie je úžasný muž, kniha stojí určitě za přečtení.
Tohle je asi ta nejhezčí kniha, kterou jsem o holokaustu kdy četla (panebože, opravdu může u takového tématu existovat něco hezkého? :-( :-( :-( :-( ), protože Eddie píše hodně o přátelství, o lásce, o naději, o vděčnosti, o lidskosti, o pomoci druhým.
Zároveň je to pro mě velmi citlivé téma, protože sama mám dvě děti a vnímám to všechno teď trochu jinak.
Eddieho příběh je velmi podobný příběhům milionů jiných, ale přesto je vyjímečný svým něžným optimistem, důvěrou v lidskou dobrotu a jeho popis nacistické krutosti je už po těch letech trochu jemnější, hrany jsou obroušeny, přesto je plný poselství, které je potřeba předávat dál...
>>Dny plynuly a vzduch byl čím dál zatuchlejší a smradlavější, jak se záchodový sud naplňoval a sud s vodou vyprazdňoval. Čas se počítal podle ranního a večerního přídělu vody.
V ostatních vagonech voda brzy došla. Přes stěny vlaku a navzdory rachotu kol jsem slyšel výkřiky. Jedna žena křičela: "Moje děti mají žízeň! Potřebují vodu! Dám vám za vodu svůj zlatý prsten!"
Po dalších dvou dnech nastalo ticho.
Strašný a smutný příběh, který ale zahrnuje spoustu naděje a lásky. Eddie byl neuvěřitelně silný člověk a po přečtení knížky mám hlavu plnou myšlenek. Važme si toho, co máme a chovejme se k sobě hezky.
Knížka je jednoduše napsaná, čte se sama. Obsah už se tak jednoduše nečte, stojí to ale za to. Skvělá kniha!
Nádherná, srdečná kniha plná naděje, lásky, víru v to dobré. Vzpomínek, na které by se nemělo nikdy zapomenout. Děkuji, Eddie
Nádherná kniha. Silný příběh popsaný na pár stránkách, o to více to nahuštění informací se mnou zacloumalo. Slzy se mi nevyhnuly. Líbil se mi styl, kdy Eddie promlouvá přímo ke čtenáři. Věřím, že je opět se svou ztracenou rodinou.
Ách tolik bolesti a tak strašně statečný byl Eddie tolik úžasných a pravdivých myšlenek jedna z nejlepších a nejhezčích knih na toto téma co jsem četla.Povinná četba by to měla být a já vím, že si ji několikrát otevřu
,abych si znovu přečetla jeho myšlenky tak hodný a laskavý je to člověk.Dala bych nejméně 20*, musím dát jen 5*,Eddie děkuji za tuto krásnou knihu, prožil jste tolik bolesti a zůstal jste přesto čestný a laskavý člověk.
Knihy tohoto tématu fakt nemám ráda. Jsem cíťa a příběhy o tom, jak se lidé dokázali zachovat vůči sobě, jsou na mě silný kafé a stejně jako autor si pokládám otázku „PROČ? .
Tohle je ale jiné. Autor vypráví příběh, jakoby každý čtenář byl jeho přítelem, kterému se chce svěřit. Ale ne, že by si stěžoval.
Naopak! vyzdvihuje tolik krásných momentů, které v této hrůzné době (a i po ní) prožil a které ho udržely naživu.
Namísto abych se cítila v depresi, měla jsem dojem, že mě to naplňuje takovou zvláštní vděčností.
Neznám krásnější vyprávění/příběh z této doby.
Moc se mi líbí, že je Eddie i pro svůj pokročilý věk stále takto aktivní a předává své myšlenky a příběhy dál.
Jeho příběh je neuvěřitelný a určitě stojí za přečtení. Kniha se čte sama, je kratší, takže bych doporučovala opravdu všem.
Nádherná kniha, plná krásných myšlenek, ach....
"Nikdy není příliš pozdě na to být laskavá, slušná a milující lidská bytost."
Jedna z mnoha knih týkajících se holokaustu, ale vyniká tou nadějí a prostou radostí, kterou se panu Jaku daří svými řádky předat. Byl to neskutečně obdivuhodný muž a do své knihy vložil krásné poselství, snad se dostane k co nejvíce lidem.