Nalezené světlo
Jacques Lusseyran
Autobiografie, ve které autor vykresluje prvních dvacet let svého života, prožitých v mimořádně nepříznivých podmínkách. V osmi letech oslepl, účastnil se odboje za druhé světové války, byl vězněn v Buchenwaldu. Kniha je o nesmírné životní síle a optimismu. Autentická zpráva o tom, čeho všeho je člověk schopen.
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1977 , SvobodaOriginální název:
Et la lumiére fut, 1963
více info...
Přidat komentář
Fascinující osud, fascinující energie. Tématy s přesahem do dneška jsou pro mě výchova postiženého dítěte - v případě Lusseyranových antroposofická a obdivuhodně osvícená - a kolaborace a její dojezd po osvobození (o tom už kniha není, ale pro autora nebyl ve Francii po válce prostor, působil v zahraničí). Překlad trošku nap*d, i když se paní snažila (četla jsem napřed část v angličtině, kdybych začala českou verzí, asi bych nevěděla, která bije). A naštěstí ten šerednej přebal byl v Klementinu úspěšně zničen, knížka je v bílém plátně :)
V půlce jsem knihu musela odložit, našprtat II. SV, kterou jsme zrovna probírali na gymplu a až pak dočíst. Jediná kniha, co mi zlepšila známku o dva stupně.
Přestože mám s nevidomými úzkou zkušenost od dětství, dozvěděla jsem se tam spoustu věcí, které jsem netušila.
Doporučuji všem, které zajímá problematika nevidomých i všem, které zajímá protifašistický odboj a II. SV.
Za zajímavější a poutavější bych označil část věnovanou německé okupaci Francie a francouzskému odbojovému hnutí.
Jsem na databázi krátce, vzpomínám na knihy, které jsem četla v minulosti. A samozřejmě mi vytanou na mysli ty, které mne něčím oslovily, které byly dobré. Tato k nim zatraceně moc patří.