Nalezení ztracené Marty
Caroline Wallace
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309860/bmid_nalezeni-ztracene-marty-sRE-309860.jpg
4
57
57
Marta je ztracená. Je ztracená od chvíle, kdy ji jako miminko našli v kufru ve vlaku. Od té doby čeká v kanceláři ztrát a nálezů na liverpoolském nádraží. Je to už šestnáct let a Marta, které dali jméno Ztracená, stále doufá, že se o ni někdo přihlásí. Celou dobu Martu vychovává žena zvaná Matka, bigotní manipulativní tyranka, pro niž jsou všechny příjemné stránky života jen dílem Satana. Navzdory tomu si Marta zachová ničím nezkalenou víru v dobro a málem na svou naivitu doplatí, ale s pomocí přátel nakonec dokáže nástrahy zlého světa překonat. Na první pohled fantaskní příběh, který se odehrává prakticky celý na liverpoolském nádraží sedmdesátých let, se mohl docela dobře stát. Autorka stránky své knihy zaplňuje svéráznými hrdiny a napínavými dějovými linkami, ať už je to vzrušující nález kufříku údajně obsahující předměty skupiny Beatles, či objevování tajuplných chodeb pod městem, a jak sama přiznává, její kniha je „milostným dopisem městu Liverpool“. A především je to příběh hledání vlastní identity. Je to příběh ztrát a nálezů. Příběh podobající se pohádce, viděný čistýma očima dívky, která si dokázala vytvořit svůj vlastní magický svět mezi zdmi rušného nádraží, mikrosvět, v němž čtenář spolu s Martou a jejími přáteli objevuje celý vesmír.... celý text
Přidat komentář
Řekněme, že tak tři a půl hvězdičky. Většina lidí tady upozorňovala na pomalý rozjezd, ale to mně tak úplně nevadí, myslím, že začtení trvalo trochu déle jen proto, že jsem si spíš musela zvyknout na míru bláznivin v textu a zapasovat si to do dané reality. Když jsem se do toho dostala, už mi vlastně nic nepřišlo tak podivné. Nakonec Dívka se zvláštními schopnostmi, kterou vychovala náboženská fanatička? Mohlo to, alespoň pro okolí, dopadnout mnohem hůř, že? (Carrie) Jak už tu ale někdo podotknul, tak důvod, proč byla celá kniha sepsána, v příběhu nakonec působí docela rušivě. Proti samotnému beatlesáckému námětu vůbec nic nemám a vlastně se tam hodí, ale obě hlavní dějové linky jsou na sebe velice špatně naroubované a jedna drhne s druhou. Je to škoda, jinak to mělo všechno, co na knihách tohohle typu miluju.
Mě kniha velmi mile překvapila, uznávám že překlad mohl být zdařilejší, jinak byla plný počet, ale svou auru a kouzlo to nepochybně má. Chce se na to jen dívat na to jinou optikou než tou která nám sedí v hlavě. Každý si musí být už předem jist zda takovou knihu přijme nebo odmítne.....
Tak tohle opravdu nebylo pro mě. Dočteno jen díky mé neschopnosti nechat knihu nedočtenou.
Všechny postavy byly divné, jejich chování, mluva.. i vzhled. Vadila mi hlavní hrdinka, vadilo mi věčné opakování slov, vadil mi příběh celkově, jelikož mi přišel absurdní jak vztah mezi 16ti letou hrdinkou a dospělým mužem, tak i to, že hrdince všechno trvá věčnost a nikdo z dospělých okolo není schopen vyřešit její problémy.
Můj šálek kávy to rozhodně nebyl.
Od této knihy jsem čekala trošku víc.... Někde jsem četla, že příběh bude něco na způsob Amelie z Mortmartru. Připomínalo mi ho jen trošku. Uplně nejvíc mě dostávalo to, že autorka nechala na hlavní hrdince, které mimochodem bylo 15 "vyřešit" veškeré nejasnosti s rodným listem a podobnými náležitostmi, které potřebovala ke svému druhu zaměstnání. V příběhu přeci měla spoustu dospělých, které jí mohli pomoci ne? :-)
Pro toho, kdo má rád příběhy, které jsou částečně pohádkou a částečně realitou, je to určitě skvělá knížka. Tak jako pro mě. Já jsem si Martu moc oblíbila. :)
Na základě autorského doslovu jsem zjistila, že část, která mě bavila nejméně, byla vlastně důvodem k sepsání tohoto příběhu. Takže pokud jde o mě, jsem ráda, že autorka "přilepila" k počátečnímu námětu i další téma.
Asi nejbližší je mi komentář mikik - i já si myslím, že kniha je jaksi nevyrovnaná, místy vás to žene dopředu, a potom se doslova prodíráte nudnějšími pasážemi. Občas jsem nevěřícně kroutila hlavou nad chováním některých postav, jindy mě příjemně překvapil nezvyklý autorský nápad. Jelikož jsem knížku četla ve vlaku, nepřicházelo v úvahu odložit ji a začít dělat něco jiného. Možná právě proto jsem ji dočetla a jsem ráda. Už jen proto, že si o ní budu moci popovídat se čtenáři v naší knihovně.
P.S. Ani nakladatelství Jota se nevyhnulo textovým chybám. Není jich moc, ale i tak působí rušivě. Občas mi připadalo, že i překlad je nějak těžkopádný, např. věta "O knize, která mi přišla poštou, se Elisabeth nesvěřím."
Věřte mi, ráda bych dala víc hvězdiček - některé postavy se zprvu zdály opravdu jako hodné vřelého čtenářského vztahu, ale tak nějak neměly šanci otevřít mi duši ani srdce. A hlavní hrdinka mě svým chováním naprosto neodpovídajícímu jejímu věku neuvěřitelně iritovala.
Knihu jsem dostala od kamarádky - jedno z témat letošní knižní výzvy je kniha, kde se jedna z postav jmenuje stejně jako vy. Příběh je na můj konstruktivní přízemní vkus asi až příliš fantaskní. Někdy se mi ta holka zdála hrozná, no ale která šestnáctiletá holka není občas hrozná, že jo. Mám pocit, že tam tak úplně nejde o to odhalení, protože to je takové jasné, dává to smysl. Za nejslabší část považuji pátrání kolem kufříku. Kniha se mi ale vpodstatě líbila.
Zábavná a trochu zvláštní knížka o hledání identity. Při četbě jsem vnímala jakousi těžko definovatelnou spojnici s Amelií z Montmartru.
Nádherný román, takový snový. Ocení snílkové, realisté asi ne. Zhruba na dvousté stránce mě trklo a osvítilo, a já tušila, jak to s Martuo asi je. O to víc jsem hltala další stránky, fakt super.
Právě jsem dočetla a mám z knihy nádherný pocit. Moc a moc se mi líbila taková kouzelná a ten konec....prostě super.
Jedna z nejzvláštnějších knih, které jsem kdy četla. Měla spoustu slabých míst, ale nemůžu hodnotit negativně, protože v každé chvíli mě kniha dokázala překvapit a znovu nadchnout. Pomalejší rozjezd tam byl, ale konec sedl přesně tak jak měl. Nezatracujte tuto knihu a snažte se do ní vcítit a trochu se jí nechat unést:-). To, že někdo ze ztracených věcí, dokáže vycítit příběh toho člověka, je nádherná představa.. :-)
Mne tato kniha neoslovila, z větší části mne nudila a dočetla jsem ji jen proto, abych se přesvědčila, že jsem správně odhalila Martinu matku. Většina vystupujících osob byla zcela nereálná, nedá se hovořit ani o jakémsi typu magického realismu, tomu by snad odpovídala dějová linie kolem Wiliama, ale už ne děj kolem kufru památek na Beatles a jeho australského nálezce. Nejlepší částí knihy byla postava samotné Marty a její úvahy ohledně ztracených věcí uložených v kanceláři Ztrát a nálezů.
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami. Pomalý start trvající asi 100 stran považuji za velký nedostatek. První třetinu knihy jsem četla několik dní a několikrát jsem uvažovala, že knihu odložím nedočtenou.
Zvlášť jsem byla v rozpacích, když jsem někde v těchto místech přišla na rozuzlení jedné záhady. Řekla jsem si, že dojdu na stranu 150 a pak se rozhodnu.
A ejhle. Najednou se příběh rozjel neuvěřitelnou rychlostí a nabíral další pasažéry a záhady. Zbytek knihy jsem potom dočetla během jediného dne. Nedokázala jsem ji odložit. Podíváte se do hlavy neobyčejné dívky, kniha je zároveň trochu fantasy, trochu detektivka. Ale ten pomalý začátek, ten mě fakt mrzí...
Skvostný příběh, který čtenáře donutí zamýšlet se na každé stránce a pozastavit se u půvabných vět a přečíst si je třikrát za sebou. Kniha protknutá vůní citrónového koláče a hlukem liverpoolského nádraží.
Příběh se pohybuje na hraně magického realismu, poskakuje mezi snem a stereotypní každodenností.
O čem je? O kapele Beatles, liverpoolských památkách a možná nepravdivých příbězích tamějších uliček a o Martě, která se snaží zjistit kým vlastně je a netuší, že mezi tím si to kým je buduje a upevňuje.
Dávám 100%.
Pro mě to byla zvláštní kniha. Zvláštní příběh Marty, která je vychovávaná nevlastní matkou a pátrá po tom, kým opravdu je.