Nankingský masakr
Iris Chang
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392085/bmid_nankingsky-masakr-cUs-392085.jpg
4
45
45
V prosinci roku 1937 bylo tehdejší hlavní město Číny vystaveno jednomu z nejhrůznějších masakrů v dějinách válek. Japonští vojáci vtrhli do starobylého Nankingu a během několika měsíců systematicky znásilňovali, mučili a zavraždili víc než 300 000 bezbranných mužů, žen a dětí. Iris Changová, americká spisovatelka čínského původu, jejíž prarodiče jen o vlásek masakru unikli, pro svou knihu využila rozhovorů s těmi, kteří běsnění Japonců přežili, i nově objevené dokumenty.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 1998 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
The Rape of Nanking, 1997
více info...
Přidat komentář
Kniha která ve mně asi zanechala nejhorší zážitek. Neuvěřitelné co lidé dokáží...
Jedna z mých povinných knížek na zkoušku, podle mě mi dala nejvíc. Je až neuvěřitelné, čeho mohou být lidé schopni, když jim dáte zbraň a prostor. Rozhodně by se mělo o Nankingském masakru více mluvit a upozorňovat na něj.
Nankingský masakr je historicky méně známá událost druhé světové války. Japonská imperiální armáda na přelomu roku 1937/38 zmasakrovala několik set tisíc vojáků a civilistů jmenovaného čínského města. Autorka popisuje dobytí města, krátce zmiňuje i politické pozadí zejména na japonské straně a události, které dobytí předcházeli, chování okupačního vojska a následky.
Zcela zásadní jsou popisy hrůz, popisy mučení a poprav, není to žádný „krvák“, ani to není žádoucí, popisy masakrů jsou explicitní jen do určité míry (byť z mnoha se dělá opravdu zle), důležitější je však uvědomění si, kam až dokáže lidská bytost zajít. Člověk bez sebekontrolních mechanismů, bez vlády práva, voják bez omezení ze strany nadřízených velitelů. Lidská mysl bez zábran. Čiré, nekontrolované zlo. Nepředstavitelná krutost. Z toho až mrazí.
Sedíme si ve svých křeslech, čteme knihy, bavíme se s přáteli a říkáme si „Já bych se tak nechoval, já bych ty zvěrstva nedokázal.“ Opravdu? Všichni ti vojáci byly úplně stejní lidé jako my ostatní, důstojníci měli perfektní vzdělání, zcela jistě byli inteligentní. Přesto dopustili, aby k masakrům a znásilňování došlo, nejen dopustili, ale navíc to skrytě či otevřeně podporovali. Autorka se snaží najít důvody v japonské výchově, pěstované nenávisti k Číňanům, pěstovanému vědomí kulturní a jiné nadřazenosti Japonska, přísnosti japonského vzdělávacího systému (nejen vojenskému), mozky vymyté japonskou vzdělávací a válečnou mašinérií. Jistě jde o zcela přesvědčivé důvody.
Já bych k tomu navíc přidal prosté odstranění nebo potlačení civilizačních a kulturních zábran. At již jako důsledek výše uvedeného, nebo jako důsledek probuzení archaických „já“ z pradávných dob vývoje lidského druhu. Neregulované jednání, bez zábran. Civilizace, kultura a právo je brzda násilí, odstraňme jedno, násilí naroste, odstraňme všechno a pravděpodobně zažijeme něco podobného co obyvatelé Nankingu během těch zrůdných šesti týdnů na přelomu roku 1937/38.
Ve světle podobných událostí, a že jich historicky není málo, je skutečně směšná představa některých jedinců, že bez okovů civilizace by nám bylo všem lépe, že bychom se vrátili do jakéhosi ztraceného ráje, do souladu s přírodou. Že je to civilizace a zejména západní model civilizace, co korumpuje lidskou duši. Západní civilizace a západní kultura není bez chyb, zcela otevřeně si myslím, že to s ní jde od desíti k pěti. Na druhou stranu snížila mírů násilí ve společnosti na historicky zcela zanedbatelnou míru a nad tím bychom neměli jen tak ledabyle mávnout rukou. Pokud se k tomuto dědictví obrátíme zády, pokud dáme prostor různým neomarxistickým protizápadním sebemrskačům, pravděpodobně si „Nanking“ zopakujeme. S tím rozdílem, že tentokrát událost ponese název pro změnu nějakého evropského nebo severoamerického města.
Nankingský masakr byla jedna z nejpříšernějších válečných událostí, ktera se stala během druhé světové války, a přesto má o ní ponětí tak málo lidí.
Tato kniha popisuje masakr se všemi neuvěritelnými a děsivými detaily (z kterých mi někdy bylo opravdu špatně), popisuje možné motivy japonců ke spáchání této genocidy na civilistech tehdejšího čínského hlavního města a snaží se přijít na kloub, jak k něčemu takovému vůbec mohlo dojít s takovou brutalitou.
Japonci zacházeli s číňany nepředstavitelně krutým způsobem a to bez výčitek. Jeden z nich prohlásil: "Prase má teď větší cenu než život nějakého Číňana. Prase je totiž k jídlu."
Kniha ale také stručně popisuje příběhy hrdinů, zahraničních obyvatelů města, kteří přes všechna nebezpečí odmítli opustit Nanking a odjet do bezpečí a rozhodli se zůstat a pomáhat. Riskovali své životy každý den, aby zachránili životy tisícům číňanů.
Pokud chcete znát detaily a fakta o této události, toto je určitě kniha pro vás, ale rozhodně nedoporučuji slabým žaludkům.. Já ten svůj vždy považovala za silný, ale kniha o "znásilnění Nankingu" mě přesvědčila o opaku. Často jsem knihu musela odložit po 10 minutách čtení, ale nevolnosti jsem se stejně nezbavila po celý den..
Kniha možná je brutální, nicméně se jedná o velmi dobrý dokumentární popis tragické kapitoly dějin Číny.
75%
Kniha o opomíjené epizodě druhé světové války. Vůbec lidi moc neví o válce Japonska proti Číně, že byli Japonci brutální a nelidští. Tahle kniha přesně ukazuje všechny ty hrůzy, kterých byli japonští vojáci schopní. Je to kniha o brutálních věcech, protože to byla strašlivá událost 20. století, až z toho člověka mrazí.
Velmi sugestivní popis jednoho z nejtragičtějších momentů čínských dějin. Knihu jsem přečetla jedním dechem.
Kniha která nám přiblíží Nankingský masakr ,a čeho jsou ''lidé'' všeho schopni. Velmi dobře poddaný obraz o masakru, jen mi v knize chyběly nějaké mapy a fotografie, co mi nakonec pokazilo celkový obraz knihy. Jinak doporučuji všem ,at' se seznámí s méně známou ,ale přesto otřesnou události minulého století.