Nanobot
Tomáš Marák
Genetické inženýrství a nanorobotika v praxi, to jsou ušlechtilé myšlenky, kterých bude chtít každý využít ve svůj prospěch. Přijde vám to jako nereálné? Vzpomeňte si na dobu, kdy mobilní telefon byl jen zbožné přání. Není to tak dlouho. A navíc, co bych jí o tom asi tak mohl říct, představ si Natálko, posledních třináct dní jsem byl zavřenej v septiku po kolena v hovnech a teď tu konečně ležím vedle tebe a ty mi olizuješ celé tělo, no není ten svět krásnej?!... celý text
Přidat komentář
Surové, "syrové", morbidní, často vulgární ... mozky, vnitřnosti i končetiny se neustále rozlítávají do stran ... pár úsměvných či milých momentů.
Když jsem začala knihu číst, čekala jsem úplně jiný vývoj, což pro mě bylo trochu zklamání (čekala jsem víc Polibkáře). Na druhou stranu musím uznat, že jsem knížku zhltla překvapivě rychle ... mělo to spád, chtěla jsem znát konec. Líbila se mi hovorová forma psaní v první osobě, měla jsem možnost sledovat neustálý tok pocitů a myšlenek hrdinů.
Až do závěru jsem si nezvykla na české prostředí - zabiják Kamil, Praha, Liberec atd. Úplně zbytečná část - "pozoruhodná" filmstory o Lovci pohádkových bytostí. Překlepy v textu ...
I přes svoje mínusy na mě knížka udělala celkem dojem ... Asi nebude pro každého, ale já jsem se na konci neubránila spokojenému úsměvu.
Nanobot
Akční nářez a potoky krve,to mám docela rád, ale do téhle knihy jsem se nějak nemohl začíst. Vadily mi zbytečné vulgarity a nechutnosti.