Nápady
Leonardo Da Vinci
Výbor z literární pozůstalosti slavné osobnosti italské renesance – aforismy, hádanky, bajky, žerty, příběhy a fantastické povídky . Z italských originálů vybral, sestavil a doslov napsal Jaroslav Pokorný. Neprodejná členská prémie Klubu čtenářů.
Přidat komentář
Je to opravdu zvláštní. Texty jsou svěží, jako kdyby byly sepsány před rokem. Absolutně na nich není znát tíha doby. Hodnotné, inspirativní a.... pravdivé.
Přečetla jsem si ji, protože jsem chtěla vidět, co se honilo hlavou velkému malíři jako byl Leonardo da Vinci. Zajímavé a lidé se mohou zamyslet nad každou stránkou....a příběhem, ovšem znám i zajímavější čtení.
Myslím si, že takový da Vinci byl. Roztěkaný a nesoustředěný na jednu věc. Nebylo to ku neprospěchu, ale laik a obyčejný člověk se v tom někdy ztrácí. Kniha je přesně taková. Beru ji tedy jako velký odkaz velkého člověka. I když čtení to nebylo nic moc.
Útlé dílo, které nabízí jak zamyšlení, tak i pobavení. Nicméně, ač šlo o opravdu kraťoučké věci, občas mi dělalo problém udržet pozornost. Nejlepší část knihy byly asi aforismy a hádanky.
Chvílemi mi kniha vykouzlila úsměv na tváři. Velme důvtipně napsaně. Nicméně poslední část mi připadala vyloženě nezajímavá...
Noooo, když jsem to četl v sedmnácti, přišlo mi to moudřejší. Teďkonc mám z toho spíše rozpačitý dojem, protože to bylo nemastné, neslané - a to jsem nesnědl ani jedinou stránku! Některé bajky a aforismy měly něco do sebe, ale ta moudrost mi přišla už lehce naivní, bez vybudované pointy, některé příběhy neukončené, ale přese všechno šlo vidět, že Leonardo da Vinci musel být kapacita s obrovským záběrem. Ty kresby, či studie lidí byly perfektní, hned by se mohl živit jako kreslíř:) Taky se mi líbilo jeho strefování se do církve a pohodlného životu mnichů - to v té době určitě nebylo bez rizika nějakého toho milého a lásky k bližnímu svému plného lámání v kole, či trhání stehenních svalů rozžhavenýma kleštěma, takže klobouk dolů za odvahu.
Jedno moudro mi ale v hlavě utkvělo, plně s ním souzním a abych si ho pamatoval, už ho mám i v oblíbených citátech:
„Dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru a protože je chvályhodnější příčina než následek, chval více dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru.““
Četla jsem v prosinci 2014. Podle mých poznámek:
První část - aforismy - vtipné, zajímavé, podnětné.
Druhá část nic moc, takové obyčejné, autor si všímá světa kolem sebe.
Citát:
"Chválíš-li něco, čemu nerozumíš, je to chyba, ale horší je, když to haníš."
Je třeba si uvědomit jak ÚŽASNÉ dílo Da Vinci napsal! Naprosto předčil svou dobu.
Skoro to připomíná Zenové koány :-)
Velmi pravdivé a jednoduché! Doporučuji každému "hledači".
Pár zajímavých aforismů na začátku zastíní nudný bestiář a bajky na konci. Štěstí, že Leonardo byl spíš vynálezce než spisovatel. :)
Občas mi to přijde jako zápisníček 15letého školáka, kterého poprvé pustili do přírody a on s otevřenou pusou zapisuje ty zázraky, co vidí. Problém je v tom, že existuje spousta lidí, které do přírody pustili dávno předtím, a dokonce i předtím, než jim bylo 15, a tak spoustu rádoby velkých myšlenek člověk vezme shovívavě, neb jsou mu tak nějak ze života samotného jasné. Osobně mne tedy moc nápadů v knize neoslovilo.
Je vidět, že Da Vinci si v té době nebral servítky s církví a dalšími, na tehdejší dobu, neotřesitelnými pravdami.
Da Vinci vás na pár stránkách naučí pohlížet na věci z několika úhlů. Dělá to nenásilně, lehce, chytře a mnohdy vtipně. Doporučuji nabrousit tužku, ať se můžete ke knize často vracet. Kapitola Bestiář, zvlášť pak třeba povídka o slonech, je geniální.
Štítky knihy
povídky bajky aforismy malíři vynálezci
Část díla
Autorovy další knížky
2010 | Deníky |
1982 | Nápady |
2007 | Leonardův skicář |
2000 | Italské renesanční novely |
1994 | Úvahy o malířství |
Myslím, že Leonardovy nápady hodnotit jako literární dílo, není dobrý nápad. Je to jen excerpt, výňatek z toho, co se zachovalo v jeho zápisnících, které, jak známo byly psány zrcadlově. A jsou to zápisky člověka z renesance, tedy pěkně vousaté a psané nikoli jako literatura, ale jen z denní potřeby, či kvůli nápadu, nebo pro potěchu. Nevyhnutelně tedy narazíme na ty lepší a nebo horší. Tak to je. Snažme se tedy tak k těmto zápiskům přistupovat, Leonardo byl bezesporu génius, ale díky tomu, že jeho spektrum zájmu bylo široké, vše dozajista geniální nebylo.