Čas voní dálkou - Naprsquaw I.
Ludmila Vaňková
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33238/bmid_cas-voni-dalkou-naprsquaw-i-2vI-33238.jpg
4
44
44
Historický román zachycuje na pozadí dramatických událostí roku 1848 v Praze a ve Vídni životní osudy mladého Vojty Náprstka, který se nakonec rozhodl odejít ze znovu utužené habsburské monarchie do země svobodných a smělých lidí – do Ameriky. Druhou hlavní postavou románu je Katinka Krákorová, nadějná mladá herečka, která se nechává strhnout víre revolučních bouří. Tato Vojtova přítelkyně má mnoho ctitelů mezi vlastenci v Praze i mezi studenty ve Vídni. Očividnou náklonnost jí projevují zejména slavjanofil Dušan Lambl a zapřisáhlý Němec Gustav Aigner. Soupeření soků v lásce je o to napínavější, že Vojtova velká láska ke Katince, která pobouřila jeho rodinu a mnoho lidí v Praze, se naplní při společném dobrodružném útěku z rakouské říše. Autorka v bohatém ději vylíčila vzrušující historické události před sto padesáti lety, v nichž má své kořeny velké národní neporozumění mezi Čechy a Němci, kdy se obratné rakouské politice a propagandě podařilo proti sobě postavit potenciální demokratické spojence v obou národech. V románu nechybí ani významné osobnosti té doby, s nimiž se Vojta a Katinka většinou znali, například Havlíček, Palacký, Rieger, Frič, Sabina, Erben, Purkyně, Čelakovský a další. Příběh pokračuje v druhé knize nazvané Země svobodných, domov smělých, kterou jsem ale bohužel nečetla. Společný název obou dílů Naprsquaw je zkomolenina Katinčina příjmení Náprstková-Naprsquaw, které za mořem používala.... celý text
Přidat komentář
Kniha barvitě líčí události revolučního roku 1848 především v Praze a ve Vídni. Hlavními postavami jsou mladý Vojta Náprstek a jeho přítelkyně Katinka Krákorová. Oceňuji získané informace o této velmi pohnuté době a o mnohých významných osobnostech s ní úzce spjatých.
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cval rytířských koní |
| 1994 | Král železný, král zlatý |
| 2004 | První muž království |
| 1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
| 2008 |  Příběh mladšího bratra |
... "fantazie na holou skutečnost nestačí" ... (Ludmila Vaňková)
A tak se začíná středoevropská "commedie dell´arte " ... kulisy jsou připravené.
Zázraky techniky (no jen si to představte, vlakové spojení mezi Prahou a Vídní!) jsou na vzestupu, zvláštní nálady ve společnosti sílí a čeština se hlásí o slovo!
Všude kam se podíváte se mluví o slovanské vzájemnosti, která nabývá na významu, dost se totiž v jistých společenských kruzích začíná mluvit česky, čeština je tak slyšet všude kolem, nejvíc možná ve Vídni (možná dokonce i víc než v Praze), a tak monarchie je na tom právě naopak, proto se taky zuby nehty brání, píše se r. 1848 a vzduch se chvěje - předzvěstí ... dějiny ožívají ...
"K zemi!, vykřikl. Přes řeku střílejí z kanonů!"
"... sám se rozběhl do Klementina. Vytáhli prapor na astronomickou věž a obsadili barikádu. ... Nálada zvolna stoupala, jak se ukázalo, že děla nejsou tak nebezpečná. Nezkušeným nedošlo, že to je jenom laškování. Skutečná kanonáda vlastně ještě nezačala."
Na scéně se objevují tolik známá jména jako Jungmann, Dobrovský, Palacký, Frič, Rieger, Tyl, Štúr, a nesmí chybět ani známý buřič K. H. Borovský (kdo jiný by měl varovat v době, kdy se mluví o slovanské sounáležitosti před slovanským mrazem z východu, dost aktuální téma, že, možná paní Vaňková ani netušila, jak aktuální její příběh ještě bude) ... a v neposlední řadě, hlavní hrdina student Vojta Náprstek a svobodomyslná, po čertech chytrá a podnikavá Katinka Krákorová.
Na pozadí národně-obrozeneckých dějin se tak začíná odvíjet jejich životní příběh, který je hodně o idejích a o svobodě ... k sebeurčení národa, ale hlavně životní cesty jednotlivce.
Jenže účast na těchto velkých událostech se jen tak neodpouští, tak proto čas voní dálkou a svobodomyslným světem ... tam za velkou louží!
Jejich osobní příběhy paní Vaňková svým osobitým způsobem propojila s historickými událostmi ... ty se pak samozřejmě promítají do všedního života všech zúčastněných, a umět zachytit dobovou atmosféru, to je její "know-how" ... respektovat historicky doložená fakta a vylíčit je v poutavém dobrodružně-romantickém historickém příběhu, tohle paní Vaňková prostě umí :-).
A tak příběhem proplouvají další jména ...
- žen, které měnily svou dobu - Božena Němcová, Bohumila Rajská (manželka Čelakovského), které spolu s Tinkou nastavují ženám nový směr!
"Tinko! Nastavila jsi tu laťku moc vysoko! "
- a samozřejmě taky všech ostatních slovanských národů ... které prožívají to samé co Češi?
"Slované! Co to je? Mytický folklor: Mám ho rád, ale budoucnost?" "Nemyslím, že český národ nějakou má."
"A Chorvati ano?"
"Chorvati mají Jelačiče a s nimi se šťastně svezou Slováci. Maďaři mají jiné starosti než dupat po ponížených ... sami si podrážejí nohy, když proti sobě popudí slovanské národy."
"A koho máme my? Windischgratze a Thuna! Pěkně děkuju."
"Máme taky Havla, Palackého, Riegra" , řekl Vojta vážně.
"Ty si potrpíš na aristokraty?"
"Oni si na ně potrpí. ... demokraty nikdo z mocných v Rakousku vážně nebere. To není Francie. Jako by nějaká česká šlechta byla. Ani jeden z nich se nepřidal k povstání."
"Snad ne, ale v jeho jménu se dali zavírat. Nezřekli se ho před úřady pro vlastní bezpečí. Já byl na barikádách i v Praze a lituju, že nejsem Francouz."
"Ani tam nedopadli líp."
"Ne. Ale duch je jiný."
...
"Monarchie není k životu. ... Panebože, Tinko! Pryč! Tady nic nezmůžeme! ... Možná se vydám do Ameriky."
...
Druhý díl Naprsqaw (Náprstkové) tak čeká ...