Napsáno krví
Chris Carter
Robert Hunter série
< 11. díl >
Los Angeles, 4. prosince. Přesně tři týdny do Vánoc. Angela Woodová, mistryně kapsářského řemesla, pro dnešek právě skončila – šest set osmdesát sedm dolarů – to není špatný výdělek za necelých patnáct minut práce. Oslavuje úspěšný den koktejlem a přitom její pozornost upoutá jeden z návštěvníků hotelového baru, který se chová hrubě k nějakému starci. Angela se rozhodne dát mu ponaučení a ukradne mu na první pohled drahou koženou tašku. Uvnitř nejsou peníze ani laptop, nic cenného – aspoň ne pro Angelu. Jen černá knížka vázaná v kůži, překvapivě těžká. Zvědavost zvítězí a v pohodlí svého bytu Angela rychle prolistuje kořist. A tehdy začne nejhorší noční můra jejího života. Není to totiž obyčejná knížka – její obsah předčí i tu nejzvrácenější představivost.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2020 , BB artOriginální název:
Written in Blood, 2020
více info...
Přidat komentář
Moje první Carterovka a musím říct, že určitě ne poslední. Poslušně se vrátím na začátek celé série a doufám, že nebudu zklamaná ;-)
I tento díl jsem měla přečtený za den a každé další pokračování je prostě jako krásný dárek zabalený v ještě hezčím obalu - a to nemluvím o jeho obsahu.
Myslím, že tato série je jedna z nejlepších, jaká kdy v literárním světě vznikla. :)
Jdu si pro (zatím) poslední díl a už teď jsem zvědavá, co si Chris připravil tentokrát.
Začátek knihy tedy naprosto skvělý. Mladá kapsářka si tentokrát přivlastní něco, co by nikdo vlastnit nechtěl. Nenechá si to pro sebe a rozjíždí se případ pro Huntera a Garciu. Opět mají proti sobě hodně zvráceného, brutálního a velmi chladnokrevného protivníka, který se neštítí a hlavně nebojí ničeho. Ale Hunter a jeho parťák mají naštěstí taky pro strach uděláno. A tak tu máme opět neodložitelné čtení, tedy v tomto případě pro mě poslouchání. Pan Jakub Saic má palec nahoru.
Vynikající, jako vždycky. Přes osobní tragédii autora opět skvělá kniha plná napětí, parádních logických úvah, svižný děj a překvapivé odhalení. Carter je jednička:-)
Před přečtením knihy jsem se dočetla, že tento "díl" není tak dobrý jako ty předchozí, z důvodu úmrtí autorovi partnerky. Nepřišlo mi to. Kniha byla velmi napínavá a četla se sama. Nemůžu jinak, než plný počet
Zase super, Carter podle mě fakt neumí napsat nic nedokonalého :D Napětí, nečekané zvraty, vtipkující Garcia, jako vždy skvělý Hunter a neskutečně nechutný vrahoun - co víc si k příjemně strávenému odpoledni přát? :)
"Lidé dělají chyby. My všichni. Jsme lidé. Když mysl zatemní žal, racionální myšlení někdy prohraje boj a lidé dělají chyby. Nikdo tomu nedokáže uniknout. Patří to k procesu uzdravování. Patří to k tomu, že se snažíme postavit zpátky na nohy poté, co nás ztráta srazí na lopatky."
'Napsáno krví' bolo opäť trošku odlišné dielko od ostatných, ale zase výborné :)
Je zlé, že som sympatizovala s vrahom? Nenarážam na vraždy, ale na to, čo prežil... Niečo podobné je predsa aj u nás: Celý život platíte tomuto štátu (poplatky, dane, odvody) a AK sa dožijete dôchodku, stávate sa už pre štát nepotrebným 'materiálom' a najradšej by sa Vás čo najrýchlejšie zbavil (od nástupu Covidu je to očividné)...!
PS: Som smutná-tento diel série postrádal moju obľúbenú vetu: "Hodně čtu." :(
"Nemůžeme zachránit celý svět, Carlosi," řekl Hunter. "Nemůžeme zachránit každého. To přece víš. Můžeme jen pokračovat v tom, co děláme - dávat své práci to nejlepší, zachraňovat ty, kteří se zachránit dají, chránit ty, které ochránit můžeme dostávat za mříže lidi, které chytíme."
"Robert má pravdu, Carlosi," obrátila se kapitánka Blakeová čelem ke svým detektivům. "Můžete jen pokračovat v tom, co děláte - obětovat své práci to nejlepší, čeho jste schopni, a víc bych od vás dvou žádat nemohla. Tak se krucinál přestaňte mračit, jděte si na pár koblih a sklenici mléka a běžte dělat to, co umíte nejlíp."
"Myslíte jako - vypadat od rána do večera takhle pěkně, jak vypadáme?" zeptal se Garcia.
"Vypadněte," ukázala kapitánka na dveře.
Opět nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Je to tentokrát trochu jiný Carter, sice nijak neubral na brutalitě, ale kniha je spíše thriller. Námět je hodně zajímavý a celá kniha se.oc dobře čte a je napínavá, jak je u Cartera zvykem.
Blíží se nám Vánoce. Mladá kapsářka Angela čmajzne kufřík jednomu divnému týpkovi, tajně doufá, že by jeho obsah mohla zpeněžit. Obsah kufříku ji však donutí kontaktovat policii, první anonymně, ale velice brzy je vtažena do děsivého vyšetřování, ve kterém jí jde o život. Tento díl byl jiný, to víme již všichni. Nebyly zde detailní popisy brutalit, ale samozřejmě skvělá jízda to byla od začátku do konce. Proč byl jiný se dozvíme od samotného Chrise, ale jeho věrní fanoušci ví.
Já opět zvolila audio verzi v podání pana Saice, to již ani jinak nejde. Já ten jeho hlas ke Carterovým příběhům prostě potřebuji.
Chris zase jede! 11. díl a stejně zase překvapil. Kdo by to byl řekl, že může člověk na okamžik sympatizovat s vrahem, sice byl jen kratičký, dvoustránkový okamžil, ale i tak teda wow.
Carlos byl zase jelito, Robert zase jako tradičně frája a chytráček. Já je fakt můžu.
Jen houšť!
Náhodou jsem si jí půjčila v knihovně. Detektivky už moc nečtu, ale tahle knížka byla úžasná. Přečetla jsem jí jedním dechem. Konec byl zvláštní. Musím objevit další.
1.-10. kniha přečteny (cca za jeden měsíc), mám je v měkké vazbě, tuto ještě nemám a hledám, kde ji koupit, u zatím poslední čekám na vydání v paperbaku
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Nápad se mi líbil moc. Bylo to propracované, hned od začátku strhující. Trošku mě zklamal závěr. Asi tím, jak se to stupňovalo jsem čekala trošku víc, než že se z Roberta stane ještě větší superhrdina. Škoda, že krom samotného vraha nic jiného nevypátrá. Na druhou stranu příběh sériového vraha mi přišel až děsně líto a Angela mi byla sympatická. Už se těším až se pustím do nejnovějšího dílu.
Opět skvělé. Příběh napínavý, chvíli drsný, ale ne tolik, jako některé předešlé díly Cartera. Trošku psychologických úvah nesnižovalo napětí, takže co dodat? Napínavý thriller, jak má být. Přečteno za dva dny, nešlo odložit.
Dlouhou dobu jsem měla čtecí pauzu a sáhnout poté ke Carterovi byla nejlepší volba pro skvělé odreagování.
V sérii o geniálním detektivu Robertu Hunterovi jsem se z fáze Co to je za slátaninu přes Tohle mě docela baví přesunula s tímhle dílem k hodnocení Baví. Snažím se radši zapomenout Robertovy cirkusové kousky z předchozích dílů, abych si zase nezačala klepat na čelo. Napsáno krví je napínavá a poměrně uvěřitelná kniha, při čtení mě přiměla se snad poprvé v životě vážně zamyslet nad tím, kolik nástrah na člověka číhá prostě jen proto, že se pohybuje ve (velko)městě. Tenhle zabiják vytvořil pro mě zatím nejnapínavější hru proto, že si právě moc nehrál. Nevytvářel šílený krvavý sochy, nevolal příbuzným oběti, aby se dívali, jak jí pomalu proráží lebku, nearanžoval mrtvoly k jídelnímu stolu, aby kleplo i toho, kdo je najde. Dělal samozřejmě podobné opičárny, ale sledovat utrpení nebylo tentokrát hlavním předmětem knihy. Jako čtenáři jsme šokováni spíš tím, že nápady nejdou z jeho hlavy, ale přicházejí z temné strany, o které všichni víme, že existuje, že se tam děje všechno a že ji nikdo nedokáže zachytit. Působivá je taky vrahova motivace, to, co v něm vzbudilo pocit, že tohle je správně a že na svoje jednání má morální nárok. Kolik takových lidí právě teď vyrábí válka?
Čekala jsem, co zas Carter vymyslí a opět překvapil. To je fakt neskutečný, že to dokáže dotáhnout až do takových detailů. Angele jsem chvilemi fandila, až mě pak naštvala, co provedla. Hunter se k ní zachoval ale dobře.
Co mi trochu vadí, že z Carlose a šéfky se dělají občas až hlupáci.
Co ruší je ,, Tak jo,, téměř na každé straně, ale to bude spíš problém překladu.
I tak dávám 5*. Knihu jsem přečetla za 2 dny.
Co dodat..člověk si řekne, že každej autor má občas slabší chvilku a že z jeho spisovatelského pera prostě jednou vyjde slabší kousek... OVŠEM tohle ani v nejmenším neplatí o panu Carterovi! ....Vyplodil již tolik knih a nepřestává mě udivovat svojí neutuchající originalitou, nepřestává šokovat a zkrátka vás každá jeho kniha okamžitě pohltí a nepustí od první do poslední stránky. Je to prostě naprostá jednička mezi autory detektivek. Co se knihy týče opět byla napínavá od první do poslední stránky, plná zvratů, šokujících faktů a drsných vražd, jak jsme u Cartera zvyklí. Dvojka Hunter a Garcia zkrátka funguje naprosto dokonale! Smekám a hrnu se na další díl!
Perfektní jako vždy. Cartera zbožňuju a tenhle díl považuju za jeden z nejzdařilejších. Opět tu máme ukázkového psychopatického vraha a s ním vydatnou dávku nechutností. Ale to my, milovníci Carterových detektivek přece máme rádi. A dvojka Hunter-Garcia zase skvělá, bezvadní sympaťáci!
Autorovy další knížky
2013 | Dvojitý kříž |
2016 | Zloba |
2015 | Jeden za druhým |
2013 | Noční lovec |
2016 | Já jsem smrt |
Nemůžu uvěřit, že za chvíli nebudu mít co číst... Sérii Roberta Huntera jsem si opravdu zamilovala. Kniha "Napsáno krví" se možná poněkud odlišuje od předchozích vydaných knih tohoto autora, co se týče uchopení děje, nicméně mě to přesto i tak velmi bavilo. Nebráním se změnám, obzvlášť, když už máte jedenáctou knihu v řadě a už máte zažitý jakýsi modus operandi autora. Kniha představuje tentokrát příběh jedné kapsářky, která se nechtěně připletla do cesty jednomu vrahovi. Ten naopak po ní začne pátrat, protože mu ukradla něco, co jí nepatří. Rozuzlení je opět skvělé a stejně tak i promyšlený popis toho, co vraha vedlo takto jednat. Dvojice detektivů Robert Hunter a Carlos Garcia mě nepřestává bavit, těším se vždy na dějové linky, kde jsou oba dva, protože se spolu navzájem doplňuji. Kromě toho, jak už píšu možná po několikáté, se mi líbí myšlenkové pochody a schopnost přijít na vraha dříve, než je zabitá další oběť. Každopádně, pokud chcete vyloženě žít dějem a knihu nespustit z ruky, vřele doporučuji tento díl, nýbrž rovnou celou tuto sérii.