Napsáno perem
Lenka Petřeková
Kniha "Napsáno perem" vás zavede do osudů dvou žen propojených deníky. Karolína, nezaměstnaná a hledající smysl života, přijímá nabídku zpracovat deníky Magdalény Škroupové. Na první pohled dětské stížnosti se proměňují v dojemné vyprávění o lásce, nevěře a ztrátě. Karolína je pohlcena Magdaléniným osudem a nemůže se odtrhnout od stránek, které ji vtahují do světa minulosti. Magdalénčino rozhodnutí vzít si muže, kterého skutečně miluje, však naráží na odpor rodiny a těžké zkoušky. V jejím životě se objevují násilí, zrada a nečekaná ztráta, které ji tlačí až k hranici zoufalství. Karolína odhaluje tajemství, která ji zasahují přímo do srdce a mění celý pohled na Magdaléninu minulost.... celý text
Přidat komentář
Tak, kdybych asi tuto knihu četla dřív než druhý titul paní Petřekové, tak se do této nepustím. Byla to za mně až moc velká červená knihovna.Manžel tyran, který se náhle změní v milující bytost a ještě vychová dítě manželčina milence.Vše odpuštěno? No, ale jo, děj,tak nějak šel, avšak vše bylo tak předvídatelné.Moje maminka asi zajásá a spousta čtenářek asi také.Já se už asi ke knize nevrátím. Ale zase doporučím autorčin druhý počin.Mrkněte na její krimošku.
Kniha mě bavila od začátku do konce...
Poslední třetinu jsem přímo hltala a ke konci doufala,že to neskončí tak,jak si myslím...No.. skončilo...
Smutné....
Magdalénka si prožila trápení,naději a konec horší než trápení..
Doporučuji přečíst...
Poutavý příběh dvou žen, jejichž osudy se prolínají skrze nalezené deníky.
Karolína, hlavní hrdinka, je nezaměstnaná žena hledající nejen smysl života, ale i své místo v něm.
Na tuto cestu se vydává, když přijme nabídku zpracovat deníky Magdalény Škroupové, ženy z minulosti, jejíž životní příběh ji začne nečekaně ovlivňovat.
Jedním z hlavních motivů knihy je propojení minulosti a přítomnosti prostřednictvím psaného slova.
Deníky, které zpočátku vypadají jako pouhé dětské stížnosti a běžné denní záznamy, se postupně rozvíjejí v hluboké vyprávění o lásce, ztrátách, nevěře a překvapivých odhaleních. Tímto způsobem autorka ukazuje, jak silně může být současný život ovlivněn minulými příběhy a jaké emoce a myšlenky mohou deníky v lidech probouzet.
Příběh Magdalény je emocionální cestou, kterou sledujeme nejen skrze její rozhodnutí vzít si muže, kterého miluje, ale také skrze její boje s rodinnými konflikty a osobními tragédiemi.
Magdaléna se musí vyrovnat s násilím a zradou v jejím životě, které ji nakonec přivedou až k hranicím lidské vytrvalosti a zoufalství.
V těchto momentech je kniha skutečně dojemná a hluboká, protože ukazuje silné lidské emoce v situacích, kdy se zdá, že se svět kolem hrdinky hroutí.
Lenka v knize také zkoumá otázku identity a toho, jak člověk může objevit své skutečné já prostřednictvím konfrontace s minulostí.
Karolína při zpracovávání deníků postupně odhaluje nejen život Magdalény, ale také svůj vlastní pohled na lásku, rodinu a osobní volby.
Kniha je zajímavým originálním dílem, které kombinuje prvky psychologického románu s historickými detaily, čímž vytváří bohatý a vrstevnatý příběh.
Co se týče stylu, Lenka píše velmi čtivě a přístupně, což činí knihu atraktivní pro široké spektrum čtenářů.
Jazyk je přirozený a emoce působí autenticky, což nám umožňuje ponořit se snadno do příběhu.
Napsáno perem je příběh o síle lidského ducha, o lásce, ztrátách a o tom, jak můžeme nacházet sami sebe prostřednictvím příběhů druhých.
Lenka ukazuje, že minulost nemusí být zapomenuta, ale může být nástrojem pro lepší pochopení naší současnosti a budoucnosti.
Knížka mě od začátku až do konce moc bavila-čtivé,poutavé,Připomnělo mi to knihu-Prach,popel a dým.Tajemství a osudy lidí-moc zajímavé
Strašně hezky se četlo, příběh gradoval tak, že jsem strachy ani nedýchala a poslední třetinu přečetla v kuse no a ten konec ????
Knížka moc hezká , doporučuju !!!
Neskutečně naivní... Kniha sladká jako sud javorového sirupu, zbytečně zdlouhavá, zbytečně moc růžovo červená, pro mě nudná. Fakt jsem se těšila, až ji dočtu. Nebavila mě, nerada to píši, ale tohle bylo fakt moc přesladké. Pro mě. Třeba to někoho jiného baví, ale za mě během čtení až moc často oči v sloup.