Napucánek

Patřila k mým prvním knihám, které jsem si sám koupil a které jsem si sám přečetl. Vybral jsem si ji kvůli obrázkům a netuším, kde a jaké vzala konce. Po pravdě řečeno, knihy z raných dětských let se jaksi vytratily s dětstvím jak fyzicky, tak i z mé paměti. Vzpomínám si jen na klasiku - Sekorova Ferdu mravence a Uprchlíka na ptačím stromě, Karafiátovy Broučky, Habbertonovu Hýtu a Batula s krásnými ilustracemi (ta jediná přežila do dnešních časů) a Druhou zlatou knihu pohádek B.Němcové, kterou mi čítávala před spaním ve 4 letech maminka (to jsem ještě neuměl číst). A pak si vzpomínám ještě na jednu knihu pohádek - nevím název ani autora - protože to byla první kniha, kterou jsem si sám převázal (sestra mi ji rozškubala, když jsme se o ni prali) vlastnoručně vyrobeným pšeničným škrobem. Já vím, není to vlastně komentář ke knize, spíš nostalgická vzpomínka na knihy dětských let.