Narcis
Tamara Dřevikovská
Milé dámy, už jste měly tu čest seznámit se s neodolatelně šarmantním mužem? Rád se baví, nesnáší nudu a vítán je zejména v byznysu, armádě a politice. Jen tak něčeho se nelekne. Bát se budete vy! Je chytrý, bystrý a snadno si získává vaši důvěru. Do náruče mu vletíte snadno… Kromě zábavy a prestižního zaměstnání totiž potřebuje ještě někoho, kdo se o něj postará. Třeba zrovna takový spí noc co noc ve vaší posteli. V noci může být láskyplným milencem, ale ráno se promění ve studený psí čumák - vlastně jen vymění narcisovu masku, jichž má nepřebernou zásobu. Když odchází z vašeho života - a to je, věřte mi, ta lepší varianta - zanechá v něm pořádný zmatek. Ani se nerozloučí, natož aby poděkoval! Jak přežít lásku k narcisovi i jeho „lásku“ k vám, o tom se dočtete v ironicky úsměvných a lehce nahořklých příbězích Tamary Dřevikovské. Ale také třeba o tom, že je snadné odejít z domova, máte-li stále v zádech všemocného tatínka, jakou masáž vám dopřeje nefalšovaný Tuareg, jak miluje znalec Kámásútry po česku, proč nemá smysl cpát se do šatiček o tři čísla menších, jak se vyplatí úsporná dovolená s tchýní na Jadranu, čeho může využít sekretářka, aby dosáhla kariérního postupu, jaké následky má pád z druhého patra do kalných vod Čertovky, jak si nenechat přerůst přes hlavu děti vašeho nového přítele nebo co udělat, když se místo na dálku adoptované černé školačky objeví ve vaší ložnici černá tanečnice na bílém prostěradle. Autorka říká: „Muži jsou občas báječní, často nesnesitelní, ale my ženy jsme výjimečné a silné a měly bychom si s tím hrát, smát se tomu, užívat toho a umět to ovládat.“ ... celý text
Přidat komentář
Knížka mě upoutala svým přebalem, čekala jsem příběh o životě s mužem - narcisem.. Knížka je sestavená z krátkých příběhů o mužích, ženách.. Tento styl mám sice ráda, ale s touto knížkou jsem se trochu nudila. Dá se přečíst za jeden večer, u některých příběhů jsem se i pousmála, ale jako odpočinkové čtení na zaplácnutí volného času vyhledávám živější povídání..
Kniha, jehož předmluva mě dostala do stavu absolutní zvědavosti, což pohaslo téměř od okamžiku čtení. Autorka by si asi opravdu měla nalézt ve slovníku cizích slov "ABZ" jméno její knihy "Narcis," a objasnit si sama v hlavě, co to slovo asi tak znamená.
3/4 knihy mlela o tom, jaké jsou ženy, ačkoliv jim je 26,30,40 - naivní, a i když mají všechny aspekty k tomu, aby tvrdily svému vytíženému manžílkovi, že je podvádí, lžou sami sobě i s tím "Chlap se vždycky vrátí domů." Hloupější knihu jsem asi nečetla. Tímhle u mě klesla Červená literatura (zde doplním, když hledím výše, Já tento brak našla v Červené knihovně, takže žádné "Literatura Česká- Ostatní." Jak vidím informace doplňoval zase asi nějaký neznalý chlapeček, kterému Růžový obal asi nic neříká.
Zpět k naší knížce... moment! "K sešítku." Zaměříme se třeba na styl a obecnou stylistiku, slovní zásobu = To je odporné. Autorka se asi snaží být dost inteligentní, avšak mnoha slovům tak nerozumí, nemluvě o tom, že kopíruje některé fráze z knihy "Domácího násilí a i v práci." Upřímně bych se autorky zeptala, co ona dělá z žen? Ano, všechny tam popsala jako úplné hloupé naivky, ale už úplně vidím, jak by svědomitá, flexibilní feministka, která pracuje jako manažerka trpěla Manželovi nevěru. Opravdu je mi autorky moc líto, že to nejspíše zažila, ale nemusí tím plnit zbytek Čtenářů, kteří jí dělají oběť a v téhle knížce pokračují. Za každou přečtenou stránkou jsem chtěla knihu zavřít a hodit ji na svůj Noční stolek, nu což...Pokračovala jsem dál a smála se autorčině naivitě... Jak mohla pokračovat ona sama a psát takovou blbost.
Žádná žena není tak naivní, aby se nechala podvádět, Ano v některých případech ano, kdy žena svého muže Miluje/Má opravdu ráda, samozřejmě všechny víme, že Žena jde přes city, kdežto chlap přemýšlí s tím, co má "Tam." Nicméně autorka popisovala výkonné ženy, zde nebuďte tak naivní, když žena udělá vysokou jen těžko bude trpět doma s vařečkou a zástěrou. Nebo samozřejmě autorka píše o zlatokopkách, kteří se vozí v Porscheti a sní o tom, že se jejich milenec rozvede se ženou a bude žít s ni a jejich dovolená začne v Karibiku, pak v Aspenu a ukončuje se to proslulou projížďkou na Filipíny. Dále, když se autorka pídí s příběhem Nevěrných chlapů nebo zlatokopek, někde napíše detektivku. Opravdu se v tom autorka sama ztrácela, chudinka, když psala knihu, muselo to pro ni býti utrpení...
1/4...Konečně se dostáváme k pověstné a již zmíněné fázi poslední "témy"... - Narcis, kterému chudinka autorka, protože o tom nic neví, věnovala několik posledních stránek, aby se neřeklo... Co k tomu více dodat? Agresor a subjekt....? Na koho si autorka hrála na řezníka? Na doktora!? Nemám chuť pokračovat!