Narkothing
Tomáš Šimek
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347113/bmid_narkothing-5Cu-347113.jpg
4
69
69
Narkothing je příběh entuziastického feťáka Martina, pro kterého jsou nejdůležitější přátelé, drogy a lehké ženské, navíc je do toho všeho nešťastně zamilovaný. Dobrodružný život hlavního hrdiny je plný obscénního sexu, zvratů a sociálních poznatků člověka požívajícího omamné látky, který touží po lásce. Kouzlo četby spočívá v inspiraci skutečnými zážitky autora i jeho přátel a jistě i v tom, že je text psán neotřelým, výstižným až obhroublým stylem. Samotný spisovatel se tak nesnaží nikoho vychovávat, jen píše, jak mohou věci v životě vypadat z pohledu člověka, který se nebál vyletět do nebe, dopadnout na zem a probořit do pekla. Vzhledem ke kontroverznímu obsahu není kniha určena puritánům, moralistům, ignorantům, smažkám a manipulovatelným jedincům!... celý text
Přidat komentář
U této knihy mám rozporuplné pocity.. Kdybych tušila jak to bude podané, určitě knihu vynechám. Knihy s tématem drog, prostituce a podobných lidských situací mám načteno dost. Se závislými se stýkám.. ale tento člověk je pro mě absolutně bezvýznamná, sebestředná osobnost. Pochybuji, že ve stavech ve kterých byl, si pamatuje takové detaily, které v knize popisuje.. Chvilkama se to skoro zdá, že je to takový návod jak s tím/čím začít. Nikomu bych knihu nedoporučila ke koupi. Snad se teď už dal dohromady.
škoda i toho, že autor neuvádí, jak se vůbec s drogami zapletl. Jeho příběh začíná jaksi od prostredka, kdy už v tom jede. Soudě podle jeho nenavisti k lidem, obzvlášť zenam to vidim na neurotickou matku, ucitelku a tátu despotu.
Prijde mi to takové trochu neuprimne a zmatené. Taky se divim tomu, že mladý kluk netouzil po partnerce na stalo, po rodině, nekam patřit, mit svoje místo. Takhle podle mbe přemýšlí člověk, který je na sklonku života a má svoje odzito. Jasně, nevyšlo to s Veronikou, ale proč to nezkusil s nekym jinym?Jako bezdomovkyne bych v neznamem městě asi spíš utekla nekam do lesa, kde nepotkam lidi, než rovnou k parovodu, kde se da predpokladat vyskyt dalších bezdaku, ale jinak ucházející čtení.
…a bude hůř 2? Jo, ultra zfetované, přesexované na entou! U jiných komentářů mívám okno, co napsat, tady co nenapsat. I když pár hrubých pravd o životě padne, publikovatelného moc není.
Leda uhrančivě svůdné pasáže o metalu: „Víte, my totiž posloucháme metal, ostatní muzika nás nezajímá...“ (s. 12) „Takhle zní skutečná muzika, která ve vás vyvolává silné emoce. Takovou by měl poslouchat každý. V kapelách, které toto produkují, jsou skuteční umělci. Musí roky trénovat, aby dokázali zahrát tak šílenou muziku. S metalem se může rovnta jen kklasická hudba, ta složitost, barevnost, změny temp atp., ne jako ty dvou akordový easy melodie z rádia.“ (s. 49).
Akorát že protežovaný vztah k repertoáru věřím autorovi nejmíň. Zato k drogově/kopulačním tobogánům se vším všudy. Posledních 10 stran mlží, OČTŘ postupují jinak. Myslel to dobře, popsal blbě. Chápu tedy vyznání na facebooku, jak těžce se s rukopisem mořil. Není divu, vzhledem k psychosomatické opotřebovanosti! Dřina se však zúročila efektem čtení »na první dobrou«, jakoby vyprávěl spatra, což funguje.
Čili literární skok do propasti r. 2020 ozlomkrk, to vám povím! 1/20
Knihu vřele doporučuji ať už lidem kteří mají drogovou zkušenost tak jako JÁ i plno dalších čtenářů , tak i lidem co s drogami nemají nic společného. Autor má svůj vlastní literární styl kde popisuje momenty a situace ve kterych Jsem se videla urcite nejen ja sama ale i imnoho dalsich ctenaru . klobouk dolů a velkej obdiv autorovi . Malo kdo se k necemu takovymu jako jsou drogy prizna , natoz aby o tom neco pozitivne vypravel . Z knihy si muze vzit clovek priklad, motivaci, zamysleni , odvahu, nebo si jen tak cist , smat se a nenucene si precist pravdivy a luxusne napsany pribeh tak trochu netradicnyho zpusobu zivora co se ale muze stat i tomu nejvic na svete presvedcenymu cloveku kterej mluvi tim zpusobem jakoze " me se neco takovyho jako je brat drogy, nemuze stat" . Omyl, muze . Proto by se lidi nemeli odcuzovat driv nez je treba a kdo knihu s touto tematikou cist nechce tak nemusi , nuceni do toho nikdo nejsme :-) DOPORUČUJI
Koho zajímá drogová tématika, doporučuji si přečíst. Jinak... kam se hrabe Padesát odstínů šedi, takhle do detailu popsaný sex, to jsem ještě nečetla :D
Verim tomu, ze se to mohlo vsechno odehrat, Martinuv zivotni styl me nijak neoslovil, ale souhlasim s nim v jednom tvrzeni, a to - marihuana je nejtvrdsi droga. Cesta poznani z radoby vikendoveho fetaka az po bezdomovce pichajicicho si pervitin ti otevre oci. Martin pro me byl od prvnich stranek nechutny, jeho postoj k zenam, autoritam a systemu ve mne nezanechal zaden dojem, pouze zminene nechutenstvi, ktere dovrsil popisem souloze s kamoskama z pod mostu - zarivy naturalisto, hodne stesti....
Od knížky jsem měla velká očekávání - a to byl pravděpodobně kámen úrazu. Zpočátku jsem se do ní nemohla vůbec začíst a chvílemi dokonce přemýšlela, že ji úplně odložím. Nakonec jsem to s ní ale nevzdala a musím říct, že jsem neudělala chybu, druhá polovina příběhu mě bavila o dost více než ta první. Přesto knihu hodnotím jako lepší průměr. Vulgární jazyk mi nevadil, stylistické chyby, hrubky a špatná interpunkce ano. Rušilo mě to. Líbil se mi vývoj příběhu a hlavní postavy - z "nevinného" užívání drog pro zábavu se časem stalo peklo, ve kterém hrdina přišel o všechno, včetně vlastní důstojnosti.
Silné téma, netradiční a výrazné postavy, osobitý literární styl – autor velmi dobře ví, jak „to namíchat“. Příběh od prvního okamžiku vzbudí pozornost čtenáře a ten se na něm stane závislý, zhltá každé slovo až do poslední stránky. Jo, je to sem tam nechutné, vulgární, nepochopitelné, urážející, ale je to současnost, realita probíhající každý den někde mezi námi… Díky, Tome
S tímto příběhem jsem se vrátila do školních let, kdy mě tato tématika dost bavila a prakticky jsem nečetla nic jiného. Všechno co bylo dostupné, tak jsem měla přečtené. Možná proto mě tvrdé drogy jako takové nikdy nelákaly a nelákají.
Jedná se o otevřenou zpověď člověka závislého na drogách, velice realisticky psanou. Dost mě zarazilo čeho všeho je člověk schopný s celkem ,,čistým" svědomím a hlavně to, jak dlouho může člověk ,,přežívat" bez práce, rodiny, smyslu života a jen tak se flákat. Místy to bylo dost hustý, ale to k této tématice prostě už patří.
Dobré... uvěřitelné... držím palce, kámo, snad to dáš :)
Příběh byl poutavý, četlo se to samo... Velmi oceňuji povedené ilustrace, ale co beru jako největší mínus knihy je absence okrajů stránky... strašně blbě se mi do toho kouká :)
Kniha mě neuvěřitelně bavila, styl kterým je podaná mi vyhovuje, ale doporučil bych spíše lidem, co mají nějakou zkušenost s drogami, mnohem lépe pochopí autora. Kniha celkovým příběhem a zakončením slouží jako odstrašující případ drog, nicméně jednotlivé příběhy poukazují kolik zábavy a uspokojení dokaží dorgy přinést, jak tomu opravdu ve skutečnosti je, že to opravdu nemusí pochopit každý.
Knihu bych dala přečíst každému, koho jedinkrát napadlo, zkusit nějakou drogu. Otevřený příběh , kde je na začátku všechno ohromně fajn, čtenář se dozvídá o životě plném drog, kamarádů, sexu. Život bez starostí, hlavně si užít každý den podle svého. Zajímavý pohled drogově závislého člověka.
Mno... zaprvé, opravdu nemám ráda, když někdo prezentuje knihu stylem: Ty jsi totální nudař, nic jsi nezažil, ty mě nemůžeš pochopit, tebou opovrhuju, jsi otrok systému, je jasné, že se ti to nebude líbit... To je první odrazující znak - toto je opravdu zvrácený cíl psaní/vydávání knih.
Zadruhé, pro koho je tedy kniha vlastně určena? Ti praví feťáci, kteří by Martina pochopili, na četbu pravděpodobně nemají ani čas, ani pomyšlení. Jako varování před braním drog to taky bohužel nepůsobí - i závěrečné prozření a touha se z toho dostat působí věrohodně asi jako Martinovo prohlášení, že má vše pod kontrolou a rozhodně není závislý. Obyčejní lidé s obyčejnými hodnotami a s obyčejným životem to zřejmě pochopit nemohou... tak leda snad pro bývalé a vyléčené narkomany. Jestli jim tohle zavzpomínání si na divoká léta v něčem pomůže, tak prosím.
Zatřetí, Martin je nepříjemný, sobecký a lehkovážný typ člověka, který prostě moc sympatií nevzbudí. Chová se jako kretén se zastydlou pubertou a bohužel se nedá říct nic jiného, než že dostal to, co si zasloužil a o co si celou dobu koledoval, nelze jej ani politovat.
Začtvrté, ano, jsem zaujatá, nesnáším slabochy a závisláky a upřímně lituji všechny lidi, kteří musí pracovat s těmi, co si neváží života, nejsou schopni se začlenit do společnosti, která je obklopuje, a cítí potřebu lidem kolem sebe ubližovat a obtěžovat je - a ještě k tomu na základě vlastního rozhodnutí!
Ano, asi jsem zlá. A ne, neomlouvám se...
Snaha popsat svět feťáka jeho očima je chvályhodná, ale to je tak jediné, co asi vyšlo. O jiných literárních kvalitách raději nemluvme - ale ty snad nikdo ani neočekával.
Musim uznat ze ma nieco do seba, ale citala som aj lepsie knihy na tuto temu a tie sa mi citali odost lepsie. Ten chlapik ma niekedy vedel pekne liest na nervy.
Kdo nikdy nezkusil nepochopí o čem se tam vlastně píše. Vždycky si pojedete vase teorie o těch co žijí podle svého a jak vám vadí že nežijí jako všichni ostatní podle pravidel. Zkusit si sáhnout až na dno nebo vystoupat k nebesum. Každý z nás má ten pocit štěstí jinde. Mnozí ale nikdy ani šťastní nebudou. Já přeji jen aby člověk co tohle sepsal byl na sebe pyšny že dokázal věřit v sám sebe. Přeji mu aby došel k cíli po kterém tolik touží a našel štěstí v životě.
Tahle kniha není nic pro mě. Nudné, stále se opakující scény spojené se sexem, nezřízeným pitím a drogami, ve kterých si hlavní hrdina dokazuje, jaký je borec. Po dvou kapitolách končím. Rjú Murakami je úplně jinde.
Skvělá kniha, která dokáže otevřít oči a umožní pochopit myšlení drogově závislého člověka, jeho postoj k životu. Narkothing je velmi otevřený příběh a opravdu není pro každého. Ať už jazykovým stylem, který se sice postupně vyvíjí, ale pořád je trochu kostrbatý, tak (a to především) tématy, kterým se autor věnuje.
Narkothing
S touto tématikou jsem dříve četl knížky jako My děti ze stanice Zoo, Memento, Znuděn krásou hnusu, Kokain - životopis,... ale tahle je bezkonkurenčně nejlepší, nejčtivější, nejdetailnější,... chvílemi až pobízející k užívání což mi trochu vadilo..