Sakuřino rozhodnutí

09.10.2022

Tento svazek je napěchovaný akcí druhé zkoušky, kde se nám představí další nová postava, která slibuje zajímavé zvraty v dalších dílech.
Každopádně závěr nám prozrazuje, že boje jsou teprve na začátku a že další díl jedním začne.
A také sledujeme jakýsi vývoj jedné z hlavních hrdinek, která se snaží vymanit ze své ulity.

07.07.2022

Opět akční a zajímavý díl, ale bohužel jsem se hodně ztrácela v postavách, takže mě to tolik nebavilo.

24.06.2021

Tentokrát jsem se maličko nudil, k čemuž přispěl i chaos v postavách. Přestože se celá zápletka točí kolem boje, ty nejzajímavější figury v polovině odpadnou a my čekáme, až se pochlapí jedna z ústředních hrdinek, kterýžto zvrat přijde až na konci a odstartuje tak další kolo akce, na jejíž dokončení si však budeme muset počkat do dalšího dílu. Taky jsem se špatně vypořádal s nástupem Ino, jelikož se mi permanentně pletla se Sakurou, ale uznávám, že to je můj problém. Zkusím se pro příště polepšit.
Na jednu stranu obdivuji tuhle sérii kvůli její rozsáhlosti (přeci jen dvaasedmdesát knih je už slušný výkon), zároveň však začínám pochybovat o tom, že toho bude využito k nějaké skutečně velkolepé epice. Zatím jsem svědkem pouze dílčích sekvencí, v nichž Masaši Kišimoto vytahuje na světlo boží stále nové varianty bojových technik, které mě ovšem příliš neoslovují, protože jsem se v jejich vnitřních pravidlech už dávno ztratil. A tak pořád čekám, kdy se rozehraje něco opravdu zajímavého.

16.05.2018

Cvičiště číslo 44, jinak známe jako Les smrti, svým názvem prozrazuje, že druhá část chuuninské zkoušky nebude žádný čajový dýchánek. Zvláště, když se na scéně objeví "nezvaný host". Rock Lee s veverkou a sílou mládí, zní to vesele, ale nepodceňte ho. A Sakura se rozhodne jít do sebe.
Má to akci ani na humor se nezapomnělo. Kishimoto nám představuje svůj tvůrčí tým.

11.05.2018

Po predchadzajucej slabsej mange je tu pokracovanie naplnene plnej akcie a humoru. Aj ked to je taky detinsky Narutov humor dokaze citatelovi zdvihnut kutiky ust. Na zaujimavosti pridava aj odlisna kresba s ktorou sa stretavam po prvy krat, za ktoru je zodpovedny autorov team, ktorych clenov nam predstavuje spisovatel v medzicastiach s mensim vtipnym podtonom.

06.12.2017

Nastává nelítostný boj,
ve kterém jsou všechny triky dovoleny
a ve kterém bude vyřazena
celá polovina adeptů.

Ještě tu mám na stole šestého Naruta a furt tady na mě čumí. Tak jsem ho vzal a začal číst. Bohužel předešlé příběhy nemají žádnou tendenci něco měnit a příběh si prostě mele stále tu svou. Akorát sem tam změní prostředí. Naruto je stále jen hrrr a pak brrr a všichni vrrrr a zase zklidnění a řev – já to dokážu!!!!! a zase hrrrr a všichni vrrrr – dokolečkadokolalalalala.........@{&#$ߤ*\ Nuda.
Sem tam se najde něco dobrého, ale není toho moc.

Malá ochutnávka:
NARUTO: Potřebuju vyčůrat.
SASUKE: Jak se opovažuješ takhle před dámou?! Mazej do křoví, pitomče!
SAKURA: Ale u Sasukeho by mi to nevadilo chichichi.
NARUTO. Teda lidi, to byl ale proud! Hnedka je mi líp.


Možná se mi to zdá, možná ne, ale některé malé kresby jsou slušné a více propracované. Možná měl mistr Masaši Kišimoto víc času, než jen týden na další sešit. Asi není nejlepší kreslit a psát si zároveň scénář. Nebo je to jen o penězích. Seká Narutu jako Baťa cvičky.

Tak a je tu velká změna. Pan spisovatel a kreslíř v jednom totiž už na to není sám. Na konci několika sešitů představuje svůj tým. Ano, slyšíte dobře, on má tým. Proto se mi zdá kresba lepší, vlastně nezdá, ona je lepší. Jednolistové „Představení asistentů“ mi dává za pravdu. Tak snad bude zlepšení i ve scénáři. Jako příklad dobré a zlepšující se kresby mohu poukázat na úvodní list příběhu #47 nazvaného „Predátor!!“ a přidám i dvojstránkovou (!!!!!!) kresbu z příběhu #48, nazvanou „Cílem je!!!“ Ano, konečně můžu napsat, že je tu také krásný celoplošný obrázek.

Citát. Nenechám se přeměnit na kopu hadích hoven!!!

Tak sice scénáristicky je to stále divočina (to se možná mnohým líbí), plná akčních scén, ale doplněna již celkem dobrou kresbou. Dokonce i vzájemné souboje dvou, tří osob jsou přehlednější, než v předcházejících knihách. Nejvíce mě zaujala postava Rocka Leea, celkem vyplašenka, ale borec. Jenže pak chytil veverku a …. no co vám budu povídat. Co za člověka provede něco takového....ššššust.

Tak snad bude sedmej příběh zase o něco lepší.