Narvik
Donald Macintyre
Krátké a neurovnané tažení, vybojované u břehů a ve fjordech Norska na jaře 1940, neupoutalo mnoho pozornosti a kromě těch, kdož se jej zúčastnili, na něj všichni téměř zapomněli. Přesto má zvláštní místo v dějinách. Bylo prvním, při kterém byly nasazeny společně všechny tři zbraně - námořní, pozemní a letectvo. Doslov napsal PhDr. Aleš Skřivan. Mapy nakreslil Bedřich Rose.... celý text
Válečné Literatura naučná Historie
Vydáno: 1989 , Mladá frontaOriginální název:
Narvik, 1971
více info...
Přidat komentář
Velice dobře napsaná kniha. Věnuje se však pouze námořním bojům v norské kampani, a boje na zemi popisuje jen v nejnutnějším rozsahu.
Faktografický, ale přitom velice čtivý popis této nesmírně pozoruhodné a napínavé kampaně zejména z pohledu britského námořnictva. Doba vydání byla pozitivně ovlivněna glasností natolik, že se zahraniční originál při překladu a redakci vydání vyhnul zničujícím zásahům redaktorů závodního časopisu Rudá vatra, kteří decimovali knihy o válce o dekády dříve.
Malá knížečka napěchovaná plno informacemi ohledně nejen, ale hlavně námořní části norské operace, se všemi jejími chybami, štěstím i drobnými vítězstvími. --- Tuhle knížku jsem četl ihned po Hrbkově "Salvy nad vlnami", od které jsem právě takovéhle vyprávění díky čtyřdílnosti té série očekával a bohužel se nedočkal. To, co jsem čekal, mi dal právě "Narvik", malá knížečka napěchovaná... :) S sebou na dovolenou skvělá volba, nejen informačně, ale i čtivě - plus za Hrbkův překlad a cit pro češtinu.
Vzhledem k roku vydání jsem se obával, jestli tam rudý cenzor neudělal v rámci redakčních zásahů nějaké nenapravitelné škody, ale kupodivu jsem nic takového nenašel. Knížka se věnuje tažení v Norsku, kdy Německo i Velká Británie takřka ve stejném čase dospěly k tomu, že je nutné Norsko zabezpečit (obsadit), aby to neudělal ten druhý (zevrubně jsou rozebrány i politické/ekonomické/válečné důvody). Německo mělo nepatrný náskok (v řádech dní) a podařilo se mu obsadit důležité přístavy, čím získalo i letiště a díky tomu převahu ve vzduchu. Čtivost knížky zvyšuje líčení osudů vybraných lodí (jak německých, tak britských).
Váhavost VB byla vyvolána i tím, že Norsko v žádném případě nestálo o zatažení do války, chtělo zůstat neutrální. Celkově tam bylo cítit, že z hlediska vedení války a koordinace námořních, leteckých, pozemních sil má VB hodně co zlepšovat (vyskytly se i protichůdné rozkazy nebo situace, kdy rozkaz byl měněn několikrát během pár dní/hodin, zrovna tak nebyly vůbec připravení na drsné podnebí Norska, naprosto taktéž bylo podceněno nebezpečí leteckých útoků na lodě). Na druhé straně Německo, které mělo velmi dobře zpracované válečné plány a s bezohlednou brutalitou je naplňovalo (ale nemělo příliš silné loďstvo). Informací je v knížce opravdu dost a je to podané čtivou formou. Celkově bych hodnotil 90 %.