Náš život pod pěti kruhy
Dana Zátopková , Emil Zátopek
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/300190/bmid_dana-zatopkova-zivot-pod-peti-kruhy-aq7-300190.jpg
5
59
59
„Já jsem běhal velice rád a strašně moc, vlastně skoro pořád. Do práce, z práce, na stadion, pro nákupy nebo i jen tak pro radost. Dokonce i do schodů jsem běhal s nadšením, ale vůbec nejraději po mořském břehu. Nejvíc kilometrů jsem však naběhal doma, miloval jsem rovinaté lesy kolem Staré Boleslavi, Houštky, Čelákovic, Vestce. Ať bylo voňavé jaro nebo horké léto, kdy na borovicích zářily kapky pryskyřice, ať padalo listí tiše ze stromů nebo se hustě snášel sníh, vždycky jsem měl chuť běhat a nikdy se nenudil.“ Tímto vyznáním začal kdysi dávno své šťavnaté vyprávění o životě, závodění, úspěších i prohrách Emil Zátopek. Svým osobitým, lehkým a svižným stylem s prvky slováckého nářečí v něm nyní pokračuje a o spoustu humorných situací ho obohacuje Dana Zátopková. Kniha je určena všem, kteří se chtějí dozvědět, jak to s našimi nejslavnějšími olympioniky bylo doopravdy, v krušných dobách nesvobody i poté... celý text
Přidat komentář
Už jsem o manželech Zátopkových něco četla, ale tato kniha se mi zdá nejlepší. Vyprávění je z pohledu obou ,kniha je obsáhlá, doplněná dobovými fotografiemi. Už jsem viděla i film,který je taky velmi zdařilý.
Životopisy moc nečtu. Možná bych měla začít. Tato kniha je totiž velmi pěkně napsána, navíc je doplněna spoustou fotografií. Hodně zajímavé bylo číst o stejných událostech z pohledu Emila i z pohledu Dany. Po přečtení jsem se vypravila na film Zátopek a musím smeknout, podle mě je velmi zdařilý.
Nádherná kniha vzpomínek dvou vynikajících sportovců a lidí. Jsem moc rád, že jsem si knihu mohl konečně přečíst. Určitě doporučuji
Nedávno jsme byli v kině na filmu Zátopek (mě osobně se tedy líbil moc) a když jsem pak bloumala po knihovně padla mi do oka tahle kniha.A opravdu nelituji,kniha je napsaná naprosto úžasně a čtivě. Čtenář je doslova vtažen do děje,tu běhá s panem Emilem a tu hází s paní Danou.Pak s nimi cestuje a staví domeček.
Konec je velmi emotivní a i slzička ukápne když se svět loučí s jedním ze svých nejlepších běžců.
Dnes by oba slavili své 99 narozeniny,tak přeji tam nahoru do sportovního nebe vše nejlepší,prožili jste opravdu krásný a mnohdy náročný život.
Úžasná kniha a příběh dvou báječných lidí. Měli skvělý, humorný přístup k životu. Děkuji paní Zátopkové, že ve svém věku se pustila do psaní této knihy, abychom se dozvěděli pravdu o jejich životě. Když pak Ťopek v roce 2000 zemřel, brečela jsem jak želva. Ona sama zemřela 13.3.2020 v 97 letech. Kniha se skvěle čte. Pro běžce jsou zde i rozepsané tréninky Olympijského vítěze. Mohu jen a jen doporučit čtenářům, kteří mají rádi opravdové životní příběhy. :-)
Kdo má rád příběhy, tohle je jeden s velkým P, napsaný v té naší malé zemičce, kde hodně brbláme a málo se chválíme. Jsem hrdá, že takové dva velké ČLOVĚKY jsme tu měli a ti se o svou životní cestu podělili vrchovatě nejen v této knize, ale vlastně celým svým konáním. U Ťopka obdivuji nadšení do všeho, co v té které životní etapě dělal. U Dany její bojovnost, lásku i volnost, kterou dala muži svého života. Nádherný skoro románový příběh, kde se i přes trampoty snad dá říct "a žili šťastně až do smrti". A to prosím vlastním přičiněním.
Tyhle dvě legendy dál žijí i v srdcích sportovců ostatních států. Jen někdy zkuste ve Finsku říct, že jste ze země "Satu Pekky"... rozzáří se jim oči a začnou vás plácat po rameni. Nádhera.
Kniha se mi moc líbila. Mám rád sport a mám k němu doma přes 200 knih. Tuto knihu jsem si nechal nadělit Ježíškem, protože je o sportovcích, kteří na rozdíl od dnešních sportovců, kdy se ve sportu točí nemorální peníze, sport dělali čistě jen z lásky k němu. Měli úplně jiný vztah k republice, hymně, vlajce, k reprezentaci. A právem jsou našim sportovním párem číslo jedna.
Nádherná kniha, skvělé vyprávění pana Zátopka a hlavně paní Zátopkové. Zajímavé, občas velmi dojemné, většinou hlavně veselé.
Mile zpracovaná kniha, která mě neuvěřitelně pohltila a nechtěla mě pustit. Tak čtivá, tak opravdová, tak milující! Takhle vypadá pravá láska "Ťopkovi" :) . . .
Je toho tolik, za co je možno tuhle knížku vychválit do nebe, že ani nevím, kudy do toho. Dozvíte se o životě manželů Zátopkových a o tom, co všechno za jejich úspěchy stálo, zároveň jde o mimořádný doklad doby, vše je podáno plasticky, čtivě, živě, mile... Co se mi také moc zamlouvalo, je pohled na totéž z více stran... No, zkrátka, můžu doporučit na všechny strany a věřím, že ohlas by byl dobrý od kohokoliv : o)
Opravdu zajímavé a poutavé čtení o velkých osobnostech našeho sportu. Kniha je poněkud objemná, takže na čtení do postele není zrovna nejpraktičtější :-) Ale určitě stojí za přečtení. Velmi oceňuji úsilí, které autor musel vynaložit ke zpracování velkého množství vzpomínek a také zveřejněné fotografie, které krásně dokreslují atmosféru.
Skoro se zdá, že se životy manželů Zátopkových odehrály pouze na stříbrném plátně nebo v knize. Tak neuvěřitelně totiž působí. Naštěstí pro nás Čechy jde o skutečné lidské bytosti a nikoli výplod něčí fantazie.
Dílo Náš život pod pěti kruhy se četlo krásně, vydat se na životní pouť Zátopkových představovalo velké dobrodružství. Při čtení máte jednou pocit, že jste na trati s Emilem, podruhé zase, že házíte oštěpem spolu s Danou.
Jde o nesmírně inspirativní vyprávění dvou lidí, kteří pocházeli ze skromných podmínek a vlastní pílí, úsilí a dřinou napsali v Helsinkách 1952 jeden z nejkrásnějších olympijských příběhů v dějinách.
Aniž by to autoři zamýšleli, donutí vás kniha reflektovat svůj vlastní život (v pozitivním slova smyslu). A uvědomíte si spoustu věcí. Mimo jiné třeba to, jak se sport od základů proměnil. Vždyť taková Dana prvně hodila oštěpem až skoro ve 24 letech!!!
Úsměvné historky se střídají s těmi méně veselými - nejvíce mrazí zejména ve chvílích, kdy Dana popisuje život za protektorátu a události roku 1968 a jejich následky. Snaha vymazat jméno Zátopkových z podvědomí veřejnost dokládá zhůvěřilost komunistického režimu. Nejsmutnější část knihy přichází v samotném závěru, kdy se Dana věnuje posledním rokům Emilova života. Na stárnutí lze těžko hledat pozitiva.
Závěrem bych chtěl Zátopkovým poděkovat za vše, co pro jméno naší země udělali. Bylo toho tolik, že si zaslouží hluboké uznání.
Tahle kniha mě chytla za srdce. Dýchá z ní poctivost, nadšení, životní energie, láska, humor, skromnost. Těším se, až se k ní zase vrátím.
Krásné přiblížení do života Zátopkových, často jsem měla pocit, že dané chvíle prožívám spolu s nimi. Jen občas bylo čtení zbytečně zdlouhavé.
Krásný vhled do života velkého sportovce. Líbilo se mi střídání výpovědí, detailní vypravování, podrobný vhled do názorů a postojů obou postav. Nádherný prostředek i jako motivace pro sportování...nádherné postřehy...líbilo...
Emil Zátopek byl nejen pan běžec, ale též skvělý člověk. Děkuji Daně, která nám jejich život dokázala touto knihou přiblížit a připomenout.
Čas, který jsem strávil čtením pamětí Emila a Dany Zátopkových, jsem si užíval stejně jako Dana s Emilem si užívali tréninky, závody, setkání s přáteli, s rodinou.
I když převládají úsměvné a motivační historky, občas se objeví i nějaká posmutnělá.
Nejpoutavější pro mě byla pasáž, ve které popisují návrat z OH v Melbourne.
Pobavila zmínka o Charleroi (s.83), místa, které opěvuje i Paul Verlaine :-), nebo Doubí u Třeboně.
Zajímavé je i vzpomínání Karla Engela.
...................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 16. darovaná kniha
Kniha je velmi obsáhlá. Vypravuje ji zejména paní Zátopková. Stojí za přečtení.