Jednou nohou v hrobě
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 20. díl >
Každý nový případ na oddělení vražd začíná tím, že najdou rozstřílenou nebo ubodanou mrtvolu. Úkolem detektivů je ke každé mrtvole vypátrat alespoň jednoho možného pachatele. Obvykle je to tak, ale v některých dnech jako by se celý svět pomátl a všechno je naopak. Detektivové najdou na smetišti pohozenou nohu a chybí jim nejen vrah, ale i zbytek těla. Než se rozeběhnou po horké stopě, musí najít odpovědi na základní otázky: je to ženská, anebo mužská noha? Odřízli ji mrtvole, anebo zaživa? Uřízl ji odborník, anebo je to sprostá řezničina? A nezodpovězená je i nejdůležitější otázka – kde je zbytek těla? Hledání odpovědí je dřina a všechny jen zdržuje od pátrání po tom nejdůležitějším v celém případu – po vrahovi s krvavou pilkou v kůlně. Aby toho nebylo dost, Krauze rozbolely zuby, Chosému se hnuly močové kameny, Váňa v kanceláři zkolaboval, neboť hubne a drží přísnou dietu, a šéf se zbláznil, chce zavést třísměnnou pracovní dobu. To zase bude na oddělení vražd bláznivý týden...... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2020 , Slovart (ČR)Originální název:
Jednou nohou v hrobe, 2014
více info...
Přidat komentář
Takto napsaná a namluvená kniha se mi nikdy nemůže oposlouchat. Zaujme, pobaví, postraší, tu a tam poučí. Oba páni ( spisovatel i interpret) si stále drží svůj, nutno podotknout velmi vysoký, standard. Nuda se jich bojí a zdaleka se jim vyhýbá.
Poslouchala jsem jako audioknížku a moc bavila ... autorův styl a jazyk, zápletka, všechno na jedničku.
[audiokniha]
Tak nevím jestli jsem jen přesycená stylem autora nebo opravdu trochu klesá úroveň jeho knih? Vždy jsem oceňovala humor a autenticky realistickou policejní atmosféru, ale v posledních knihách jako by převažovaly tyto kulisy nad skutečnou detektivkou. Navíc spousty vycpávek v podobě zdravotních problémů. Poslouchám audioknihu v originále, ale chvílemi se trochu nudím. Natolik se to vleče, že mě snad i přestalo zajímat rozuzlení příběhu. Neodložím asi jen kvůli dokonalému podání Mariána Geišberga.
Pohodové čtení o jednom obyčejném policejním oddělení, kde občas padne i dobrý "kameňák". Příběh není sice moc složitý, ale aspoň si čtenář nemusí tolik namáhat hlavu a může u čtení víc odpočívat. Proč ne?
Jednou nohou v hrobe "přečteno" jako audiokniha. Asi hodnotím nespravedlivě, když dávám všem dánovkám 4-5 hvězdiček, ale tak to prostě je. Jeho knížky se čtou velice dobře, mají spád, mají děj, je v nich spousta reality a bohužel ne vždy je zlo potrestáno dobrem, jak tomu bylo i v tomto příběhu. Na konci jsem byla frustrovaná stejně jako oni, když zjistili, že pokud nechtějí dostat kolegu do maléru, musí to nechat být... Co? To psát nebudu, prozradila bych pointu! :-)
Další kniha od Dominika Dána a opět se mi líbila. Dost se v ní probírá i soukromí postav a také zdravotní problémy - třeba se zubem, nebo jiné problémy - třeba s nadváhou. Takže je to detektivní příběh, kde je rozkryta psychologie postav, popsány motivy k jejich jednání, nechybí ani humor, navíc je v knížce dost reálií.
Jak detektivní příběh, tak i zdravotní neduhy hrdinů jsou podány autorem opět s napětím i vtipem. Další podařená.
Opět jedna z knih mého oblíbeného autora. Tentokrát mimo zapeklitých dvou případů kdy se nakonec ukáže že patří k sobě, postihuje jednoho za druhým z našich hrdinů nějaký zdravotní problém. Velice pěkný příběh, mohu směle doporučit, stejně jako ostatní od Dominika Dána.
Klasika, která mě nikdy nezklame. Jen doufám, že Dán bude psát dál a všechny knihy budou dál i ve skvělé slovenské audioverzi. Začínám na nich být dost závislá a pomalu se chronologicky blížím ke konci...
Dobrá kniha autora, není to jeho nejlepší, ale hraje se mnou "fair play" - snaží se vše vysvětlit a já se snažím vše pochopit. Příště si zase od něj něco přečtu - a rád.
Áno, čítanie ma bavilo, stránky pekne odsýpali, príbeh sa odvíjal jedna radosť. Mám za sebou niekoľko "dánoviek" a stále ma bavia. Bavia ma, pretože je v nich slovenská realita založená na skutočnosti, príbehy nie sú umelé. Jediný ich nešvár je v tom, že autor chce byť poplatný širokým masám a humor, tak typický pre policajtov, nie každému sedí. Presne, ako mne. Je to však čisto moja subjektívna záležitosť. Ako celok je kniha super, avšak na Uzol, ani jedna kniha nedosahuje - a to ani táto. Napriek mojim výhradám je kniha výborné oddychové čítanie. Len tak ďalej.
To opakovanie deja som postrehol v jeho knihách prvý krát, bolo to dosť otravné , akoby sa mu nechcelo, na druhu stranu konečne menej politiky. Ak o celok to ušlo...
Skvělé, smetánka i plebs velkoměsta zde mají prostor pro city, závislosti a drsnou realitu s pachem peněz za každou cenu. Autor každé postavě dává punc lidské originality se vším všudy.
Citát : "On je transvestita. A to je čo ? To akože stále cestuje? " Knižní to droga.
Co napsat? Že mě to zase bavilo? Že Dominik Dán je autor od kterého se nemůžete odtrhnout? Že se těším na další jeho knihy? Že píše poutavě, napínavě a vtipně? Odpověď na všechny otázky je ANO.
Dominik Dán je zárukou kvality. Tolik kliček a oboček od hlavního případu a v žádné se neztatil, každou dokončil a uzavřel. To každý hned tak neumí. Jednou nohou v hrobě je spletitý případ, vlastně je to několik případů pohromadě, které parta z Nového města téměř všechny vyřeší a uzavře. Kromě sžíravého napětí poskytuje kniha i tradiční zábavu, proto bez zaváhání uděluji plný počet bodů. Dán je silně návykový, tak už se těším na nějaký jeho další trhák.
Už tu nebudu psát, jak moc se mi další Dánovka líbila. Tam je to bez debat za plný počet. Jen mě u tohoto dílu štve, že duo Krauz/Chozé zase nedostali tu mrchu Kowalskou. :-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Před nedávnem jsem pustil do Venuše zo zátoky a tak se mi líbila, že jsem se rozhodl přečíst si od DD něco dalšího. Jednou nohou v hrobe má spád a rozhodně doporučuju, pokud máte rádi detektivky.