Klbko zmijí
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 30. díl >
Zatknúť a usvedčiť páchateľa trestného činu vraždy je ťažká práca aj pre odborníkov z oddelenia vrážd. Do cesty sa občas postaví nedostatok použiteľných stôp z miesta činu, neochota svedkov vypovedať, neochota svedčiť na súde, ďalšie nepredvídateľné okolnosti. Najhoršia zo všetkého je zrada z vlastných radov, tlak pokrivených nadriadených funkcionárov, ktorým vidina ľahkého zisku zatemnila mozog, vymazala elementárne princípy slušnosti a korektnosti. Tak to bolo aj v prípade dvoch vrážd, ktoré spolu zdanlivo nesúviseli. Neznámy strelec popravil doma v posteli okresného prokurátora a o dva dni neskôr kandidáta na starostu okrajovej mestskej časti. Korupčná aféra okolo zavraždeného prokurátora dostane jasnejšie kontúry, až keď sa detektívom podarí nájsť dobre schovanú prokurátorovu asistentku. Od jej výsluchu naberie vyšetrovanie nový smer, ktorý musia detektívi z oddelenia vrážd pred nadriadenými tajiť. Podozrenie, že im niekto zhora pozerá na prsty a snaží sa s nimi manipulovať, prerastie v istotu. Detektív z oddelenia vrážd Richard Krauz tuší, že priamy úder na skorumpovaných papalášov im dá riadne zabrať a riešenie záhady dvoch beštiálnych vrážd bude bolestivé.... celý text
Přidat komentář
To zas byla jízda. Špinavá politika a korupce. Praktiky, za které by se nestyděl ani Narcos. Že by nějaké takové CD vlastnil odstřelený Mrázek?
Audiokniha:
Tímto dílem končím ( doufám, že zatím, že přibude ještě nějaký) poslech této série...brala jsem to ne podle dílů, ale podle roků,jak šly za sebou...no, musím říct, že jsem si užila každou hodinu... tento díl bych spíš nazvala,, chobotnice,, podle hodně starého italského seriálu,kde se usekne jedno chapadlo,naroste nové a tak dokola... abych řekla pravdu,bude mi smutno za touto partou......
Politicky laděná detektivka s jasnou kostrou - korupce, podsvětí a sympatická parta z oddělení vražd. K tomu autorem bravurně zvládnuté spisovatelské "řemeslo" a výsledkem poutavý a čtivý příběh.
Jsem opravdu zvědavá, co budu číst, až mi dojdou knihy z této řady od mého nejoblíbenějšího spisovatele Dominika Dána. Ale zatím mi ještě nějaké zbývají, naštěstí. Líbil se mi i tento případ, přečetla jsem ho jedním dechem.
Až je člověku trošku úzko, když si uvědomí, že toto se ve skutečnosti děje. Kolegové z oddělení vražd a jejich vtípky mě pořád baví, aspoň malinko zlehčují vážnost tématu.
Ďalší prečítaný Dominik Dán. Mám pocit že svojich čitateľov začína polarizovať, niektorí na neho nedajú dopustiť, niektorí píšu, že sa opakuje, je to šablóna. Ja som niekde v strede. Najväčšou devízou sú jeho postavy, tie majú hodnotu, ľudia sú na ne navyknutí, majú ich radi. V tejto knihe bude udalosť, ktorá sa vymyká štandardu, niečo bude inak, nebudem spojlerovať. Kniha sa dobre čítala, je to také dovolenkové čítanie, poznáte všetkých, viete čo od nich očakávať a príbeh je dobrý. Je v ňom moc, peniaze, korupcia a hlavne vraždy, ktoré naši detektívi s prehľadom vyriešia.
(SPOILER) Únik vraha z domu prokurátora je vtipný, ale málo reálný. Ve skutečnosti by odejít z domu okolo vozu se zamilovanou dvojicí bylo mnohem jednodušší. Byla tma, vrah se mohl maskovat pláštěnkou s kapucí a o dvě ulice dál na něho čekal vůz. Podstatně menší risk než volat hlídku a tvrdit, že on je ten napadený. Ti mladí, pokud by si ho vůbec všimli, by ho stejně nepoznali a určitě by ho nenapadli. Než by někomu nahlásili podezřelou osobu, byl by dávno pryč. Naopak setkání s ozbrojenými policisty mohlo skončit všelijak. Chápu ale, že autor chtěl rozjet děj něčím zábavným a dramatickým. Slabší čtyři body, ten politický rozměr byl trochu nevěrohodný.
(SPOILER) Z těchto politických kauz Dominika Dána mě mrazí mnohem více, než z těch o "obyčejných" vraždách. Jeho upozornění na začátku knih, že podobnost se skutečnými událostmi je čistě náhodná, jakkoliv se někomu může zdát povědomá, nabývá v těchto případech zcela jiný, až mrazivý rozměr. A závěrečné dvě kapitoly tomu dávají tu pověstnou tečku, obzvlášť při vědomí případu zavražděného novináře v roce 2018 a zmínce o panu Mariánovi. Někdy si říkám, jestli nakonec není lepší nevědět.
Slovenska chobotnica bez Cattaniho. Ale zase naproti tomu, z Krauzom.
DD nepotrebuje vymyslat zamotane kriminalne pribehy. V podstate sa rozhodol napisat monumentalnu kroniku slovenskych nedavnych dejin. Taky pitaval 1985 az sucastnost. A citatelovi staci odhalit kto sa za zmenenymi menami postav schovava a az vtedy zacne mrazenie v kostiach. Jak sa vravi, postavy su vymyslene ale je to podla skutocnosti. Klbko zmiji je teda urcite jedna z tych knih v Danovej bibliografii. Viac rad mam tie civilnejsie pribehy kde nejakej babe odrezu hlavu alebo tak.... ale tu si zas mozete zgustnut na uzasnej symbioze nasej justicie, policie, tajnych sluzieb, mafie, podnikatelskeho sektoru, oligarchov, poslancov ministrov, prokuratorov, pribeh jak z bondovky.... keby sme teda prizmurili oko a pozabudli, ze sa to skutocne dialo a deje, bola by to este vacsia zabava.
Po par precitanych danovkach sa team vysetrovatelov stane doslova vasimi priatelmi. Dostanu sa vam pod kozu a oblubite si ich. Nieco podobne som zazival ako mlady pri McBainovom 87.reviri.
Jedna z najlepsich Danoviek. Možno aj vďaka aktuálnosti témy. Nemohla som sa od nej odtrhnúť.
Tentokrát uhlazené, snad pro závažnost situace
Jako na dlani se jeví pěkná skrumáž na politické scéně v "Našem městě".
Bylo, nebylo, vždy to má blízko k reálu, a tak je fajn si to ozřejmit.
Citace : Akce se rozjela, pivo teklo proudem, chlapi se bavili. Všechno probíhalo hladce, až dokud nepřišla druhá část party - to už nebyli chlapi, stěží kluci, a všichni oblečení stejně jako dospěláci: černé kožené bundy pomalované reklamou na státní elektrárenskou společnost - dva blesky vedle sebe - ....
" V pořádku, tak jak k vám můžu pomoct, pane M.."
Návnada na konec, jako z mafiscény.
Superčtivo.
Psát originální komentáře ke knihám Dominka Dána moc nejde, protože už je renomovaným autorem, který má svůj styl, který moc nemění. Rozhodně to ale není špatně, protože dokáže velmi čtivě psát atraktivní témata, která jsou dost ožehavá a leckdy vycházejí ze skutečnosti. V Klubku zmijí tomu není jinak a znalejší čtenář pozná odkazy na případ Jána Kuciaka, který dost pravděpodobně probíhal tak, jak je tu napsáno, což je smutné a rozhodně si nejde dělat iluze, že v Česku by to tak daleko nedošlo. Dialogy jsou opět svižné, špičkování všech členů týmu baví a ocenit se musí i humorné scény (oslovení jednoho z policistů v bufetu při svačině), které těžký námět příjemně odlehčují. Ti, kteří už sérii znají, asi budou i lehce dojati (nechci spoilerovat), ale to k podobně dlouhým ságám patří. Asi je trochu pravda, že z Krauze tu je malinko "nadčlověk", bez kterého se kolegové neobejdou a nehnuli by bez něj případem, není to ale nic hrozného, co by sráželo dojem nějak výrazně, na druhou stranu v kontextu celé řady nejde o nijak výjimečnou a extrémně zapamatovatelnou knihu, k níž by se čtenář vracel. 70 %
(SPOILER)
Zase politické vraždy a zase politické pletky s podsvětím a zase tajné vyšetřování navzdory příkazům shora. Ne, že by byla kniha špatně napsaná. To ani náhodou. Ale prostě mě obyčejní vrazi s obyčejnými úchylnými motivy baví víc než vraždy pro peníze, moc a v tomto případě pro mlčení. Ale líbilo se mi, jak se opět dvě rozdílná vyšetřování spojila do logického celku.
Konec knihy byl poměrně uspokojivý, viníci potrestáni (což není u dánovek pravidlem) a rozhodně se mi velmi líbil odkaz na případ podnikatele Mariana Kočnera a vraždu novináře Jána Kuciaka.
Přiznám se, že za Eda jsem uronila slzu, protože tenhle věčně kouřící starý detektiv byl jedním z pilířů oddělení vražd.
Pokud tato kniha má být ukončením série, rozhodně je to dobrý konec. Ale prostě jsou v sérii napínavější případy, politikaření není tak zajímavé a tahle kniha byla v porovnání s jinými trošku rozvláčná. Což je jediný důvod, proč strhávám hvězdu.
Klubko zmijí...
Po pravdě, kdyby se mi dostala do rukou jako první kniha Dominika Dána tato kniha a po ní třeba Rudý kapitán... Těžko říct, zda bych ve čtení této, jinak absolutně skvělé, série pokračoval... Mně prostě sedí běžné detektivní příběhy... Klubko zmijí a Rudý kapitán z toho nějak vybočují.... Neříkám, že je kniha špatná, čte se dobře a jsem rád, že jsem si ji mohl přečíst a doplnit tak svoji sbírku Dánovek... Nicméně politická špína, různé intriky, korupce v řadách policie, ale i prokurátorů a soudců... To prostě není můj šálek čaje (káva mi nechutná, jako Krauzovi :-D )...
Teď se asi budu párkrát vracet v čase... Čeká mě Studna, která nedávno v češtině vyšla... V nakladatelství Slovart jsem se dozvěděl, že v listopadu nás v češtině čeká ještě Tajemný závoj, příští rok na jaře Kožené srdce a na podzim Noc plná lží...
Takže můj závěr jsou tentokrát čtyři hvězdičky...
Mám rád Váňu a jeho chuťový apetit... Snídaně u místa činu... :-D
"Máte telecí párky?"
"Máme" odvětila zamračená starší paní.
"Čtyři, prosím. Promiňte, měl sem na mysli čtyři páry, netušil sem, že je vaříte roztrhaný na kusy. Takže osum kusů, prosím. Trochu víc hořčice, eště trochu. Děkuju. A na druhej talířek čtyřicet deka tý čerstvoučký tresky a dvacet deka slanečkovýho. Jasně, můžete dohromady, dyť se to za chvíli stejně všechno smíchá."
"Chleba? Pečivo?"
"Šest rohlíků. Promiňte, až teď sem si všim, že máte i dalamánky, tak těch šest rohlíků a jeden velkej dalamánek. Děkuju, to bude všechno"...
Chronologicky poslední díl nepatří k tomu nejlepšímu co autor napsal. Domnívám se, že tyto zápletky s nějakou tajnou organizací mu moc nesedí. Viz např. Kapitán nebo Noc temných klamstiev. Ta běžná kriminalita mu sedí mnohem víc. Navíc mi autor připadá i už trochu opotřebovaný. Z 5 knih, které jsem ohodnotil "jen" 4* jsou to 2 výše zmiňované a zbytek vydané od 2020 (co ten covid všechno nezpůsobil). Ani ty obligátní vtípky to tentokrát moc neosvěžují. Nezbývá než čekat, co poodhalí Tajomný závoj.
Při čtení se mi po celou dobu vybavovala písnička od skupiny I.M.T. Smile - “Veselá písnička” : …”vo vezeni vezni žiju, čakaju na amnestiu a já čakám na svobode, kedy bude slušnost v módě, čakám ako na den súdný, kedy budu ludia ludmi”…”korupcia, škandály, kam jsme sa to dostali, charakter sa nenosí, ak máš prachy, niekto jsi…”.
Člověk by si přál, aby to byl smyšlený román, ale děsivé na tom je, že tak nějak to nejspíš skutečně funguje. Mysl nechápe, je to děsivé, nejspíš klobouk dolů před každým, kdo v obdobném klubku zmijí si dokáže zachovat tvář.
Kniha mě opět bavila, mě ty politické náměty nevadí. Burger bude chybět.
Poslední díl série, pokud to beru podle toho, jak se díly odehrávají. Mi se líbil. Nebyly to typické vraždy, ale politika, ale líbilo se mi to. Jenom je mi líto Burgera a jsem zvědavá, jestli autor napíše další díl, abychom se dozvěděli více o Petře.
Tak a můžu se vrhnout na ten nejnovější díl.
Dvě třetiny knihy rozvláčné,nezáživné až nudné,poslední třetina trochu nabrala tah na branku a spád.
Rozbor korupčního prostředí vysoké politiky ničím novým nepřekvapil.
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Zase skvělý Dominik Dán. Korupce na nejvyšších místech.