Nevieš dňa, nevieš hodiny
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 29. díl >
V Biblii nájdeme poučný odkaz, že človek ani netuší, kedy sa priblíži jeho koniec. Ak je však niekto nepoučiteľný a postaví sa osudu, sú z toho len problémy. Detektív Richard Krauz je tu na to, aby osudové problémy riešil. Tak to bolo aj v pamätný deň na prelome tisícročí - na Silvestra 1999. Dve hodiny pred polnocou ho zavolali na cintorín k náhrobnému kameňu postriekanému krvou. Krv nebola jediná zvláštnosť na hrobe, záhadnejší bol čerstvo vytesaný dátum úmrtia - zajtrajší deň, prvý deň nového milénia. Na prvý pohľad hlúpy žart, no detektíva Krauza prejde smiech v momente, keď mu z operačného strediska zahlásia, že majiteľ hrobu prvú hodinu po polnoci naozaj zomrel. Osud sa s ním kruto zahral, nech plánoval svoju smrť akokoľvek precízne, niekto ho predbehol. Muža strelili do chrbta spôsobom vylučujúcim samovraždu. Oddelenie vrážd má pred sebou ďalší hlavolam, no zďaleka nie jediný. Magická noc deliaca dve tisícročia im prinesie viac prekvapení, bohužiaľ, prekvapenia na oddelení vrážd väčšinou stoja niekoho nevinného život.... celý text
Přidat komentář
Jsem nemocna, takze jsem pribeh poslouchala v ramci Cetby na pokracovani na CRo. Zajimavy pribeh, ale ta vedlejsi linka (Sabinka) me bavila vic, nez ta hlavni. Kazdopadne na dalsi dil z teto serie se moc tesim. Je videt, ze autor vi, o cem mluvi, takze pribeh i samotny vysetrovaci tym vyznivaji velmi verohodne. Za to rozhodne palec nahoru.
[četba ČRo]
Přelom tisíciletí, Sylvie Krausová je na šrot a detektivům začíná rok zapeklitými případy. Silvestrovský požár a noc na hřbitově... Dokonale popsán drsný večírek s krutým finále a vyšetřování trochu z protekce...Po delší době poslech v češtině a bylo to dobré. Spokojenost.
5/5
Všechny díly série DD, které jsem do této doby četla, ale většinou poslouchala, byly ve slovenštině. Tentokrát jsem se díky ČRo rozhodla využit možnost poslechu v češtině, a i když mi to tak nesedělo, co se dá dělat, zvyk je železná košile, bylo to stejně dobré.
Poslechnuto jako audiokniha na ČRo, velmi dobře načteno. Cením si nápadu použít začátek nového milénia a kolem tohoto data vystavět celý příběh, vlastně dva. Jen by mě zajímalo, zda je linka se Sabinou napsaná podle skutečnosti, protože jestli ano, tak mě trochu děsí, že se policie angažuje víc, když se jedná o jednoho z jejich řad. Autor vlastně na rovinu přiznává, že v případě "běžných" lidí, by celé vyšetřování dopadlo jinak.
Děkuji Črozhlasu za příjemný zážitek. Dominik Dán a jeho detektivové v čele s
det. Krauzem nezklamou.
Poslechnuto v rámci čtení na pokračování na ČRo :) příjemně namluvené, děj byl fajn, svižně ubíhal, napětí se teda moc nekonalo, ale za mě velmi povedené :)
Opět pěkná detektivka i když tentokrát byla méně napínavá. Aspoň mě se zdálo. A detektiv Krauz jako vždy chytrej sympaťák. V podání Petra Stacha jsem si to skvěle vychutnala. Jeho čtení nemá chybu.
Přečteno jako audiokniha ze čtení na pokračování na Českého Rozhlasu.
Moc se mi knížka líbila :)
Nevím jakými superlativy opět hodnotit knihu od Dána. Knihou od tohoto autora prostě neuděláte chybu
Další knihu Dominika Dána asi nemá smysl sáhodlouze hodnotit, protože jde znovu o čtivé dílo se sympatickými postavami, jejichž pošťuchování a špičkování je vlastně tím nejlepším, protože na čtenáře přenáší přátelskou atmosféru jinak neveselého povolání. Autor tentokráte umístil příběh do magického roku 2000 a jeho prvních měsíců, které přináší dva případy, které jsou hodně smutné a ve své podstatě úplně zbytečné. Na Dánovi je zkrátka znát, že je bývalý (?) policista, protože se soustředí na onu potřebnou rutinu a ukazuje, že většina vražd není chladnokrevných, ale spíš výsledkem momentálního afektu, v tomto případě je navíc vrah i tak trochu smolař. Nic zásadního pochopitelně čekat nejde, ale oddechovou a kvalitní žánrovku ano, což pravověrným fanouškům Dána stačí. 70 %
Tak akurát vtipov, iba trošku Krauzovej geniality, minimum vraždenia pohľadom, náznak Agathy Christie, veľmi dobre som sa bavil.
Kniha super, hvězdičku ubírám za překlad. Vím, že ve slovenštině je "ja som, my sme", ale aby to bylo do češtiny přeloženo bez toho našeho "j" na začátku, z toho mě bolely oči. Věty jako "já sem tam byl", i když je to přímá řeč, mi připadaly strašlivé.
Napínavé, čtivé a vtipné.
Dominik Dán a jeho partička se představuje v té lepší kondici.
Tak po mém druhém pokusu čtení knihy Dominika Dána jsem se asi ubezpečila, že ty další už asi nechám ležet. Ne proto, že by byly špatné - to si rozhodně netroufám tvrdit, ale zjistila jsem, že mě prostě styl jeho psaní nesedí. Nápad a námět detektivky byl prima, ale přišlo mi, že minimálně 80% knihy tvoří přímá řeč, z toho možná až polovina běžných chlapských dialogů o věcech vůbec nesouvisejících s případem. Zřejmě má tento styl napomáhat autenticitě a uvěřitelnosti běžného chování a mluvy pracovního kolektivu či rodiny, ale mě to spíš celý příběh rušilo a tentokrát mi kupodivu výjimečně opravdu chybělo více beletrie..... a hlavně.....ty hovorové chlapské řeči mě vůbec nebavily. Ale chápu, že je to jen otázka osobního vkusu nikoli kvality díla.
Dva případy co zase stály za pozornost.
Problémy, za kterými nestojí surová zášť, vyhrotí situace do zatrpklosti a hořké dani z blbosti, jenž směřuje ke křížku.
Realita v ohňostroji pravděpodobnosti skutečného dramatu.
Pracovní režim důsledně striktní, ale bez slovních bodyčků by parta nebyla ta Dánovská.
Samozřejmě čtivost zaručena a předvídavost si prohraje s vašim egem, to autor umí, dát trumf nakonec.
Citát co mi líbil pro rozjitřenou duši :"Co si nepamatuješ, to se nestalo."
Sugestivně vyobrazený požár v panelákovém bytě. Úplná hororovka. Nechcete zažít. Radši opatrně se svetlicemi.
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Zajímavý příběh a zápletka.
Líbil se mi i souběh dvou linií vyšetřování.
Z popisu silvestrovské oslavy mládeže mě přecházel mráz po zádech, kam se na to hrabe hrob potřísněný krví ...