Uzol
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 16. díl >
V poradí šestnásta kniha Dominika Dána, no chronologicky sa radí na prvé miesto. Odohráva sa tesne pred pádom železnej opony v roku 1988. Richard Krauz práve nastúpil na oddelenie vrážd ako detektív a rieši hneď prvú vraždu robotníka v ropnej rafinérii. Na oddelení ešte nepracuje Chosé, Kuky, ani Canis. Z budúcej partie tam Richard našiel len Burgera a Hanzela, ktorí sa rozhodli vychovať z neho detektíva podľa vlastných predstáv. Krauz preto zanedbáva manželku Sylviu, aj malú dcéru a zostáva v práci ešte dlhšie do noci než predtým. Ďalšia vražda, tentoraz pilota nadzvukových stíhačiek, sa stala v bizarnom prostredí medzi ostnatými drôtmi tiahnucimi sa pozdĺž štátnej hranice so západným svetom. Táto vražda však má zničiť Krauzovu kariéru už v zárodku...... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
Uzol, 2012
více info...
Přidat komentář
První případ detektiva Krause. Po poslechnuti 4knih od Dána jsem začala poslouchat knihy podle toho kdy se děj odehrává a ne podle toho kdy je autor napsal. Při poslechu jsem bohužel byla hodně ovlivněna knihami Cela, Beštia a tak mi tato bohužel nepřišla tak skvělá protože ( logicky a samozřejmě) detektiv Kraus je nezkušený a dělá chyby
Čítala som už veľa Dánoviek z Nášho mesta a bavili ma. Tak som skúsila ísť na prvú, z roku 1988. Výborne napísaná, ako vždy, ale môj obľúbený detektív "Riško" Krauz sa mi akosi sprotivil. (asi je to mojím vekom). Mladý chlapec, s mladou manželkou a malým dieťaťom a na tej kriminálke samé nočné a stále taký vyťažený ... a veľa toho ani nenavyšetroval, pokiaľ nepodvádzal manželku, tak chlastal. Nechcem moralizovať, ale tento diel mi Krauz celkom znehodnotil svojou hrou na morálneho človeka. Tej detektívnej práce tam bolo veľmi málo.
Velmi dobrá detektivka z doby socialismu, a tak kromě vyšetřování vraždy sledujeme i "spolupráci" kriminalitu se státní bezpečností. Tři zdánlivě různé příběhy se nakonec tak zajímavě propojí. Pro mě první setkání s autorem a určitě se pustím do dalších.
Super kniha z dob dávno minulých. Hodně mě bavila, mělo to spád a nakonec se všechny příběhy seběhly na konci v jeden. Určitě budu číst další knížky od autora.
Čítam knihy v poradí v akom boli napísané a konečne som sa dostal k chronologicky prvému dielu a k chorej dobe ktorá sa dúfam nevráti. Krausz ako zelenáč super.
Prvá autorova kniha, ktorú som čítal dvakrát. Hodnotím ju ako najlepšiu, hoci som všetky príbehy z Nášho mesta nečítal, pretože krimi príbeh je upozadený a ja som si užíval Krauzove začiatky na kriminálke a najmä kratučké state z letiska v Kuchyni, a to všetko okorenené praktikami štátnej bezpečnosti. Ak odhliadnem od toho, že niečo v knihe je fikcia a niečo realita, tak ma najviac zaráža krátkozrakosť režimu - ak máme v republike talent, ktorý môže priniesť olympijskú medailu a dementi rozhodnú, že jej zakážu reprezentovať, tak som rád, že obludný komunistický režim je preč, hoci ho mnohí po dnes deň velebia. Nebudem sa rozčuľovať nad tým čo sa stalo alebo čo mohlo byť a namiesto toho napíšem akurát toľko, že autorovi ďakujem za tento fiktívno-reálny príbeh.
“Ja som Richard. Kamoši mi hovoria Rišo, segra debilko, mama Nežer už toľko a otec ma bije odzadu po hlave, ale inak som normálny.“
Krauzovy začátky u kriminálky nejsou procházka růžovým sadem, kdepak, je to okružní jízda po hospodách, vyžadující odolná játra i plíce a hlavně zapomenout, že existuje něco jako rodina. Zločin a jeho vyšetřování se vyskytnou až v druhé polovině románu, podstatou zápletky je totiž doba. Absurdní, nesvobodná, převážně zlá doba, která zametala s každým, kdo nebyl plně oddán socialistické vlasti, případně měl někoho takového mezi příbuznými či známými. Soudruzi uměli a chtěli ničit životy, čemuž se kniha důkladně věnuje – praktiky StB, realita na hranicích s „imperialisty“ a tak dále, nic příjemného. Jelikož jsme po Plyšáku „nebyli jako oni“, svinstva zůstala nepotrestána a nezbývá než doufat, že se na každou svini vaří voda… na spoustu z nich bohužel příliš dlouho, pokud vůbec.
Silné téma, živě i sugestivně zpracované, ovšem v první polovině jsem především v souvislosti s „fungováním“ kriminálky občas vnímala mírnou nudu a ne až tak mírné znechucení. Finále mi pro změnu přišlo jaksi překotné a ne úplně domyšlené. Každopádně palce nahoru, budu pokračovat v četbě (ideálně kombinované s poslechem ve slovenštině). Mi-380: velké díky za chronologický seznam. 75-80%
Nejsem první, který přešel na čtení autorových knih v jejich chronologickém pořadí podle děje a opustil pořadí, v jakém autor knihy píše. Má to určitě svoji logiku.
Tento první příběh se odehrává v březnu 1988, tedy doslova pár měsíců před tím, než se v listopadu 89 začal měnit režim.
Autor v několika zdánlivě nesouvisejících osudech lidí popisuje složitosti doby (STB, hlídání hranic, kádrové profily, zlodějny....). Současně se začíná odvíjet příběh party vyšetřovatelů vražd a to hned po příchodu nového mladého příslušníka Krauze.
Dominik Dán v knihách používá svůj specifický humor, který se mi velmi líbí a také jeho popis situací a vyšetřování podle mě nemá chybu. Takže se těším na další díly a nové případy z Našeho města.
Zase další výborná Dánovka, nemám vůbec co vytknout. Jako vždycky u tohoto mého oblíbeného spisovatele to vidím na pět hvězd.
Mezi záplavou detektivek, thrillerů a krimi románů u nás vydávaných opět velice slušný nadprůměr. Pravděpodobně i proto, že ti starší z nás mají s popisovanou dobou své zkušenosti.
Udělal jsem tu chybu, že jsem začal číst Dánovy detektivky v tom pořadí, v jakém byly napsány. Až když jsem narazil na chronologické řazení jednotlivých příběhů (https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210 - díky, mi-380), začal jsem pěkně od začátku.
Uzol jsem poslouchal jako audioknihu v bezkonkurenčním podání Mariána Geišberga – a byl to opravdový zážitek. Vřele doporučuju.
A jedna poznámečka na okraj: Já osobně řadím knížky Dominika Dána k tomu nejlepšímu, co bylo v rámci detektivního žánru v česko-slovenském regionu vytvořeno. Rozhodně je zajímavé (anebo je to logické?), že je napsal bývalý kriminalista – stejně jako je zajímavé, že nejlepší scénáře televizních detektivních příběhů píše bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš. Kam se poděly zástupy absolventů scénáristických škol a kurzů tvůrčího psaní?
Já jsem nadšená a hned se pouštím do čtení dalšího dílu.
Kniha obsahuje několik příběhů, které se nakonec protnou. Kniha je napsaná strašně čtivě, takže jsem ji přečetla za dva půldny.
Uzol je pre mňa jedna z najlepších autorových kníh. Koniec som si veľmi užila a uprimne som sa zasmiala ako pekne sa to Krauzovi podarilo. Či už to je vymyslene alebo nie, dej bol zaujímavy a koľko pravdy sa v tom skrýva presne, to je predsa na autorovej volbe. Super zážitok aj vďaka audioknihe a prednesu famózneho pána Geišberga.
Jednoznačne z tých lepších autorových kníh. Páčilo sa mi vykreslenie doby, ktorú si pamätám skôr matne, ale nemám žiadny spomienkový optimizmus, ako mnohí iní. Vždy keď sa bicyklujem pri Devíne alebo po pohraničiarskych signálkach, mám v pamäti tie ostnaté drôty, ktoré nás "chránili" pred západom. Menej detektívnych postáv mi tiež nevadilo, v ďalších pokračovaniach totiž pre mňa tvoria ich debaty často len balast. Tu malo všetko svoje miesto. Začínajúci Krauz, nevýrazný Hanzel, ktorý dostane priestor neskôr a výborný Burger, ktorý v neskorších knihách už často bojuje s vekom a zdravotnými problémami. Spočiatku pomalší rozbeh, ale pekne vystavané kulisy. Áno, Krauz je už tu tak trochu nadčlovek, ktorý pije, nespí a všetko mu vždy prejde aj u nadriadených, aj u manželky. ŠTB na jednej strane odporná, ale vedie ju rozprávkový deduško Záver trocha pritiahnutý za vlasy, ale ten pocit zadosťučinenia, za to stál. Pokračujem Básnikom, ktorého som už čítal a myslel som si že je prvou knihou v sérii, lebo stále pekne popisuje Krauzove začiatky.
(SPOILER)
První ze série danovek, moje několikátá.
Hlavní protagonista Richard Krauz se z pochůzkaře stává detektivem na oddělení vražd. Hned na začátku dostává od svých dvou nových kolegů pěkně zabrat- snaží se ho vychovat k obrazu svému. Děj se odehrává v roce 1988 - sledujeme několik dějových linií - vražda dělníka v ropné rafinerii je prvni případ eléva, sledujeme osudy vojenského pilota Viktora, dcery vědce, který emigroval, pohraničníků u Děvína - všechny mají společného nechvalného jmenovatele.Stojí za přečtení !
Moje první knížka Dominika Dána a k její volbě jsem využila časové seřazení, zveřejněné uživatelem mi-381. Na to, že knížka má jen 300 stran jsem ji četla déle, než bych čekala. Nějak jsem ale tu bezmoc, která zní sálá musela průběžně rozdýchávat. Člověku je úplně špatne, jak dokázala StB znepříjemnit lidem život, jejich praktik a všeho toho dění okolo. Něco z toho období jsem osobně zažila, naštěstí ne v té úplně nejzrůdnější podobě a jsem o to vděčnější, že ta doba je pryč. Jsem zvědavá na další díly, doufám, že už budou trošku víc "odpočinkově detektivní" :-) ...
Dánovky čtu již podruhé a tentokrát v chronologickém pořadí, takže jsem začala Uzlem. Vyšetřování vraždy je zde jen takové okrajové a nepříliš zajímavé, hlavní dějové linky se točí kolem praktik StB a celkově života za režimu. Přestože jsem tuto dobu nezažila, myslím, že jsou zde tyto praktiky popsány dost přesně bez nějakého přikrášlování nebo otupování hran. Prostě drsně a podle pravdy. Celkově z knihy čiší bezmoc a nemožnost jakkoliv ovlivnit vlastní osud, pokud jste se dostali do hledáčku tajných. Ale konec přeci jenom přinese nějakou naději, za což jsem ráda. I když to není start série od nejlepšího případu, tyto detektivky se více dotýkají reality a ne každá vražda je napínavá a zajímavá. Rozhodně dobrý odrazový můstek pro další knihy.
Vražda tu byla jen bokem. Začátek Richarda na oddělení vražd. Ovšem nevím, proč zde na databázi nejsou knihy řazeny, jak jdou časově za sebou. Praktiky StB bylo v knize až příliš. Hrozná doba pro všechny, co nebyli v té době v KSČ.
Zvláštní začátek série, ale nejspíš to tak muselo být.
A ten pohádkový závěr - aby bylo aspoň trošku naděje a optimismu...
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Příběh, v dané době určitě reálný, mě zpočátku moc nebavil. Ale poslední kapitoly mě působily husí kůži. Takže přečtení nelituji.