Naše souhvězdí
Josip Kleczek
3., doplněné a opravené vydání knihy o všech souhvězdích. V úvodních kapitolách autor vysvětluje, co jsou planety, měsíce a hvězdy, jaké jsou jejich vzdálenosti, jak se pohybují, jak vznikají a zanikají aj. Hlavní část knížky tvoří přehled nebeských souhvězdí kolem severního a jižního pólu, na jarní, letní, podzimní a zimní obloze. U každého souhvězdí je uveden český a latinský název, případně báje, která se k němu váže, různé zajímavosti z hlediska moderní astronomie a mapka. Ilustroval a graficky upravil Vladimír Rocman; mapky souhvězdí Pavel Rajský... celý text
Přidat komentář
Neumím si představit lepší zábavu pro letní noc než sledovat hvězdičky :-)
Tahle vcelku nenápadná publikace v sobě skrývá velké množství informací. Základní informace, báje i zcela odbornou část. A i když při pohledu na oblohu tak v pětadevadesáti procentech netuším, co zrovna vidím, vím, kde bych se to mohla naučit :-)
Na této knize jsem se naučila poznávat souhvězdí dříve, než jsem se naučila číst.
Dostala jsem ji k Vánocům jakožto dítko školou povinné a záhy se stala jednou z mých nejoblíbenějších knížek z této edice, ke které jsem se často vracela. Bavily mě mytologické příběhy o vzniku souhvězdí i popisy jednotlivých hvězd a dalších vesmírných uskupení. Krásná, zábavně i fundovaně napsaná knížka.
Poslechněte si, jak překrásně (spíše oneiricky než konvulsivně a snad nejvíc pohádkově) zní úvod popisu jednoho ptačího souhvězdí v této jedné z nejlepších, nejúžasnějších a nejkrásnějších knih, které jsem kdy četl: „Ve večerních hodinách měsíce září a října ovládá jižní oblohu skupina ptáků: Páv, Jeřáb, Tukan, Fénix a Rajka. Z nich je Tukan nejslabší. Je však v něm Malý Magellanův oblak (…)“
„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“
nesmírně záleží, z jakéhe roku je vydání (myslím, že jich bylo docela dost, všechny v této edici, ale s jiným obrázkem na obálce, myslím, že nějaké vydání bylo i po Sametovce);
zatímco první (několik počátečních?) bylo zaměřené hlavně na řecké mýty týkající se souhvězdí, v pozdějším (pozdějších) vydáních (o něco tlustších) je obsah věnovaný aktuálním astrofyzikálním charakteristikám k danému souhvězdí (na začátku je taky stručný obecný úvod k témuž);
nemám teď před sebou to pozdější vydání, takže nemůžu sloužit konkrétním rokem vydání
(v podstatě tahle knížka + Planety naší sluneční soustavy od Pavla Koubského také z albatrosí edice oko z r. 88 dávají stručný, ale dostatečný základ o fungování nebeské mechaniky, uspořádání běžně viditelného vesmíru - co a proč vidíte... (vlastníte-li tyhle dva tituly + otočnou mapičku souhvězdí, víte o noční obloze všechno :) ))
Edice OKO téměř nikdy nezklame. Informace vždy výstižné, přehledné, čtivé. Dostatek ilustrací, které jsou tedy jistě pro laika přijatelnější než realistické fotografie oblohy.
výborný průvodce pro všechny, kdo jen okem zavadili o noční oblohu.
děkuji za tuto knihu
Autorovy další knížky
| 2002 |  Velká encyklopedie vesmíru |
| 1986 | Vesmír kolem nás |
| 2011 | Život se Sluncem a ve vesmíru |
| 1998 | Vesmír a člověk |
| 1986 | Naše souhvězdí |
K opravdu velice zdařilé - poučné zábavě je nám čtenářům, čtenářům různorodého věku..., již léta v mnoha rodinách k dispozici tato knížka, která je nesporným OKEM, do našeho souhvězdí...
I já ji mám doma, ve své knihovně jako stálici, ke které se čas od času vracím a ke které mě váže mnoho vzpomínek. Třeba i na to, jak se mi v pubertě někteří chlapci snažili dvořit, skrze povídání o hvězdné obloze... a já je v tom neočekávaně trumfovala... Neb jsem jako náctiletá slečna, moc romantická nebyla... ; )