Naši, 2. díl
Josef Holeček
Desetisvazková kronika (12 knih) vydávaná od roku 1897 do roku 1930. Popisuje vesnický život v jihočeské vsi Stožice první polovině 19. století. Druhý svazek se jmenuje Bartoň.
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1973 |  Naši: II - Výbor z epopeje |
| 1973 |  Naši: I - Výbor z epopeje |
| 1967 | Jak u nás žijou i umírají |
| 1918 | Česká šlechta |
| 1958 | Bartoň a Frantík |
Pozoruhodná kniha, která nemá v české literatuře obdoby. Není zde děj, zato je zde množství úvah a popisů. Čtenář nesmí spěchat, jinak poezii Holečkovu nezavnímá. Nejvíce úvah je zde o víře a náboženství. Úplně fascinující jsou legendy o smrti. Holeček je doslova posedlý myšlenkou o mesiášské roli selského stavu. Mluví o svobodě a maluje před čtenáře doslova eschatologickou vizi budoucího uspořádání světa, v němž sedlák bude garantem spravedlnosti. Jednou z nejpozoruhodnějších částí knihy je pojednání o dětech a jejich výchově. Člověka až mrazí, když čte o tom, jak byly děti týrané a šikanované - a bylo to naprosto společensky přijatelné.
Velkým přínosem je i zachycení nové vlny rekatolizace v 60. letech 19. století, o němž se neví. Jejím nástrojem jsou zde misionáři - redemptoristé a pak noví kaplani. Holeček jako rusofil těžce nese odsuzování pravoslaví, protože - ač sám katolík - má široké ekumenické srdce. Jeho definice "křesťanskosti" je stále inspirativní.
Vrcholem druhého dílu epopeje je Bartoňův hauzír, tedy jeho cesta na poušť. Je neuvěřitelné, kolik slov Holeček objevil či vymyslil, aby popsal krásu jihočeské přírody. Jeho líčení západu slunce nad rybníky snad nemá jinde obdoby.