Hračkář
Andrew Mayne
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409345/bmid_hrackar-IET-409345.jpeg
4
1411
1411
Naturalista série
< 2. díl >
Od autora bestselleru Šelma Profesor Theo Cray se kvůli podezřením, která ho obklopila po smrti jeho někdejší studentky, a skandálním spekulacím poté, co byl zabit její vrah, nemůže vrátit ke svému univerzitnímu výzkumu. Pokouší se tedy začít nový život v jiné oblasti, ale téměř proti své vůli je vtažen do dalšího nevyřešeného případu. Zoufalý otec pohřešovaného dítěte, jehož úřady odmítají vyslechnout a odnikud se mu nedostává podpory, se obrátí o pomoc na Thea. Jediné stopy představují dětské kresby a městská legenda z chudinské čtvrti o bytosti přezdívané Hračkář. Aby Theo odhalil, co se za Hračkářem skrývá, musí odsunout stranou všechno, co mu říká věda, a vydat se do světa, v němž mají sny a noční můry stejnou váhu jako skutečnost. A čím hlouběji se do případu noří, tím zjevnější je, že za tím může být dalekosáhlé spiknutí – a nejspíš má i další oběti.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2019
,
Kalibr
Originální název:
Looking Glass , 2018
více info...
Přidat komentář
Nevěřte Andrewu Mayneovi, je salonní kouzelník. První cestu kolem světa jako iluzionista podnikl, když byl ještě teenager, a později spolupracoval s mistry řemesla, jako jsou Penn & Teller, David Blaine a David Copperfield.
A proto, že Mayne je iluzionista a to nejvyšší kvality, se dá očekávat i hra s naší iluzí v jeho románech. Autor dokáže vtáhnout do děje a to je další jeho plus. Příběh je neotřelý a vyvolává u vás otázky. Že by si toho nikdo nevšiml? Jak je to možné? Jsou stejné, když vidíte kouzlit kouzelníka/iluzionistu. Vzhůru za kouzly do románů Mayneho.
První stránky pro laika krajně nesrozumitelné, ale pak se to rozjede. Možná méně odborných statí, které prodlužovaly děj. Ale jinak odpočinkové "koro"čtení.
Řeknu to asi tak: buď Vám veleschopný Theo Cray svým všeználkovským charakterem dokonale sedne a potom si ho budete užívat bez výhrad, sypat sem pět hvězdiček a netrpělivě vyhlížet další díl. Nebo Vám prostě půjde proti mozkovým závitům, jaký je pan profesor hotový superagent s vědomostmi génia snad v každém oboru, s přístupem k nejnovějším technologiím a databázím, ledově chladný a nezranitelný i při střetu s cvičenými zabijáky. Sice pořád mudruje, že se nehodí do terénu a jak jsou jeho znalosti izraelské sebeobrany spíše teoretické, ovšem v reálu neustále prokazuje pravý opak, zatímco příslušníci policie a dalších bezpečnostních složek jsou v lepším případě neschopní ignoranti, v tom horším rovnou křiváci, škůdci, prostě šmejdi.
Jak je patrné z mého hodnocení, bohužel spadám do druhé skupiny čtenářů; Theo je pro mě příliš neskutečná postava šitá na efekt, a nevěřím ani tomu, jak musí být na všechno prakticky sám, zatímco profesionální vyšetřovatelé jsou degradováni na pouhé obstrukční elementy. Nebýt profesora Craye, skončí nic netušící obyvatelé USA vymordovaní sériovými vrahy.
Zápletka se z lesů přesunula do džungle velkoměsta, pátrání po pohřešovaných chlapcích ze sociálně slabých rodin mělo své kouzlo, správnou dávku husí kůže přivodila i městská legenda, kterou kolem sebe pachatel utkal. Ovšem směřování série k tajným službám, terorismu a tak dále, to už mi tolik nevoní. Autor si mohl také odpustit častý mentorský tón a vcelku zbytečné (pro některé čtenáře spoileroidní) zmínky o událostech z předchozího dílu. Do toho dalšího se asi moc nepohrnu, radši se vrátím třeba k sérii o Jacku Reacherovi - nehraje si na velkou vědu a hlavnímu hrdinovi se lépe věří supermanské dispozice vlka samotáře, když má patřičný výcvik a profesní zkušenosti. 65-70%
Přišlo mi to slabší a komplikovanější než Šelma. Teorii vraždy zatím číst nebudu, dokud budu mít k dispozici knihy od svých oblíbenějších autorů.
Dobrá kniha, napínavá, ale upřímně po druhé už ji asi číst nebudu. Samozřejme jsem Theovi fandila a má geniální mozek, ale upřímně, to většinou vyšetřovatelé vražd mají. Spíš mě zaujal výzkum a praktiky o kterých se zmiňuje okolo než úplně samotný příběh.
Lepší, mnohem lepší než první díl. Plynulo to krásně, a i když hlavní postava pořád nebyla extra sympatická, dalo se. A už bylo jeho jednání mnohem víc uvěřitelné.
Excelentní nástup, pak už velmi slabé, Není to kniha, kterou bych si uložil do svého zlatého fondu. Kromě toho mi vadily v audioverzi naprosto rušivé zvuky naznačující pauzu.
Slabší než předchozí díl, přišlo mi, že autor vzal Theovu osobnost, vyhodil ji z okna a chtěl začít od začátku.
Případ s Hračkářem zajímavý, napětí tomu nechybělo, přečetla jsem během chvilky.
Boj s právem mi nesedl a vlastně mě moc nezajímal, konec taky slabší takže za mě 3* a snad další díl bude lepší :-)
Z knihy mám rozporuplné pocity. Samotný příběh má sám o sobě dost napětí a záhadných prvků, které nutí čtenáře otáčet bez přerušení stránku po stránce. Co mi však nedávalo moc smysl, bylo to, že v předchozím díle, si Theo vybudoval jistý kredit (poté co dopadl sériového vraha), který zde nic neznamenal a celá kniha je psaná v duchu Theo vs zákon. To, jak zkorumpovaná vláda a policie bráni Theovi chytit sériového vraha a potom scéna ve vězení, na mě působilo až moc překombinovaně. Nereálně na mě působil fakt, že se nenašel nikdo od policie, kdo by byl ochoten Theovi pomoci. .... Popravdě jsem čekala, že kniha bude navazovat na Theovu úžasnou schopnost chytit vrahy, ale v závěru knihy jsem měla pocit, že chyceni sériového vraha se dostalo do pozadí (vedlejší kolej) a do popředí se dostalo vyšetření korupce na nejvyšších místech (a stejně nebylo osvětleno proč všichni zavírali oči). Jsem ráda, že jsem knihu četla, líbila se mi, ale ten závěr by chtěl napsat jinak.
Moje první setkání s Theo Crayem hodnotím celkem pozitivně. Sice jsem si musel zvykat na ten americký styl, hodně odlišnej (a to je klad) od severskejch krimi, který čtu nejvíc. Asi mi ale ty americký reálie nejsou až tak blízký, nevím.
Ubral jsem jednu hvězdičku za ten závěr, čekal jsem, že se dozvím víc, ale bylo to dost rychlé, až bych řekl useknuté.
Každopádně to určitě není moje poslední kniha ze série.
Za mě asi slabší než předchozí díl (a slabší 3 hvězdičky). Líbí se mi netradiční přístup k vyšetřování a postava hlavního hrdiny. Jak už jsem ale psala i u Šelmy, moc se mi nelíbí autorův styl, občasné sklouznutí do přednášek a ty konce, to je tedy vůbec tradégie..
Poslouchala jsem jako audioknihu, která mi také přijde z těch slabších (hudební doprovod mi přijde legrační a monotónní přednes bohužel podtrhuje divný autorův styl), nicméně bych jinak knihu nejspíš ani nečetla.
Po super Šelmě je Hračkář trochu slabší. Děj má sice spád a dobře se to čte, ale tak nějak můj dojem je z toho, že autor sám nevěděl, kam přesně motiv zařadit, rituální vraždy, pedofilie a co třeba vládní spiknutí? Takže za mě počtení dobré, ale obecně nic co Vás zvedne ze židle
Tak Hračkář stejně jako ,,Šelma" je tak trochu pohádka pro dospělé, ale dobrá pohádka. Přistupovala jsem k němu po Šelmě trochu s nedůvěrou, ale líbil se mi mnohem víc. Jasně, Theo je tak trochu nadpozemský genius, mrtvých dětí jsou mraky, Theo je sám proti všem, schopnější, než CIA a FBI dohromady, ale přesto jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Rozhodně nenudí.
Někdo si možná bude stěžovat na spoustu vysvětlování faktů nebo metod, ale mě to vyhovuje a proto jsem nadšen.
Na to, jak se mi Šelma líbila, mě Hračkář docela zklamal. Nebyl zdaleka tak napínavý, jako předchozí díl a chyběla mi tam nějaká akce. Celý děj se tak divně táhl. Po pravdě teď vůbec nevím, jestlli se mám po tomhle pouštět do Teorie vraždy...
Rozhodně oceňuji skvělý námět. Protože už jen unášení dětí je záhadné a mrazivé, natož když autor knihu ještě přikoření vraždami a mrtvolami.
Pro mě mnohem lepší začátek než u Šelmy. Rychlejší vtažení do případu, žádná omajda kolem. Moc se mi líbilo jak se Theo vyvíjí a dotahuje věci do konce.
Velmi mě oslovilo, že se autor v knize zmiňuje o sériových vrazích, kteří opravdu existovali a popisuje i jejich působení.
Čím víc jsem se posouvala ke konci, tím víc jsem měla úzkostný pocit a husí kůži.
Štítky knihy
sérioví vrazi Los Angeles únosy dětí městské legendy Atlanta
Autorovy další knížky
| 2018 |  Šelma |
| 2019 | Hračkář |
| 2019 | Teorie vraždy |
| 2020 | Temný vzorec |
| 2021 | Dívka pod hladinou |
Šelma mi přišla napínavá, čtivá, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Hračkář byl nudný a zbytečně protahovaný. Konec nebyl ničím zajímavým. Za mě to postrádalo šťávu a nebavilo mě to.