Lupa
Andrew Mayne
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406885/bmid_lupa-0wd-406885.jpg
4
1442
1442
Naturalista série
< 2. díl >
Profesor Theo Cray sa aktívne zapája do hľadania najhorších sériových vrahov v histórii, pričom používa vlastné vedecké metódy. Z univerzitného výskumu ho vylúčia pre podozrenia, ktoré sa okolo neho nakopili po smrti jeho bývalej študentky a jej prenasledovateľa. Profesor Cray sa snaží dostať svoj život znova do normálnych koľají, lenže stretáva sa s ďalším nevyriešeným prípadom. Zúfalý otec nezvestného dieťaťa z chudobnej štvrte Los Angeles, ktorého osud si autority nevšímajú, sa obráti so žiadosťou o pomoc práve na Thea. Jedinou stopou po záhadnom únoscovi sú kresby ďalších detí a legendy o človeku s prezývkou Muž s hračkami, ktorý sa túla mestom. Theo pri odhaľovaní tajomstiev obklopujúcich Muža s hračkami musí opustiť svoj vedecký svet a vstúpiť tam, kde sny a nočné mory majú rovnakú dôležitosť ako realita. Pri riešení prípadu postupne prichádza na to, že ide o ďalekosiahle sprisahanie a že obetí stále nie je dosť.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Looking Glass, 2018
více info...
Přidat komentář
Všichni víme, že nejlepší na detektivkách je samotné pátrání, nikoliv detaily vraždění a utrpení obětí. Tato kniha je hlavně o vědeckém pátrání a tak jsem samozřejmě navýsost spokojen. Dozvěděl jsem se alespoň něco o genové předurčenosti povahy a zjevu, které lze při pátrání lehce využít a také cosi o využití stopovacích baktérií, které však u mne evokují lehce spikleneckou teorii o využití virů pro biotechnologické a farmaceutické koncerny. Raději to nikomu neříkejte, jó?
Další pěkná kniha od tohoto autora. Musím říct, že se mi líbila více, než první díl, protože byla mnohem více reálná. A to nejen děj, ale i konec knihy. U obou dílů má Mayne pomalejší rozjezd a useknutý konec, kde mi prostě chybí alespoň krátké vysvětlení proč se tak pachatel choval (a v případě Hračkáře i proč se mu to tolerovalo).
Vraždy se z lesů přesunuly do džungle velkoměsta, a pátrání se rozrostlo z honby za jedním pošukem na směřování k tajným službám a terorismu.
Hlavní hrdina Theo je vědec, profesor bioinformatiky, je trošku asociální, ale už není tak nesmělý jako v prvním díle. Podivín, který si žije svůj vlastní svět mezi DNA není vyloženě sympaťák, ale díky jeho inteligenci a tvrdohlavosti, jak se vrhá po hlavě do pátrání, přestože ví, že velmi tvrdě narazí, si ho brzy oblíbíte. Boj Thea s policií mě vytáčel už v prvním díle. Theo je vylíčen jako hotový superagent a génius snad ve všech oborech, s přístupem k nejnovějším technologiím a databázím, a je v podstatě nezranitelný i při střetu s cvičenými zabijáky. Je v podstatě neporazitelný, vše vyřeší prakticky sám, zatímco profesionální vyšetřovatelé z řad policie a dalších bezpečnostních složek jsou vylíčeni jako nekompetentní idioti. To mi přijde trochu přehnané, i když z pohledu příběhu s Theem sympatizuji, vadí mi, že mu nikdo nevěří.
Líbí se mi rozdělení do kratších kapitol, protože díky vysokému počtu vědeckých informací je mnohem snadnější je vstřebat.
První kniha autora, Šelma, mě fakt mile překvapila, parádně odsejpala, téma bylo trochu neobvyklé, do vyšetřování případu se vložil vědec, o kterém to celé je. Těšila jsem se, že Hračkář bude podobně skvělá jízda. Ale ne. Nebyla. Příběh vůbec neměl švih, chyběla tomu pořádná dávka napětí, Theovi narostla ramena, některé linky ve vyšetřování tak nějak vyšuměly a závěr byl jedna velká nuda.
Velice napínavý a zajímavě kombinovaný příběh. Řekl bych , že možná lepší ne předešlá kniha-Theo byl již více profesionální a ne ( jak se říká-Že i slepé kuře na zrno narazí ) . Příběh měl děj a poutavě vedený . Rozhodně stojí za to , věnovat mu čas. Čekám, jak ( a jestli ) se bude odvíjet další kniha se slavným hrdinou ?
Opět zajímavý případ, který Theo řeší. Hlavní hrdina mi je prostě sympatický. Co mi trochu vadilo bylo, že konec byl na můj vkus spíš odfláklý, hlavně když srovnám jeho chování v prvním díle. Ale četlo se mi to super a pustím se i do dalšího pokračování.
Kniha se opět četla dobře, ale nějak se mi Šelma líbila více. Teo jako vědec mi seděl více než neohrožený zabiják vraha dětí. Přečtu si i Teorii vraždy, jak se bude hlavní postava vyvíjet.
Pokud vám v prvním díle nevyhovoval vysoký počet vědeckých informací, pak vás musím upozornit, že i v tomto díle jich bylo poměrně hodně. Mě osobně to nijak při čtení nepřekáželo – právě naopak. Mám ráda vědu, takže mi to přišlo zábavné a současně také poučné.
Co bych chtěla však vyzdvihnout bylo to, že oproti Šelmy byl Hračkách už mnohem více reálný. I konec knihy byl celkem uvěřitelný, což se u prvního dílu říci nedalo.
K postavám jsem si ani v této knize nevytvořila žádný vztah. Přestože vidíte docela dobře do hlavy Thea, je pro mne těžko čitelný a nemůžu říct, že by to byl vyloženě sympaťák, kterého si zamilujete. Vlastně mi tou svou racionalitou přijde tak trošku… necitlivý. Uzavřený. Theo je prostě jiný. Má svůj svět.
Kniha má dobré tempo. A při čtení se nebudete nudit. Zpočátku se vám to může zdát maličko línější, ale nenechte se zmást – jakmile se to rozjede, udrží si své tempo až do samotného konce.
Chtěla bych upozornit, že v knize Hračkář se zmiňují velmi důležité detaily z Šelmy (1. dílu). Zvažte tedy, jestli nechcete začít nejdříve číst první díl :)
Kniha se čte dobře. Vyšetřovatelem není klasicky detektiv, ale za mě je jak postava Thea, tak ostatních vykreslená nerealisticky. Boj Thea s policií mě také neoslovila. Mě osobně děj ničím extra nepřekvapil, Jako plus hodnotím doplnění knihy o skutečné souvislosti s vyšetřováním sériových vrahů. Srovnávat s Šelmou prozatím nemůžu, protože jako první jsem četla Hračkáře.
Metóda vyšetrovania bola podobná ako v Šelme, miestami mi kniha prišla zdĺhavá. Policajti klasicky, ako v prvej časti boli úplne neschopní a kládli Theovi klacky pod nohy (jeden by nechápal, že sa svet pri tak neschopných policajtoch ešte nezvrhol v anarchiu:-D ) Prvú polovicu knihy som čítala takmer mesiac, ako mi prišla nezáživná. Ale ak niekto nečítal Šelmu, baviť ho to zrejme bude ;-) Vcelku mi tam chýbalo hlbšie psychologické vykreslenie postáv a obraz vraha. Ten tam spomenutý len na chvíľu a povrchne. Celá séria má krásne obálky, ale pri priemernom deji a mnohých opakovaniach tých istých vecí ma ani to nepresvedčilo, aby som ich zaradila do knižnice.
Pozor možná to pro některé může být spoiler, pro ty co knihu budou teprve číst. Kniha je skvěle napsaná celkově se mi hodně líbilo, jakým způsobem autor při sepisování této knihy přemýšlel. Opravdu skvělý příběh, avšak konec trochu zklamání, ohledně postavy vraha, kterého hlavní postava ze světa zprovodila sama. S panem vrahem by bylo vhodnější nás seznamovat celou dobu a psát o něm v průběhu knihy, když však v posledních 3 kapitolách hlavní postava přišla na to, kdo je vrahem, vůbec jsem nevěděla o kom je řeč tím pádem mně vyřešení situace na konci a celkově konec nijak nenadchl. Každopádně dávám skoro plný počet z toho důvodu, že celý průběh knihy je opravdu velmi dobrý :).
Hráčkář jede po stejných kolejích jako Šelma. Knihu bych bral asi jako romantický film, všichni víme o čem to bude a všichni víme jak tohle skončí. Ale stejně to čteme :-)
Kniha se velmi dobře čte, o tom nemůže být řeč, přečetl jsem ji za jeden den. Ovšem co mi vadilo na Šelmě mi na Hračkáři vadí ještě o něco víc. Theo je neomylný, nejlepší, jako jediný se umí ptát a dívat na věci jinak, atd.. Na jednu stranu mu vadí jak vláda a její agentury jednají na základě předpokladu nebo přesvědčení bez usvědčujících důkazů, ale on dělá úplně to stejné. Policie stejne jako v Šelmě mu neveří a snaží se ho odstrkovat stranou a on se zase snaží jim dokázat jak jsou neschopní. A to ani nemusí, policie je tady vykreslená jako banda neschopných a arogantních blbců, kteří i když jim lidé dokola volají a upozorňují na problém tak ho ignorují. Na Šelmě mi nejvíc vadil konec, který byl tak přitažený za vlasy, že jich Andrew Mayne musel mít plnou hrst.
Konec Hračkáře je.... naprosto nevěrohodný. Odporuje tomu co Theo na začátku říká a čemu údajně věří. Navíc tady úplně chybí jakékoliv vysvětlení toho proč a proč takto Hračkář "provozuje svůj koníček".
Jako nenáročná oddychovka je Hračkář určitě dobrá kniha. Ale jako u romantických příběhů je potřeba o ni moc nepřemýšlet.
Hračkáře jsem po Šelmě dlouho oddalovala, protože ačkoliv byla Šelma dobrá, zas tak moc mě neuchvátila. O to větší překvapení přišlo s Hračkářem, protože ten mě bavil od začátku do konce a autor vychytal přesně to, co mi v první knize vadilo. Nemluvě o tom, že Theo už nebyl takový moula, ale zase je pravda, že nazývat se lovcem sériových vrahů a to jeho "MMA" číslo bylo hodně přitažené na uši. No a být v Americe policistou a číst už druhý díl o tom, jak jsou strážci zákona neschopní, tak se asi hodně urazím. Ale je to jenom thriller, nikoli kniha podle skutečné události, takže proč ne. Mně se to moc líbilo a těším se na třetí díl.
Omylem jsem jako první sáhla po druhém dílu trilogie, ale vůbec mi to nevadilo... je to velmi čtivě zpracované, přečteno jedním dechem...
Začátek Knihy mě fakt bavil. Pak přišlo to ALE.....
Během čtení mi začalo připadat že se Mayne tak trochu vykradl. Kostra příběhu je stejná jako u Šelmy jen se pozměnilo prostředí. Z Thea je najednou odborník na sériové vrahy. Přidáme možné spojení s woodoo-magii vše nasměrujeme k FBI, CIA, MVB a máme novou knihu. Nikde žádné napětí. Policie je opět za neschopné blbce kteří nepoznají lidskou lebku od prasečích kostí... Knihu jsem dočetla jen silou vůle.
Hračkář si v mé knihovničce chvíli počkal, než jsem se k němu dostal, ale nakonec se povedlo. Šelma se mi hodně líbila, a to především tím, že Theo Cray byl skutečně případ. Byl takový nejistý, vlastně k vyšetřování přišel jako slepý k houslím a nakonec měl co případu přinést a svými logickými dedukcemi biologa, se všemu dostal na kloub.
To je věc, která mi v hračkáři chyběla. Theo už není tak nejistý a naopak se do všeho vrhá po hlavě a nazývá se lovcem sériových vrahů. To už není ten Theo, kterého jsem si oblíbil. Nehledě na to, že policie je tady vyobrazována jako naprostá banda idiotů a potencionálních grázlů, což prosím, proč ne, ale tady to vyznělo tak nějak zvláštně. Jako by autor zbytečně tlačil na pilu.
Případ nebyl špatný, ale místy jsem se trochu ztrácel, protože toho, "chytrolínství", už bylo trochu moc. Na tuhle sérii nezanevřu, stále v ní budu pokračovat, ale trochu se obávám, kam až Theovo ego bude stoupat.
Kniha přečtena téměř jedním dechem! Už za koronavirové krize, jsem knihu hltal doslova a do pímene. Musím říct, že Theo Cray je dobrá postava! Sice bude mít určitě mnoho čtenářů odpůrců, ale mě se to zdá docela reálné. Ke knize, Hračkář je rozhodně lepší než Šelma, lepší příběh, mnohem zákeřnější padouch. Knihu doporučuji a dávám 90%.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Šelma |
| 2019 | Hračkář |
| 2019 | Teorie vraždy |
| 2020 | Temný vzorec |
| 2021 | Dívka pod hladinou |
Musela jsem se po Šelmě pustit i do Hračkáře a vůbec nelituji. Přišlo mi ale, že v tomto případu bylo více vědy než samotné akce, což je škoda, protože když už došlo na akci a odhalení tak to stálo za to. Jen by to chtělo více toho napětí, více akčních kapitol a tak nějak vynechat ty odborné kapitoly. Mě se Šelma líbila víc. Ale každého baví něco jiného a tak si nejspíš u této knihy přijde každý na své. Líbí se mi odhodlání Thea, že se ničeho nebojí a chce rozdělané věci dokončit ať to bude stát cokoli.