Nauka úcty k životu

Nauka úcty k životu
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103098/nauka-ucty-k-zivotu-103098.jpg 5 18 18

Eseje významného teologa a lékaře o etickém vztahu člověka k člověka, člověka ke zvířatům a k přírodě – témata palčivá v kterékoliv době.

Literatura světová
Vydáno: , vlastním nákladem
Originální název:

Die Lehre der Ehrfurcht vor dem Leben, 1962


více info...

Přidat komentář

Hun
02.01.2017 4 z 5

V první polovině díla Schweitzer předkládá toliko teoretické základy své nauce. Jakkoli je takový úvod nezbytný, jeví se mi ve svém podání snad až příliš intelektuálním a filosofickým.

Teprve druhá část (zejména pak kapitola „Člověk k člověku“) je mistrným shrnutím praktických důsledků nauky úcty k životu pro praktický život jednotlivce i celých národů. Nauky zcela nezávislé na prázdných pojmech typu vlastenectví, politická příslušnost nebo tzv. výjimečné okolnosti.

Vybírám jen několik vět:
„Každý z nás, ať je jeho postavení či povolání jakékoli, musí bez ustání pamatovat na to, aby ve svém chování osvědčil skutečné lidství.“
„Tak jako strom rok co rok vždy znovu rodí totéž ovoce, musí se také znovu rodit všechny cenné ideje v myšlení lidstva z generace na generaci.“

alef
10.11.2016 5 z 5

Schweitzer v těchto esejích mluví o prožitku údivu nad životem: „Tak jako v mé vůli k životu je touha po životním pokračování … , která se nazývá radost, ale také strach před zánikem, což nazýváme bolestí, stejně je tomu s vůlí k životu všude kolem mne …“, protože úcta k životu je pro něj prožívání naléhavé potřeby mít ke každé životní vůli stejnou úctu jako ke své vlastní a tím je dán i základ mravnosti: „Dobré je život uchovávat a podporovat, zlé je život ničit a omezovat.“

Opravdu eticky je člověk jen tehdy, když poslouchá naléhavý příkaz pomáhat všemu živému, čemu může prospět a přímo se hrozí mu škodit. Neptá se nakolik si ten nebo onen život svou hodnotou zaslouží jeho účast, ani na to, zda a pokud vůbec je ještě schopen něco pociťovat. Život je mu svatý sám o sobě.

To, že se mi tyto eseje líbily ovšem neznamená, že etika Alberta Schweitzera nemá i své nedostatky :-), tím největším je, že Schweitzerovi ani tak nejde o záchranu přírody, píše o tom např. Erazim Kohák, říká, že Schweitzer si snad si ani nebyl vědom ohrožení přírody, ale že mu šlo primárně o to, aby v životě konal dobro, ne zlo, a toto hluboce procítěné životní poslání formuloval systematicky jako etiku úcty k životu.

Pokud Vás zajímají biocentrické teorie, které Albert Schweitzer svou prací rozhodně ovlivnil, určitě si tyto eseje přečtěte, ovšem zajímavé budou pro každého komu není ekologická tematika lhostejná :-).


morava
06.02.2016 5 z 5

Tolik moudrych slov v tak utle knizecce.Tento autor se zaradil k mym oblibenym a snad se mi podari dostat se ke knize Lide v pralese.
Z teto knizky jsem vybrala dva uryvky :

"Mezi lidmi je mnoho chladu, neboť se neodvažujeme chovat tak srdečně jaci jsme."

"Jediné na čem záleží, je usilovat o to, aby v nás bylo světlo.Toto úsilí jeden na druhém pociťuje a kde světlo v člověku je, tam z něho vyzařuje."